13. května 2000, 22:00
hokej.cz redakcekolem 15,000 diváků drželo palce a fandilo v Praze na Staroměstském náměstí...
Dav diváků smažících se na slunci, které zářilo z modré oblohy, byl nadšen výsledkem první třetiny. Naši vedli 3:0 a nebylo co řešit. O tom se shodli i legendy jako Stanislav Konopásek nebo Augustin Bubník, kteří zápas o přestávkách hodnotili. Klidný průběh narušila až druhá třetina, kterou svým výkonem ovlivnil i rozhodčí, který vylučoval jednoho Čecha za druhým. Naši to přežili s jedním jediným inkasovaným gólem a vše se zdálo dobré. Fanoušci se osvěžovali pod sprškami vody, které na ně stříkaly požární vozy, silnili se alkoholem a všem bylo skvěle.
Výtečnou náladu ještě podpořil rychlý Tomajkův gól na 4:1 ve třetí třetině. Šampaňské v té chvíli bylo nažhaveno, jen vybuchnout. Přišel však mocný kontr východních sousedů. Ti nejprve snížili a vzápětí se dostali na rozdíl jediné branky. Lidé strnuli, náměstí mlčelo a všichni drželi palce, jak nejlépe mohli. Po Reichlově gólu 62 sekund před koncem vybuchlo nadšení naplno a začalo hromadné odpočítávání času. Deset, devět, osm,...., tři, dva, jedna ............ Vlajky se rozevlály, šampaňské bouchalo a všichni radostí skákali a objímali se. Jen skupinky zvědavých turistů se podivovaly nad tím, co se tu v neděli děje a dále si v poklidu fotily radnici a Orloj.
Následovala tradiční píseň "We are the champions" v podání skupiny Queen a fanoušci si vychutnávali opojení z radosti naplno a zaslouženě. Pak na jeviště nastoupila skupina mladičkých dívek. Ty zazpívali rovněž pěkně, ale jejich vystoupení bylo až příliš dlouhé. Zastřelo totiž málem i závěrečné předávání medailí našim zlatým chlapcům. To byla snad jediná vada na celém skvělém odpoledni na Staroměstském náměstí. Poté si dav vychutnal národní hymnu a rozešel se do restauračních podniků řádně to celé oslavit a zapít.
(VB)
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz