Lukáš Strnad | Foto: Karel Švec, hc-slavia.cz
Kteří hráči zažili ve druhé nejvyšší soutěži průlomovou sezonu? Redaktor Hokej.cz Marek Hedbávný, někdejší tvůrce oblíbeného podcastu 1. liga, taky liga Adam Kodet, hokejový trenér Lukáš Majer a dlouholetý novinář se specializací na první ligu Libor Kult vybírají TOP 5 letošních objevů Maxa ligy.
Záměrně jsem se ve svém žebříčku vyhnul juniorům a nově příchozím cizincům, takže Burkova, Coskeyho a spol. v pětce nehledejte. Slávista Lukáš Strnad se z loňských čtyř branek vyhoupl na osmnáct, ve dvaceti letech jde o jeden z největších klenotů v Maxa lize. Tedy spíš šlo, logicky povýší o level nahoru.
Ofenzivní vlohy ukázal také Daniel Ministr. Loni v první lize vyčníval svými obrannými čísly, letos se čtrnácti brankami zaujal i směrem dopředu. Navíc se udržel na výborných defenzivních hodnotách. Na hraně extraligy je rovněž Matěj Gardoň. V době, kdy se Kolínu nedařilo, byl jedním z mála, kdo ho držel nad vodou.
Objevem play off je pro mě obránce Dominik Pavlák, dokonce se dostal do březnového All-Star týmu. Je obdivuhodné, jak v Litoměřicích dokážou s hráči pracovat a rozvíjet jejich potenciál. Dech mi potom vyrazilo, že nikdo v lize neměl lepší bilanci +/- než mladý vsetínský bek Adam Srdínko (+21).
Jednoznačnou volbou číslo 1 je pro mě Maxim Burkov. Skvělá péče Michala Broše v jihlavské juniorce spojená s filozofií a kvalitou Viktora Ujčíka s Karlem Nekvasilem způsobila plynulý přechod tohoto šikuly z juniorského hokeje do seniorského.
Nedá mi to a do této rubriky musím hodit i jednu z legend první ligy: Jiří Krisl prožil skvělou sezonu, vstřelil deset branek a byl velmi nepříjemný v přesilové hře, ač dříve platil především za defenzivního beka. Je to velký bojovník a hráč, kterého nechcete potkat u mantinelu. Bude velmi zajímavé sledovat, jak na to Jirka naváže v příští sezoně.
Patrik Kadeřávek se během sezony vypracoval v jednoho z nejnebezpečnějších quarterbacků soutěže. Určitě mu pomohlo, že měl po svém boku trojici Coskey–Hübl–Lukeš, nicméně rozvaha, síla na kotouči a klid v rozehrávce byly hlavními atributy, které přinášel elitní přesilovkové formaci Chomutova. Je to velmi pracovitý hráč, s výborným přístupem k tréninku a věřím, že letošní sezonu potvrdí i v té následující.
Štěpán Matějček je kluk, který v sezoně 2023/2024 hrál krajský přebor. Dost by mě zajímala cesta vedení Vsetína, jakým způsobem na Štěpána přišli. Každopádně, kdo tuhle práci odvedl, trefil jackpot. Poctivý, nepříjemný hráč, který z pozice 3. až 4. formace nastřádal solidních 25 bodů. Pro mě jde o krásný příběh a držím palce dál.
Frýdecko-místecký Matěj Kubiesa sbíral v první sezoně v soutěži solidních 0,65 bodu na zápas. Měl pozicI na přesilovce, je to pravák s ideálními předpoklady. Matěj mě něčím zaujal, a proto jeho jménem uzavírám tuto rubriku.
Rozhodnout se mezi Maximem Burkovem a Janem Bernovským bylo hodně těžké, ale nakonec jsem na první místo dal estonský zázrak z Jihlavy, jehož góly pomohly Dukle až do baráže o extraligu. Mladý útočník pomohl vyřadit dva velké adepty na celkové prvenství v Maxa lize, což je pro mě silný argument, přestože neměl tak dobrou základní část jako Jan Bernovský. Ten v Litoměřicích ztrojnásobil vlastní bodové maximum a beze zbytku tak využil prostor, který dostal. Asi přispěl i fakt, že tentokrát tolik nependloval do nejvyšší soutěže.
Adam Pavlíček má za sebou první kompletní sezonu v Maxa lize a v ambiciózním Vsetíně odchytal v základní části nejvíc zápasů ze všech gólmanů, čímž podle mého ukázal, že může být v budoucnu jedničkou Valachů, kteří ale pro play off asi logicky hledali zkušenou variantu mezi tři tyče.
Dominik Sklenář začínal sezonu ve čtvrté formaci Pirátů, ovšem i díky přesilovkovým trefám se prostřílel až do druhého útoku. V součtu základní části a play off byl díky menšímu počtu odehraných zápasů nejlepším chomutovským střelcem, takže po letech prvoligového paběrkování opravdu vystřelil.
Pardubický Ondřej Chabada už sice nastřádal dvouciferný počet bodů v předchozí sezoně, ovšem tentokrát se ještě zlepšil a elitní desítka produktivity beků mu utekla jen o tři body. Celkem dobře si počínal i v defenzivních aspektech, proto jsem ho zařadil na páté místo.
Ve světle skončené baráže a celého play off je Maxim Burkov naprosto jasná volba. Přiznávám, že do té doby jsem ho příliš neregistroval. Asi ho neregistrovali ani v Olomouci, kde hrál loni v juniorce a kde vedení nestihl přesvědčit. Je neuvěřitelné, jak šikovné má ruce a jaký má ve svých letech přehled a hokejové myšlení. Rychle se dokáže dostat z tlaku soupeře, odpoutat se a ve vysoké rychlosti vymyslet něco kreativního. Je rychlý i technický. Jasně, možná vypadal tak skvěle jen proto, že byl v prvoligovém týmu bez výrazných hvězd. Ale jestli nabere trochu svalů, může z něj být hvězda.
Nevím, jestli je Pavel Kordule přímo objev, ale pro mě neuvěřitelné překvapení, ostatně jako celý litoměřický tým. Dokázal svá skvělá čísla z loňska ještě navýšit, přitom ještě nedávno hrál druhou ligu a kdo ví, jestli sám ještě v pořádný průlom v profesionálním hokeji věřil. Je produktivní, správně sebevědomý i drzý. A zahrál si za odměnu poprvé i v extralize. Parádní sezona a jsem zvědavý, jestli se ještě má kam posouvat.
Pravděpodobnost, že se u hráčů z nižších zámořských soutěží trefíte a přivedete do týmu opravdového bombarďáka, je mizivá. V Chomutově se to povedlo a Cole Coskey byl zjevením. Přišel během rozjeté sezony, okamžité tým zvedl a výraznou měrou ho dovedl k nakonec pohodlné záchraně i play off. Střelu má excelentní, přesnou i svižnou. Do obrany to není kdo ví co, ale splnil a možná i předčil to, co se od něj čekalo. Teď to musí jen potvrdit v další sezoně.
Skončit v letošním týmu Frýdku-Místku v tabulce +/- v pozitivních hodnotách byl nadlidský úkol. Zvládli to jen čtyři hráči, navíc ani jeden z nich neodehrál plnou porci zápasů. Ani Matěj Kubiesa, ale ten skončil na +4 a dal 11 gólů! V 18 letech v první sezoně mezi muži je to parádní počin. Dvakrát sahal po hattricku. Má střelecký instinkt, je to zakončovatel. Když ho do týmu i v jeho věku vezmete v této roli, mohlo by se to vyplatit. První skvělou sezonu je ale vždy velmi těžké zopakovat.
Loni jsem si Marcela Štefančíka tolik nevšiml, ale v Dukle věděli, proč pokračuje další sezonu. Skvělý hráč hlavně do ofenzívy, nebojí se jít do branky, udělat rozruch, popíchnout soupeře, ale hlavně dával góly. Je rychlý a výbušný. V play off neuvěřitelně zapadl do formace s Burkovem a Kuprijanovem. Každý z nich přinesl něco jiného a ve výsledku to fungovalo neskutečně. Velká škoda, že se před baráží zranil, věřím, že by Dukle aspoň k jednomu bodu pomohl. Další dobrá práce jihlavského skautingu, klub si ho vytáhl z mládeže Chomutova a po první sezoně v mužích ho podržel. A Štefančík se odvděčil a nezklamal, ba naopak.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz