Smolař Svačina nestihne start ligy. Ležet doma je pro mě utrpení, říká

Všechno klapalo přesně podle plánu, jenže pak stačila jedna rýha v ledu, která třinecké posile Vladimíru Svačinovi pokazila jinak příjemné období spojené se svatbou! Osmadvacetiletý hráč si během tréninku smolně poranil loket, musel na operaci a nestihne dokonce začátek nového ročníku 2015-16. "Budu dělat všechno pro to, abych se co nejdříve vrátil. Do konce září by se to snad mohlo podařit," hlásí Svačina v rozhovoru pro hokej.cz.

"Jeli jsme jeden na jednoho a tlačil jsem se přes obránce, že půjdu do zakončení. Když jsem šel do blafáku, tak jsem patou škobrtnul v rýze, spadl na záda a v plné rychlosti vletěl zády do mantinelu. Loket to nevydržel a prasknul," popisuje posila Ocelářů své smolné zranění, po němž chtěla pokračovat v tréninku. Jenže poté jí začala bolet ruka a věděla, že je zle.

"Říkal jsem si, že otřes mozku nemám a můžu dýchat, tak jsem se zařadil zpátky do skupiny a chtěl pokračovat v tréninku. Jenže najednou mi začala trhnout ruka, tak jsem jel na střídačku. Fyzioterapeut mně řekl, ať se raději vysvleču. V kabině jsem cítil, že je zle. Byla to jiná bolest než u klasické naraženiny, mu se to rovněž nelíbilo," přiznává Vladimír Svačina.

Obavy se potvrdily, osmadvacetiletý útočník musel podstoupit operaci zlomeného lokte. "Určitě nestihnu začátek extraligy, sádru mám mít šest týdnů, poté ale budu dělat všechno pro to, abych se vrátil co nejdříve na led. Plánuju, že do konce září by se to mohlo podařit," říká útočník Svačina. "Naštěstí to je levá ruka, která není pro praváka moc důležitá," doplňuje.

Byl jsem natěšený na zápasy, ale musím si ještě dva měsíce počkat

Teď ho čeká několik dní naprostého klidu, ale brzy už chce začít aspoň s tréninky na suchu, při nichž nebude ruku zatěžovat. "Budu se snažit udržovat, ale zatím to nejde, protože ruka mě pořád bolí. Kdykoliv se zvednu z postele, tak cítím bolest. Je to stále čerstvé a mám tam stehy. Snad to bude brzy lepší a budu moct aspoň jezdit na kole," věří Vladimír Svačina.

Ten přišel do Třince z Vítkovic a ve slezském klubu se nadále teprve rozkoukává. O to víc ho mrzí zranění, které přišlo v poněkud nevhodnou dobu. "Je to pořádná smůla. Říkal jsem si, že by bylo dobré sehrát tady pár přáteláků a zvyknout si na nové spoluhráče, ale takový je život. Už jsem byl na utkání natěšený, ale budu si muset ještě dva měsíce počkat," líčí.

Když to řeknu hodně blbě, tak to zranění přišlo ještě v dobrou chvíli

"Ale je to asi lepší, než kdyby mě to potkalo v průběhu sezony či play off. Když to řeknu moc blbě, tak to ještě přišlo v dobrou chvíli," hlásí Svačina, který pak bude muset bojovat o místo v našlapané sestavě. "Třinec má natolik kvalitní tým, že se může stát cokoli. Bude záležet jen na mě, jaké budu podávat výkony," uvědomuje si člen širšího kádru národního týmu.

Přesun do Třince je pro něj pochopitelně velkým krokem dopředu. "Zázemí a vše okolo je tady na špičkové úrovni, neskutečně si to užívám. Už se zase moc těším do kabiny, ležet doma je pro mě utrpení," hlásí Svačina, jenž v červnu vstoupil do manželského svazku. "Navíc čekáme miminko, takže samé lepší zprávy. Tedy až na to zranění...," zakončuje Svačina.

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• HC Oceláři Třinec