Pionýr Sterner jako první Evropan pokořil NHL. Před 50 lety!
V zámořské NHL patří ke hvězdám, bez jejich přínosu se neobejde žádný z třicítky klubů. Evropané si postupem času vybudovali podstatné postavení, Hašek, Jágr, Peter Šťastný, Forsberg, Selänne nebo třeba Ovečkin se stali legendami. Ale bývaly doby, kdy hokejisty z našeho kontinentu považovali v zámoří za exoty. Jeden z prvních pionýrů se jmenoval Ulf Sterner a 27. ledna 1965 sehrál premiérový duel NHL v barvách New York Rangers proti Bostonu.
Vynikající střelec, dispečer a bojovník stihl poté stihl jen tři starty, celkem nastoupil v NHL čtyřikrát a záhy se rozloučil. za normálních okolností věc, který nestojí za řeč. Ovšem chlapík, jenž 11. února oslaví 74. narozeniny, vstoupil do historie. Stal se totiž vůbec prvním Evropanem, který si v NHL zahrál.
Před ním se o totéž pokoušela jiná švédská hvězda Sven "Tumba" Johansson, leč neúspěšně. Slavnou ligu hrál už v sezoně 1933-34 Gus Forslund, rodák ze švédského městečka Umea, nicméně ten vyrůstal v Kanadě a do NHL se probil přes tamní nižší soutěže. Sterner byl prvním odchovancem hokeje na starém kontinentu, komu se povedlo zbořit dveře do uzavřené ligy, byť jen na chvilku.
Od jeho premiéry uplynulo v úterý 50 let. "Je to hodně dávno. Tehdy jsme my Evropané byli ve zcela jiné pozici. Vzpomínám rád, ovšem v ročníku 1964-65 ještě nebyla doba na to, aby hokejisté z jiných zemí dostali větší prostor," řekl před časem Sterner. Někdejší útočník stále sleduje hokej, chodí na zápasy. NHL se od jeho časů změnila, ale to platí o životě celkově.
Kudy vedla jeho trasa mezi zámořskou hokejovou elitu, kde tehdy hrály jen týmy tzv. Original Six - tedy šestice těch největších a nejslavnějších? Sterner se doma vypracoval na útočníka číslo jedna. Švédské reprezentaci pomohl v roce 1962 k titulu mistrů světa (vzhledem k bojkotu za neúčast NDR chyběli v americkém Colorado Springs hokejisté Sovětského svazu i Československa), na olympiádě 1964 v Innsbrucku získal stříbrnou medaili. Rodák z městečka Deje tehdy nasbíral jedenáct bodů v sedmi zápasech.
Proslýchalo se, že určité kontakty mezi Sternerem a NHL proběhly už dřív, k dohodě došlo v létě 1964. A výtečný střelec se vydal za dobrodružstvím. V barvách týmu Baltimore Clippers sehrál 52 utkání AHL (18 gólů, 26 nahrávek), dalších 16 utkání si připsal na farmě Jezdců v klubu St. Paul Rangers z dávno zaniklé soutěže CPHL. Na NHL to dlouho nevypadala, v lednu 1965 ale přišla pozvánka do prvního týmu. A pak i onen historický start!
Zarputilý Švédy si splnil metu, tenhle kousek v tehdejších poměrech zasloužil uznání. V Evropě se totiž hrálo podle jiných pravidel, v útočném pásmu byly osobní souboje posuzovány jinak, než platilo za Atlantikem. Sterner měl pro strach uděláno, uměl přitvrdit. Za Atlantikem byl ale i pro něj hokej najednou hodně jiný. Navíc v NHL panovala značná konkurence, mezi nejlepšími Kanaďany se téměř neprosazoval ani nikdo z Američanů. Větší nástup jiných národů a odchovanců dalších hokejových škol přišel až s rozmachem soutěže. S nástupem nových klubů, kde se vytvořila další pracovní místa.
Sterner se po sezoně 1964-65 vrátil do Evropy, válel za Rögle a Färjestad, s Tre Kronor se zúčastnil dalších šesti světových šampionátů. Ročník 1974-75 strávil v britském London Lions a milovaný sport posléze dělal až do jara 1984, kdy mu bylo třiačtyřicet let. V NHL ještě dlouho trvalo, než se do týmů ve větší míře začali hrnout další Evropané. Výrazněji se prosadil švédský bek Börje Salming, pak přibývali další. Včetně Čechů.
Už krátce po druhé světové válce se kempu Bostonu zúčastnil vynikající hokejista na tenista Jaroslav Drobný, nabídku z NHL měl svého času Vladimír Zábrodský. Jakmile se v tehdejším Československu zmocnili vlády komunisté, cesta do slavné soutěže byla pro našince vyloučena. St. Louis stálo v 60. letech o Jana Suchého, Josefa Horešovského nebo Jana Havla, po složitých jednáních získali Blues jen Jaroslava Jiříka.
Útočník Brna (a předtím Kladna) sehrál v sezoně 1969-70 tři utkání za St. Louis a jako první Čechoslovák okusil NHL. Byl na tom podobně jako Sterner. Průkopníci se nezdrželi, ale byli první. Stavidla dlouho uzavřené kanadsko-americké ligy se pořádně protrhla až mnohem později. Nejprve díky Švédům a Finům, pak se přidali Češi a Slováci (mnozí byli nuceni emigrovat). Následoval větší a větší přísun cizinců, soutěž je dneska globální a otevřená skutečně všem nejlepším hokejistům planety.
Share on Facebook
