Korejský duch varuje Čechy: Raději byste měli dát první gól!
(SOUL, od našeho zpravodaje) Malinkatí Korejci usedají se zpocenou hlavou na lavičku a vydechují. Přiskakují starostlivé maminky a podávají synům lahve s pitím. Korejské děti pak s brčky v puse sledují, jak je na ledě právě střídá český národní tým. Jsme uprostřed Soulu, kde se ze zarputilého korejského ducha rodí nová hokejová síla.
Právě zápasem s domácí Koreou začnou Češi už ve čtvrtek celý olympijský turnaj. Vypadá to jako povinnost porazit tým, který je ve světovém žebříčku až na 21. místě a jeho soupisku tvoří většinou hráči asijské ligy. Posiluje ji pak několik pokorejštěných Kanaďanů se zkušenostmi z farem týmů NHL.
Olympiáda v Pchjongčchangu má ale všechno změnit.
„Když byla Korea vybrána, tak se spustil hokejový boom,“ vypráví Čung Čun, který vede hokejové oddělení na Korejské univerzitě v Soulu, kde se český tým do neděle připravoval. „Začaly k nám chodit děti a chtějí se učit hrát hokej. Hodně se čeká i od našeho týmu na olympiádě,“ pokračuje.
Foto: Jakub Slunečko
Hokejově vzdělávat se začínají i korejští fanoušci. Na přípravný zápas Česka proti Finsku zaplnili na okraji Soulu halu pro 1300 míst. „Bylo vidět, že si hokej užívají. Ocenili každou šanci a každý souboj, dobrá hokejová atmosféra,“ uznal po zápase brankář Pavel Francouz.
Samotný korejský hokej roste hlavně na univerzitách, podobně jako na té, kde působí Čung Čun. „Na školách je po hokeji největší poptávka a děti k nám chodí od nejmenšího věku. Problém je, že v Koreji je jen 25 hokejových hřišť,“ upozorňuje.
Pro zemi s 52 miliony obyvatel to opravdu není moc. Pro srovnání – Česko jich má například 206, nedostižná Kanada pak 8 300. Na korejských ledech navíc hokej dost soupeří s krasobruslením a rychlobruslením.
I v těchto podmínkách ale Korejci obdivuhodně bojují. Vždyť loni jejich tým poprvé v historii postoupil do elitní divize mistrovství světa a letos tak na šampionátu změří síly třeba s Kanadou, USA nebo Finskem.
Cennější je to o to víc, že tyhle zápasy si Korejci vybojovali na ledě, na rozdíl od olympijských her, kde budou jako domácí tým hrát automaticky.
Čung Čun vzestup místního hokeje vysvětluje souslovím „Korean spirit“ (korejský duch). „Když se k něčemu rozhodneme, tak to dovedeme do konce. Jsme zarputilý národ,“ říká vášnivě a vše okolo mu dává za pravdu – země, která během několika desítek let povstala z chudoby a stala se 25. nejbohatším státem světa (Česko je 37.).
Zarputilost je znát i na ledě: „Máme rádi hodně fyzických kontaktů a občas se naši hráči dokonce i poperou, i když tresty jsou pořád dost přísné,“ říká Čung.
Foto: Jakub Slunečko
Korejskému hokeji na lavičce národního týmu velí Jim Paek a Richard Park. Dva Korejci s dlouholetými zkušenostmi z NHL sice přijali kanadské občanství, následně se ale vrátili domů, aby vryly severoamerický hokejový model do místních hráčů.
Zápasy NHL se těší v televizi čím dál větší popularitě. Běží živě třeba i třikrát týdně a na rozdíl od Česka se dají kvůli výhodnější časové zóně sledovat během dne. Pastrňák nebo Voráček jsou mezi korejskými dětmi provařenými jmény.
A na ledě pak pomáhají Korejcům v hokejovém růstu už zmínění rodilí Kanaďani. V národním týmu jich má domácí olympijský výběr celkem pět, obránce Alex Plante má dokonce odehráno deset zápasů za Edmonton v NHL.
Foto: Jakub Slunečko
„Tyhle hráče jsme přijali za své, abychom uspěli na olympiádě,“ potvrzuje Čung a dodává: „Hrají s Korejci bok po boku. Učíme se obecně dost rychle. Díky zkušenostem z velkých hokejových zemí jsme pak šikovnější a pomalu rosteme.“
Ohledně čtvrtečního duelu je ale vedoucí hokejového oddělení Korejské univerzity spíše realistický. „Tipuju to na 4:2 pro Čechy,“ říká Čung. „Ale měli byste dát první gól, jinak to budete mít hrozně těžké!“ dodává s tajemným úsměvem.
Foto: Jakub Slunečko
„Náš tým se pak semkne, diváci budou hlasití, a navíc máme skvělého gólmana,“ upozorňuje na kvality Matta Daltona – Korejce narozeného v kanadském Ontariu.
Share on Facebook
