Kollár mírní euforii: Věřit a nemít hlavy v oblacích. 18:38 na střely? Vůbec nevadí!
Andrej Kollár
|
Foto: Vít Golda, hcdynamo.cz
Hráči Komety se po zápase hlasitě vracejí do šatny, z repráku zní Raketou na Mars od Věry Špinarové. Přesně jako před sedmi lety, kdy bylo Brno ve finále naposledy. Kometa ale ví, že po dramatickém pátém mači v Pardubicích ještě nemá hotovo, k úplnému vrcholu jí schází poslední krok. Možná ten nejtěžší.
Jestli totiž Dynamo nastoupí pod Špilberkem podobně jako do třetí třetiny doma, není důvod, aby sérii do enteria areny ještě nemohlo vrátit. Jenže trumfy má v rukávu Kometa, ona teď tahá za nitky.
Pátý zápas si vyhrála jeho první polovinou, především začátkem druhé třetiny. Bum Zohorna, bum Kollár – ve 24. minutě vedli Brňané 3:0 a zpraženou pardubickou halou najedou zněly chóry z kotle modrobílých fans. Ten obvykle tolik slyšet nebývá, poněvadž je netradičně (na rozdíl od jiných stadionů) umístěn těsně vedle pardubického.
„Na začátku druhé třetiny jsme měli dva dobré shifty a určitě nám to pomohlo, dali jsme dva góly,“ sypal ze sebe nečekaný střelec Andrej Kollár. „A když se ubrání pět na tři, vždycky to tým posílí a pomůže,“ naťukl ještě dvojnásobné oslabení z konce první části.
Kometa šla po faulech Kose a Zábránského do tří, dvojnásobné přesile vzdorovala téměř minutu a půl. Úspěšně. Stejně jako dvakrát v semifinále se Spartou. Co jí nejde v přesilovkách, to si vynahrazuje oslabeními. Jakoby ji spíš nabíjela, než ždímala. A prastará hokejová poučka praví, že když nedáš 5 na 3, nemůžeš vyhrát.
„Výborný týmový výkon, asi tak bych to popsal.“
Jenže Dynamo se jí v posledních dvaceti minutách dost důrazně postavilo. V 51. minutě bylo po trefách Kousala s Kondelíkem na dostřel, tak trochu zbouralo představu, že Pokorného skvadra je ve vedení nedobytná. Ale ne úplně, comeback nedotáhlo.
„Na konci jsme si nechali vstřelit dva góly, ale věřili jsme tomu, že to dotáhneme do vítězného konce. Nervozita tam byla, ale věřili jsme si. Takový závěr tým určitě posílí... Výborný týmový výkon, asi tak bych to popsal,“ přemítal Kollár.
Když kapitán Flek dvě vteřiny před koncem dovezl (jak je jeho zvykem) do prázdné brány pojišťovací gól na 4:2, byla už výrazná střelecká převaha Dynama (38:18) odsunutá kompletně na druhou kolej.
„Vůbec nevadí, že nás přestřílejí. Snažíme se pořád hrát naši hru a být efektivní v útoku,“ popisoval Kollár. A jak důležité je mít Michala Postavu v brance? „Neuvěřitelně!“
„Vůbec nevadí, že nás přestřílejí. Snažíme se pořád hrát naši hru a být efektivní v útoku.“
„Přežili jsme v zápase spoustu složitých momentů, byli jsme produktivní, v závěru jsme obrovským nasazením a vůlí dotáhli utkání do vítězného konce,“ doplnil v play off tradičně stručný kouč Pokorný.
V jihomoravské metropoli se všechny finálové zápasy promítají na velkoplošné obrazovce na Zelném trhu. Velká část z těch, kteří tam dnes fandili, bude v neděli na značkách v „Rondu“. Doufají v domácí oslavy titulu.
Z kabiny Komety se po zápase ozýval song Raketou na Mars spojený s mistrovským doublem z let 2017 a 2018. Hráči dávali radost z vítězství hodně hlasitě najevo, jenže hotovo ještě nemají. Často se říká, že poslední krok bývá nejtěžší.
„Je potřeba věřit. Nemít v hlavy v oblacích a stále věřit, že urveme i ten poslední bod.“
„Je potřeba věřit. Nemít v hlavy v oblacích a stále věřit, že urveme i ten poslední bod. V posledním zápase nesmíme nic vypustit, jít na 120 procent a držet se plánu, který máme nastavený celé play off. Myslím, že jedině tak dokážeme vyhrát,“ hlásí Kollár.
„Nejbližší zápas? Nic lehkého nás asi nečeká. A musím říct, že asi ani je nic lehkého nečeká,“ zakončil autor vítězné trefy.
Share on Facebook
