Na Zlín se pískalo, nakopl jej proslov kouče. Takový jsem nezažil, líčí Válek
Lukáš Válek (vpravo)
|
Foto: Vojtěch Gargulák, beranizlin.cz
Dramatické finále Maxa ligy mohla jihlavská Dukla, která si „doma“ v Pelhřimově vybojovala dva mečboly, ukončit. A dvě třetiny to skutečně vypadalo, že by už mohli jihlavští slavit, Berani však ve třetí třetině řekli razantní NE, vývoj utkání otočili a vynutili si pokračování finále na soupeřově ledě.
Čtyřicet minut to přitom s domácím týmem nevypadalo dobře, nervozita na ledě i v hledišti by se dala krájet. Borci ve žlutém jako by si nevěřili na střelbu proti fantomu finále Adamu Beranovi, z tribun se dokonce místy ozýval pískot.
„Evidentně jsme se špatně připravili, nebýt Hufína (pozn. Daniel Huf), tak tady můžeme po dvou třetinách nechat hokejky a jít si jenom zabruslit. Mohlo to být 0:6 a nikdo by neřekl ani slovo. Dan nás naštěstí podržel v zápase a my jsme se vybičovali do té třetí třetiny,“ říká pozdější autor klíčové branky Lukáš Válek.
„Úplně chápu diváky, že pískali, mně se to taky nelíbilo. Ale je to složité, byla tam spousta situací, kdy třeba beci mohli střílet, ale my útočníci jsme zase nebyli před bránou, takže by to byla rána k ničemu,“ myslí si autor dvou vítězných finálových tref.
S tím souhlasí i hlavní trenér Beranů Ján Pardavý. „Neřekl bych, že to byla z naší strany katastrofa, nicméně všechno se otáčelo proti nám, puky nám skákaly přes hokejky, nehráli jsme dobře. Třetí třetina pak byla v naší režii, byli jsme nabuzení, ochotní udělat pro vítězství vše,“ řekl zlínský lodivod na pozápasové tiskové konferenci.
„Nebýt Hufína, tak tady můžeme po dvou třetinách nechat hokejky a jít si jenom zabruslit. Mohlo to být 0:6 a nikdo by neřekl ani slovo.“
Co se tedy dělo v kabině před závěrečnou periodou, do které za Zlín nastoupilo úplně jiné mužstvo? „To jsem snad ve svojí kariéře ještě nezažil, takhle se namotivovat na třetí třetinu,“ pousmál se Válek. „Pan Pardavý měl skvělý proslov, který všechny tak nakopl, že jsme předvedli takovou třetinu.“
Energii do žil vliv domácím především první gól, kdy se od modré čáry prosadil dobře schovanou střelou obránce Tadeáš Talafa. „Nemyslím si, že by to byla vyloženě slabina soupeřova brankáře, nicméně my, když budeme stát před bránou, tak věřím, že góly od modré dáme,“ pokračuje v hodnocení Lukáš Válek, který se v 55. minutě rovněž prosadil střelou z větší vzdálenosti.
SESTŘIH: Zlín žije, obrat načal Talafa a dokonal Válek
Jeho brankou se zlínský tým vůbec poprvé ve finálové sérii dostal do vedení. „Je jedno, kdo dal gól, my tady hrajeme o přežití. Samozřejmě po mojí trefě to byl skvělý pocit, věřil jsem klukům, že to zvládnou ubránit, protože jsme skvělý tým. Přesně tohle jsme potřebovali.“
Už před zápasem si trenérské duo Pardavý – Kapuš připravilo ve Válkově formaci změnu, místo tradičního centra druhého útoku Jaromíra Kverky zabral Michal Gago, jediný zlínský střelec z dvojzápasu v Pelhřimově. „Nehráli jsme dobře, proto přišel impuls. Čeká se od nás víc, než předvádíme. Byli jsme spíš na obtíž, takže trenér to zkusil rozhodit,“ říká rodák ze severočeského Mostu.
„To jsem snad ve svojí kariéře ještě nezažil, takhle se namotivovat na třetí třetinu. Pan Pardavý měl skvělý proslov, který všechny tak nakopl, že jsme předvedli takovou třetinu.“
Série pokračuje v pátek v Pelhřimově, Berani se ji pokusí vrátit ještě domů, kde by se pak hrálo v neděli. „Víme, že musíme začít aktivněji, jak už jsem říkal, první dvě třetiny strašné, nevím, k čemu bych to přirovnal, možná to připomínalo spíš přípravný zápas, ne finále ligy. Říkáme si po každém zápase, že si musíme přenést ty dobré věci. Což se bohužel nedělo. Takže netřeba slov, je čas dělat činy,“ uzavírá s devíti body nejproduktivnější zlínský hráč v play off.
Share on Facebook
