Daniel Huf | Foto: Vojtěch Gargulák, beranizlin.cz
24. dubna 12:00
hokej.czVe druhé nejvyšší soutěži dneškem začíná odhalování individuálních ocenění, o kterých rozhodují sportovní manažeři ze všech čtrnácti klubů. Jak by ale vypadaly hlasovací lístky redaktorů Hokej.cz Marka Hedbávného s Pavlem Mandátem, hokejového trenéra Lukáše Majera a dlouholetého novináře se specializací na první ligu Libora Kulta? Začněme u brankářů.
Po základní části bych měl na prvním místě Vojtěcha Mokrého, na hru svého mužstva měl totiž nejpozitivnější vliv ze všech brankářů. Jenže... Už v předkole Přerov vypadl, ročník pro něj tedy skončil hořkým neúspěchem. Naopak Daniel Huf došel až do finále. Překvapilo mě, že se v hlasování sportovních manažerů nevešel do první trojky, pro mě byl právě on nejlepší.
Senzační vyřazovací část má za sebou jihlavský Adam Beran. Hráči, kteří umí vzbudit – byť třeba i negativní – emoce se mi vždycky líbili, díky nim je hokej zábava: a nepamatuju si v první lize moc gólmanů, co by se uměli soupeřům takhle dostat pod kůži. Naposledy možná Filip Novotný. Čím větší tlak na něj je, tím víc si to užívá.
Opravdu hodně příjemně mě letos překvapil Martin Michajlov. Návrat domů mu po lehce rozpačitých sezonách u konkurence extrémně pomohl, stejně tak mu sebevědomí dodaly vydařené starty za Spartu. V pětce mi nechybí ani Pavel Jekel, asi netřeba dodávat proč – v závěru sezony chytil úplně všechno. A konečné sedmé místo Pirátů je něco, co bych v létě fakt nečekal.
Když kouknete na relativně bezproblémovou sezonu Zlína bez znalostí bližších podrobností, můžete si říct, že Daniel Huf to vlastně neměl složité. Fungující tým, kvalitní obrana, pohoda. Jenže zdání může klamat. Výkony Beranů mnohdy nebyly dominantní, a právě Huf byl tím, kdo dokázal těsné zápasy zvrátit na stranu Moravanů. V play off jeho forma vygradovala. Adam Beran má za sebou průlomovou sezonu: v základní části sice nepatřil mezi absolutní špičku, ale během jarního play off zářil.
Michal Postava, Lukáš Klimeš a mnozí další. V Přerově to s gólmany prostě umí. Letos vyletěl v jejich dresu Vojtěch Mokry. O jeho kvalitách se ví dlouhodobě, nicméně letos Mokry exceloval. Pro Zubry dvakrát škoda, že jejich ofenziva nebyla zdaleka tak silná.
Loni zažil Pavel Jekel asi nejtěžší sezonu v kariéře. Zranění během přípravných zápasů a drsná diagnóza vyhřezlé ploténky. Mnozí pochybovali, jestli se dokáže vrátit do své obvyklé formy. Dokázal. Martinu Michajlovovi zase prospěl návrat do důvěrně známého prostředí.
Když přecházel Adam Beran ze Sokolova do Dukly, bylo to pro mě překvapením. Nicméně se vypracoval ve stálici a za mě udělal v horizontu tří let obrovský progres. Jihlava je jedním z týmů, který hraje systém 1–1 v obranném pásmu, má silově vybavené obránce a je možné, že v kombinaci se striktně daným systémem a vzájemnou znalostí týmu tyto atributy Adamovi pomohly v mnoha zápasech. Suma sumárum pro mě patří k nejlepším brankářů ligy. Dokonce mi i přišlo, že eliminoval vykopávání brankové konstrukce ☺
Vojtěch Mokry? K tomu napíšu jen jednu větu: přeji, ať je to podobný příběh, jak Michal Postava, držím mu palce. Martin Michaljov letos zapsal starty i za pražskou Spartu, jinak jde o jistotu v brance Litoměřic. Je to brankář, který mě v sezoně nejvíce překvapil. Myslím si, že Martin byl touto sezonou odměněný za dosavadní poctivou práci v kariéře a v jednatřiceti letech zažil možná přelomový ročník.
Pavel Jekel byl výrazným střípkem při etablování Chomutova v soutěži. Nevím, jak to má Pavel se zdravotními problémy, které ho v určité fázi kariéry limitovaly, ovšem pokud mu zdraví vydrží, může být game changerem týmu, ve kterém bude působit. V Třebíči je za ním velký kus práce a letos v Chomutově potvrdil svoji kvalitu. Už když přicházel v létě na try-out, věděl jsem, že Chomutov dělá dobrý krok – a sezona to jen ukázala.
Jan Brož je za mě trochu podceňovaný kluk, který se vrátil z Francie. Třebíč s Honzou v zádech vyhrála 23 utkání, což je pro mě u brankáře jeden z hlavních ukazatelů, v kolika utkáních dovede najít cestu k vítězství. Veškerá jiná čísla jsou jen municí pro osobní statistiky a čísla na trh, ale kolonka vítězství za mě rozhoduje. Jan Brož a Martin Michaljov jí kralují, a proto je mám oba ve své TOP pětce.
Adam Beran přechytal Maxima Žukova a přispěl k jihlavské jízdě do baráže, na níž pomohl vyřadit Vsetín i Zlín, což jsou fakta, která mi dávají gólmana Dukly na první místo. Daniel Huf potvrdil v základní části i play off jednoznačně kvality, jež ho zdobí, přesto jsem na druhé místo zařadil Vojtěcha Mokrého, protože na přerovskou branku létalo v základní části nejvíc střel a Zubři prošli i tak do play off.
Martin Michajlov se očividně cítí v Litoměřicích výborně, protože tam zažil obě nejlepší základní části z pohledu úspěšnosti zákroků i průměru inkasovaných branek, navíc zvládl parádně i start v extralize.
Na pátou příčku jsem po chvilce váhání (přemýšlel jsem dále nad Vladislavem Habalem, Patrikem Švančarou nebo Jakubem Soukupem) zařadil Pavla Jekela. Všichni označují za klíčový tah Chomutova příchod Cola Coskeyho, ale osobně vidím za jeho postupem do čtvrtfinále play off v nováčkovské sezoně dost výrazně i Pavla Jekela. V úvodu se svezl s týmem, i když toho ještě dost pochytal. V play off ukázal kvality z předchozích let a korunoval výkony klubovým rekordem v neprůstřelnosti.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz