Flek skautoval „Kašičky“: Dva kusy ve čtyřech? 50 na 50. Zeptal bych se expertů na Twitteru
Jakub Flek v úniku
|
Foto: Matyáš Rjabi, hcverva.cz
Před zraky Hlinkova stadionu svedl vzácný skutek. Turbo expres Jakub Flek dvakrát pláchl ve vlastním oslabení a zpražil Litvínov za individuální chybky. „Jenže ty góly nepomohly, nemůžu to hodnotit nějak kladně,“ mračil se brněnský čipera po těsném pádu 2:3.
Po pěti kolech jste bodově ostrouhali, proč vám uteklo klání s Vervou?
Nechytli jsme začátek a hned prohrávali 0:2. Tady jsou to vždycky těžké zápasy, na malém hřišti se hraje špatně. Je to takové specifické prostředí. Asi nás to sundalo. Byť jsme pak dali dva góly v oslabení, tak jich tam na náš vkus bylo moc. Bere to síly, soupeř nás jednou potrestal.
Dvakrát jste lovili puk ze sítě po rychlém brejku, gólman Michal Postava si na něho v podstatě nesáhl. Byl problém v backchecku?
Jo, asi jo. Zvlášť ten gól, co dostala naše lajna. Nestihli jsme dobruslit přečíslení 3 na 2, soupeř je v tom hodně silný, má na to typologické hráče jako Kašičky a tyhle kluky, kteří hodně bruslí a kolikrát i cheatují. Věděli jsme o tom, ale bohužel jsme si to dostatečně nepohlídali.
Na druhou stranu – dvě trefy ve čtyřech, obě vaší zásluhou. Vybavíte, kdy se vám povedlo něco takového?
Ty jo, nevím. To bych se musel zeptat nějakých twitterových (nyní X, pozn. red.) expertů na statistiky. Pár gólů jsem tam dal, ale dva v jednom zápase, to fakt nevím. Jenže nám nepomohly, nemůžu to hodnotit nějak kladně.
„To bych se musel zeptat nějakých twitterových expertů na statistiky.“
Vytáhnout se takhle v oslabení do přihrávky přes osu, to může být kolikrát hop nebo trop...
Je to trochu padesát na padesát. Když mi to nevyjde, tak tam prohučím. (usměje se) Dneska ráno jsme skautovali soupeřovu přesilovku, tak jsem si všiml, že Kašička často naznačuje golfák a posouvá přihrávku. Samozřejmě ho znám taky z nároďáku. Když jsem viděl, že tam dneska napřahuje na one timer a má dobře postaveného beka, tak jsem do toho zkusil udělat dva kroky. On to poslal trochu pomaleji, stihl jsem do toho píchnout. Ale tím nechci říct, že jsem ho nějak přečetl. Za mě je TOP hráč ligy.
A při nájezdu na brankáře Tomka jste se ještě stíhal ohlížet za sebe.
(usměje se) Podíval jsem se, jestli mám čas, abych si rozmyslel, co udělám. Minulý zápas doma v Brně jsem taky takhle ujel zrovna Litvínovu v oslabení, měl jsem hned na zádech Marka Baránka a bylo z toho trestné střílení. Teď jsem se ohlédl a viděl jsem, že mám dost času. Zpomalil jsem a soustředil se, kam to vystřelil.
Co váš druhý zářez?
Ten byl takový specifický. Puk se motal u modré čáry, jejich bek ho měl někde pod nohama. Jen jsem si ho tak propíchl do jízdy a jel jsem ze strany. Viděl jsem, že spoluhráč nestíhá, tak jsem to vzal na sebe a hodil někam směr brána. Padlo to tam.
S trochou štěstí z toho pak mohl kápnout i hattrick, ne?
Jo, ale nepadlo to tam. Ke konci jsme si vytvořili tlak, ale přiznám se, že jsem toho měl plné brejle. Chtěli jsme to zkusit bez gólmana a já jsem tam měl za sebou dva bazény, když jsme chtěli zavézt puk do třetiny. Vyšťavilo mě to, musel jsem jít střídat. Byl bych tam k ničemu, radši jsem pustil do hry někoho jiného.
Pár minut před koncem jste se docela utrhl na jednoho z rozhodčích. O co šlo – odpískané zakázané uvolnění?
Nebylo to kvůli icingu, ale tomu, že kluci byli na ledě přes dvě minuty, jejich bek vystřelil od modré čáry a viditelně to šlo od sítě, byť to bylo kousíček nad plexi. Od ní se to odrazilo do hřiště, rozhodčí na to čumí a nepískne to. Rozčílil jsem se na něj, on na mě zpátky. To mě nastartovalo.
„Rozčílil jsem se na rozhodčího, on na mě zpátky. To mě nastartovalo.“
Nakolik vám v Litvínově scházeli ofenzivní lídři Peter Mueller a Hynek Zohorna?
Oba dva jsou obrovsky kvalitní hráči, mají neskutečnou fazonu. Zohymu i Peterovi to tam poslední zápasy padalo. Na to se nemůžeme vymlouvat, i když je to velká ztráta. Šanci dostali mladší kluci a podle mě odehráli dobrý zápas. Na body to ale nestačilo.
Lednový program vám svědčí, loni jste během něho nasázel sedm kusů, letos máte po dvou utkáních tři čárky. V čem to vězí?
Asi mít pozitivně nastavenou hlavu. Vždycky říkám, že když se daří tobě, tak se daří i týmu. To je nejdůležitější. U mě to platilo – zápasy jsem odehrál dobře, protože mám kolem sebe skvělé spoluhráče. Sám v téhle lize nikdo nic nedokáže. Vždycky je to o týmové práci.
Pohled brněnského trenéra Kamila Pokorného
„Než jsme chytili zápas, tak nám soupeř dvakrát ujel do protiútoků, které má vynikající. My jsme propadli, a soupeř tak šel do vedení 2:0. Vstřelili jsme gól naděje na 1:2 v oslabení, ale další přesilovku už jsme neustáli a prohrávali 1:3 po první třetině. Vyměnili jsme gólmana, abychom dali mužstvu impuls. Myslím si, že pak už jsme soupeře do brejkových situací nepustili, ale bylo tam na můj vkus až příliš moc oslabení. I když jsme je hráli celkem dobře, výborně chytal Gašper Krošelj, který nás podržel a i když jsme dali v jednom z oslabení na 2:3, tak přeci jen těch sil nebylo tolik, abychom mohli v závěru ještě soupeře zatlačit a dostat se na bodový zisk. Gratuluji soupeři k vítězství. V den odjezdu nám lehli Peter Mueller a Hynek Zohorna. Trénovali i přesilovky, proto jsme to museli nějakým způsobem na poslední chvíli slepit. Na to se ale nechci vymlouvat, všechny týmy mají zranění. Když jedete do Litvínova a tihle hráči vám chybí, tak to každopádně cítíte.“
Share on Facebook
