Před 90 lety se narodil kouč Mike Buckna - "praotec" československého hokeje
V pátek uplyne devadesát let od narození Mika "Matěje" Buckny, prvního oficiálního trenéra československé hokejové reprezentace, jenž v roce 1947 vyválčil se svými hochy premiérový titul mistrů světa a o rok později i stříbro ze ZOH. Kanadský hráč ukázal cestu zástupům českých hokejistů, kteří dokázali skloubit tvrdost s kreativitou.
"Jeho činnost poznamenala výkonnost tří hokejových generací. Bucknovo zaujetí pro hru, radost z hokeje, pohybu, z boje, jenž z něho v každém utkání vyzařovaly, přitahovaly na led další a další napodobovatele. Byl vzorem v pravém smyslu. Všem byl i přes věkový rozdíl kamarádem, nechytračil, nespekuloval. V těch letech si tisíce našich kluků zimu co zimu hrály na Bucknu..." napsali obdivně Karel Gut s Gustavem Vlkem v knize Světový hokej.
Mýty opředený Kanaďan s čs. předky přijel podle populární historky do Prahy v roce 1935, když reagoval na výzvu krajanského listu, že pražský LTC hledá česky mluvícího lodivoda. "O žádném inzerátu nic nevím. Chtěl jsem se podívat na Slovensko, tam, kde se táta narodil," říkal v rozhovoru během pražského MS 1985.
Rodák z kanadského Trailu (5. září 1913) byl synem dělníka z oravského Podbielu, jenž odešel se ženou hledat štěstí za oceán. Později se stal spolumajitelem malého hotelu a Mikovi tak mohl dopřát sportovního vyžití. Ušatému klučinovi se dařilo a nebylo divu, že zvolil hokej v černo-oranžovém dresu místních Trail Smoke Eaters, později slavných vyslanců Kanady na mistrovství světa.
Koncem roku 1935 se Buckna přes Prahu vydal ke svým kořenům a osud nejspíš chtěl, aby tu zakotvil. Setkal se s Jiřím Tožičkou, členem LTC Praha, jenž o jeho prvním pobytu na českém hřišti podal svědectví: "Na kostrbatém ledu začal objíždět kluziště krátkými tempy, později tolik obdivovaným stylem, proplétal se mezi bruslícími nenapodobitelnými a bleskurychlými kličkami."
Smlouva s hráčem a trenérem v jedné osobě byla v kapse. Buckna navázal na zubaře Blakea Watsona z Manitoby, vůbec prvého kanadského hráče a instruktora v ČSR z roku 1930, a také na Howarda Granta - prvého "poradce" čs. týmu na MS v Miláně 1934. Herně debutoval "Matěj", jak jej následně překřtil rozhlasový reportér Josef Laufer, 26. listopadu - před zápasem zvalo Večerní České slovo na "premiéru mladého sympatického Slováka". V prvním startu proti HOVS dal 170 cm vysoký kulturista hned čtyři góly.
Svou kariéru v Čechách spojil, až na pozdní výjimku ve Spartě, s elitním LTC (Lawn Tennis Cercle, zal. 1903), který měl v Evropě zvuk a sedmkrát vyhrál davoský Spengler Cup. Buckna, přirozený vůdce a respektovaná autorita, zde do roku 1939 odehrál čtyři sezony, nasázel čtyřicet branek a v ročníku 1937/38 byl se čtrnácti góly nejlepším střelcem mladé státní ligy. Téhož roku zaznamenal další úspěch: oženil se s Lolou Froňkovou, jež mu dala syna Mika a doprovázela jej také na akce tehdejší smetánky.
Čtyřnásobný mistr republiky a skvělý centr se v roce 1937 ujal i národního týmu, ale na MS do Londýna ještě neodjel. Jinak tomu bylo na Štvanici 1938, kdy Bucknou vedený celek dospěl až k bronzu a jeho šéf pyšně říkal: "Mám tým správných chlapců, kteří se dovedou bít za svou zem, a jsem na tu partu hrdý." Rok nato byla ČSR čtvrtá, ale rozdělanou práci zastavila válka.
Po jejích útrapách si na Bucknu, jenž odletěl domů do Kanady, mnozí vzpomněli. "Máme dojem, že samotní hráči čekají na vůdce, na učitele hodného respektu. Na odborníka. Trenéra ráže Buckny," psalo Naše Vojsko. Obdivovaný Buckna přání vyslyšel, oficiálně se chopil národního mužstva a při domácím MS 1947 vytvořil soubor, kterému nevzala titul ani smutná prohra se Švédy 1:2. Ti pak totiž stejným způsobem zaváhali s podceňovanými Rakušany a světový titul zůstal doma.
Družstvo mnoha legend - Modrý, Pácalt, Konopásek, Drobný, Roziňák či hvězdný Vladimír Zábrodský, jenž se s Bucknou nepohodl na stříbrné olympiádě '48 kvůli příliš defenzivní taktice - mělo mít blyštivou budoucnost, ale únor 1948 velel jinak. Mike sice i po komunistickém puči zvažoval trénování ATK, ale nakonec zůstal za mořem.
Do ČSSR se však v 70. a 80. letech vracel, radoval se i z úspěchů svého žáka Vladimíra Kostky, jenž v roce 1947 zabloudil na jeden z jeho seminářů. Legendární Mike "Matěj" Buckna zemřel 6. ledna 1996 v Milwaukee.
Historik Miloslav Jenšík o něm řekl: "Byl to kouč od boha, to ani mezi vynikajícími hráči není dáno mnohým. Nebyl lev salonů a drtič nudících se dámských srdéček, ale opravdový chlap, který bral vážně svou práci i život."
Share on Facebook
