Extraliga je v dobré kondici, těší Řezníčka. Co říká o uzavření, videu či cizincích?
Foto: Karel Švec
Už je tomu osm let, co se bývalý vynikající obránce Josef Řezníček stal ředitelem Tipsport extraligy. Jak se za tu dobu elitní česká hokejová soutěž změnila? Co vnímá jako největší pozitiva extraligy, s jakými problémy se v současné době potýká a jak vidí její budoucnost?
Ředitel Tipsport extraligy Josef Řezníček v obsáhlém rozhovoru exkluzivně pro Hokej.cz říká: „Jsem přesvědčený, že uzavření extraligy nebo zavedení nesestupové soutěže v našich podmínkách by nebylo prospěšným krokem.“
V jaké kondici se podle vás aktuálně nachází Tipsport extraliga?
Myslím, že se extraliga nachází v dobré kondici, ale stále je co zlepšovat. Kondice soutěže je měřitelná pouze a jedině tím, kolik ji sleduje diváků. Dlouhodobě pečlivě sledujeme oficiální statistiky o návštěvnosti a snažíme se tím, co je v našich kompetencích a možnostech, aby návštěvnost dlouhodobě rostla.
Během podzimu se ale objevovaly hlasy, že se v září a v říjnu hraje málo extraligových zápasů. Co vy na to?
V posledních třech nebo čtyřech letech je to standard, ke kterému jsme přistoupili. Tipsport extraliga začíná druhý týden v září, k čemuž nás zavazují mezinárodní pravidla. To, že se zpočátku hraje hlavně v pátek a v neděli, ovlivňuje i skutečnost, že přes týden se často hraje Champions Hockey League. Dříve se základní skupina CHL hrála hlavně v srpnu, ale marketingový partner soutěže – společnost Infront – hodně tlačil na vedení Champions Hockey League, aby se zápasy hrály více v září, kdy je naladění hokejových fanoušků přece jen lepší než v srpnu.
Bereme také v potaz náladu fanoušků na podzim, kdy je lepší počasí a divák ještě není naladěn tak, aby trávil na hokeji tolik času. Snažíme se hrát hodně o vánočních svátcích a vložené úterky směřujeme spíše do chladnějších měsíců, kdy je snazší diváka na hokej přilákat.
A konečně třetím významným důvodem je rekonstrukce dálnice D1, která je obvykle přes léto až do listopadu v plném proudu a významně ovlivňuje dopravní dostupnost v naší zemi. Je třeba ale dodat, že zápasy během týdne se nemusí hrát nutně v úterý, protože O2TV si může dle potřeby přesunout televizní zápas na středu či pondělí dle svých interních potřeb, ale to není stejné, jako když se hraje celé kolo a mužstva cestují napříč republikou.
Jakým způsobem můžete ovlivnit návštěvnost soutěže?
Vše začíná sestavováním termínové listiny. Pečlivě zvažujeme rozložení zápasů, které se hrají na podzim a v zimě, počet zápasů, které se hrají o víkendu či v úterý a podobně. Ostatní je na klubech jak kvalitní podívanou divákovi servírují, což my již neumíme ovlivnit.
Hracími dny Tipsport extraligy jsou úterý, pátek a neděle, ale čas od času se objevují názory hráčů, že by bylo vhodnější zavést tripy, kdy by jeden tým odehrál například tři zápasy ve třech dnech, a ušetřil si tak náročná cestování tam a zpět. Jak na tyto názory nahlížíte?
Těmto pohledům rozumím, ale myslím si, že by se mělo na věc pohlížet také z druhé strany. Když jeden tým bude hrát tři zápasy venku za sebou, analogicky by musel existovat i tým, který bude hrát tři zápasy za sebou doma. Nedovedu si představit, co by to udělalo s návštěvností. Soudím, že by bylo velmi obtížné, aby klub dokázal tři dny za sebou naplnit hlediště. Myslím, že divák je navyklý na páteční a nedělní termíny hokeje s vloženými úterky. Tento experiment by mohl negativně ovlivnit návštěvnost extraligy.
Dalším důležitým měřitelným ukazatelem o kondici extraligy je televizní sledovanost. Jak si vede Tipsport extraliga v tomto ohledu?
Čísla nejsou úplně špatná, ale mohla by být samozřejmě i lepší. Rozložili jsme práva mezi dva TV providery – veřejnoprávní Českou televizi a O2TV, vzrostl počet přenosů a také celková cena, za kterou jsou obchodována televizní práva na Tipsport extraligu. Otázku televizních přenosů byste však měl spíše směřovat na marketingového partnera Tipsport extraligy, společnost BPA, který směrem k partnerům Tipsport extraligy vede velmi podrobné statistiky.
Video? Správný krok
Šéfem extraligy jste se stal před osmi lety v situaci, kdy se extraliga potýkala s následky odpočtů bodů kvůli neregulérním startům. Extraliga prožívala krizi důvěryhodnosti, její průměrná návštěvnost klesla až na 4800 diváků na zápas. Co se vám od té doby podařilo v extralize změnit?
Už jsem tady mluvil o nových videosystémech, které nám poskytují skvělá videa, skvělé obrázky, a to automaticky bez toho, abychom museli videa odněkud stahovat a složitě stříhat. Na základě skandálu s neoprávněnými starty jsme ve spolupráci s IT firmou vytvořili kompletně nový registrační systém, systém elektronického zápisu i systém, který hlídá oprávněnost startů v extralize a dalších soutěžích.
Systémy fungují, lidské zásahy do nich jsou ojedinělé. To, že jsme se zbavili strašáku neregulérnosti a neoprávněných startů, považuji za největší přínos. Můžeme se nyní v daleko větší míře věnovat jiným aspektům úrovně soutěže, jako jsou komfort pro diváky, statistiky, licenční řízení a podobně.
Myslím, že kluby za osm let udělaly v extralize mnoho práce. Pořád vydáváme dvě výjimky, konkrétně Litvínovu a Mladé Boleslavi, které nemají hlediště s kapacitou nad pět tisíc diváků nebo požadovaný limit sedaček, ovšem i tyto dva kluby udělaly neuvěřitelné množství práce. Některé kluby vyřešily problém s kapacitou stavbou nových multifunkčních arén a nezbývá než smeknout před investicemi, které byly provedeny. Kluby, které si nemohou stavbu nové arény dovolit a mají sportovní právo extraligu hrát, ovšem také odvedly velký kus práce ohledně vybavenosti svých arén, hlavně v zázemí.
Během doby, kdy jste ve funkci ředitele soutěže, došlo k několika novinkám v oblasti videokontroly, které měly za cíl posílit regulérnost soutěže. Jak jste spokojený s videosystémy, které se na extraligové stadiony podařilo implementovat?
Když jsem v roce 2012 nastoupil, měly videosystémy na stadionech už svůj věk. Většina z nich byla stará deset let a v dané době už byla – s ohledem na vývoj techniky – zastaralá. Začali jsme postupně jednat s kluby o tom, že by se na stadiony měly pořídit videosystémy nové generace, které jsou mnohem modernější a kromě jiného mají funkcionality, o kterých se nám před pár lety jen zdálo.
Na to jsme pak navázali tzv. trenérskou výzvou, která se objevila na mezinárodní scéně i na mistrovství světa. Abychom mohli trenérskou výzvu uplatnit v naší extralize, bylo nezbytné, aby videosystémy nové generace měly všechny kluby v Tipsport extralize. Kluby dostaly na výběr z několika systémů. Ke každému dostaly prezentace, reference a samozřejmě i finanční nákladnost. Klobouk dolů, jak se toho zhostily. Trvalo to možná o půl sezony déle, než jsme původně plánovali, ale jsem přesvědčený, že to byl správný krok.
Jsem velice rád, že jsme do toho nešli s polovičatým řešením, které by negativně ovlivňovalo regulérnost soutěže. Coach challenge jsme spustili až v letošní sezoně po velmi důkladné a poctivé přípravě.
Ve fotbale dochází při kontrole na videu k celé řadě rozhodnutí, která jsou následně zpochybňována. Jak si v tomto směru vede trenérská výzva v hokeji?
Statistika je velice pozitivní, protože 98 procent situací, které dříve nebylo možné zkoumat, bylo posouzeno správně, přičemž zbylé situace byly na hraně. Ve dvou nebo třech případech došlo ke spornému rozhodnutí, které nedokázala vyřešit ani technika, ale obecně jsme velmi spokojeni.
Generálním partnerem extraligy je sázková kancelář Tipsport. V poslední době se o tom díky bohu nemluví, ale před lety se objevilo několik článků v médiích o podezřelých zápasech v extralize, které sázkové kanceláře musely stáhnout z nabídky, protože měly podezření, že byly ovlivněny. Kdyby byl zrušen sestup, některé týmy by ve druhé polovině sezony neměly o co hrát. Existuje reálná hrozba, že by se opět mohly objevit podezřelé výsledky, nebo považujete dobu, kdy se tak dělo, za něco, co už nenávratně odvál čas?
Myslím si, že toto nebezpečí tady pořád hrozí, protože celosvětově je sázení na výsledky sportovních zápasů problém. Hodně to k nám přichází především z jihovýchodní Asie, kde je tzv. match fixing velmi velkým problémem. Byl jsem na několika konferencích, které se tímto problémem zabývaly a je to záležitost, která páchá celosvětově miliardové škody.
Nemyslím si, že zrovna my bychom byli výjimkou. Samozřejmě jistý monitoring tady existuje především prostřednictvím generálního partnera soutěže – společnosti Tipsport – a aktuálně nemáme informace o tom, že by se cokoliv podezřelého u nás v extralize dělo. Kdyby mužstva neměla o co hrát, určitě by se spekulace o sázkových podvodech vyskytly.
Kluby a řízení extraligy: Cítím silnější touhu
Co považujete za současné největší problémy Tipsport extraligy?
Za největší slabinu extraligy v současné době považuji rozevírající se nůžky mezi ekonomickými možnostmi jednotlivých klubů. Jsou kluby, které mají prakticky neomezené rozpočty, a pak jsou v extralize kluby, které mají problémy s tím, aby daly finance na sezonu dohromady – ať už se bavíme třeba o Jardovi Jágrovi na Kladně nebo třeba o Karlových Varech. Úroveň extraligy se vždycky bude zvedat s tím, čím bude ta soutěž vyrovnanější.
Tipsport extraligu nyní řídí Český hokej, ale někteří vlastníci klubů dávají najevo, že by byli rádi, aby řízení extraligy přešlo zpět pod Asociaci profesionálních klubů. Jak tuhle debatu sledujete? V čem by mohla tato změna extralize pomoci? A byla by spojena s nějakými zádrhely?
S větší či menší intenzitou celých osm let pociťujeme, že kluby vyjadřují touhu si vzít extraligu znovu pod svá křídla. V posledních třech letech cítím, že jejich touha je silnější. Kluby mají od roku 2016 s Českým hokejem podepsané Memorandum o spolupráci, které naprosto jednoznačně vyjadřuje, za jakých podmínek si mohou řízení extraligové soutěže převzít do svých rukou.
Je logické, že vlastníci klubů investují do hokeje spoustu prostředků, a tak mají zájem celou soutěž řídit. Vůbec se tomu nebráním. Teď je potřeba to uchopit tak, aby s procesem přechodu řízení ze svazu k APK byly všechny kluby srozuměny a byly jednotné v tom, za jakých podmínek a jakým způsobem by změna měla proběhnout.
Jaké spory jste v posledních letech musel s kluby řešit? A jak se vám osobně spolupracuje s APK?
S APK se pravidelně potkávám na čtyřech valných hromadách ročně. První valná hromada se koná před sezonou v srpnu. Další valná hromada se odehrává v listopadu, kde řešíme problémy, které se nakupily od startu extraligy. Třetí valná hromada se koná v únoru před play off a čtvrtá mistrovská valná hromada se koná po sezoně a obvykle ji hostí aktuální český šampion.
Myslím si, že naše spolupráce je velmi slušná. Na valných hromadách samozřejmě předkládáme a následně řešíme problémy, které se nám od posledního setkání nasbíraly. Bylo období, kdy se mi kluby zdály nepříliš aktivní, skoro až pasivní, ale v poslední době, kdy se přetřásá možné převzetí extraligy APK, se atmosféra poměrně změnila.
Návštěvnost extraligy roste
Převzetí extraligy APK bývá někdy spojováno s tím, že by vlastníci klubů rádi rozhodovali také o tom, zda soutěž bude nesestupová. Kdyby neexistovalo riziko sestupu, mohly by kluby, podobně jako třeba ve Finsku, dávat v extralize více prostoru mladším hráčům, kteří by měli možnost se více rozvíjet. Nemyslíte si, že čistě ze sportovního hlediska, by v určitém ohledu mohla být nesestupová extraliga přínosem?
Myslím si, že ne. Jsem toho názoru, že minimálně v prvních dvou nebo třech letech by uzavření extraligy kvalitě soutěže nepomohlo. Je samozřejmě možné, že by se s tím kluby pak naučily pracovat, ale dál než za tento horizont nevidím.
Vzhledem k naší povaze a situaci v naší společnosti by uzavření Tipsport extraligy soutěži určitě neprospělo. Extraliga by ztratila spoustu diváků i sponzorů a musela by velmi aktivně masivní sebepropagací přesvědčovat veřejnost, sponzory a média, aby to šlo znovu nahoru. Neříkám, že by se s tím extraliga nedokázala naučit žít, ale v médiích by se intenzivně srovnávaly návštěvnost, hráčská kvalita soutěže a možná také výdaje a příjmy, oproti minulosti.
Tyto skutečnosti by se vážily na vahách a je otázka, jak by se s tím extraliga popasovala. Jsem přesvědčený o tom, že uzavření extraligy v našich podmínkách by bylo špatným krokem.
Od roku 2012, kdy jste se stal ředitelem naší nejvyšší soutěže, stoupla návštěvnost Tipsport extraligy o 577 diváků. Naopak návštěvnost finské nejvyšší soutěže, která je od roku 2013 uzavřená, poklesla za stejné období o 871 diváků. Výrazně, o 557 diváků na utkání poklesla návštěvnost i ve Švédsku. Finská Liiga měla loni návštěvnost v průměru skoro o 1200 diváků nižší česká extraliga, konkrétně 4232 diváků na zápas. V sezoně 2011/12 byla ale návštěvností před Tipsport extraligou. Více než v České republice za stejné období vzrostla návštěvnost nejvyšší soutěže ve Velké Británii a ve Švýcarsku (+644 diváků)? Sledujete tyto statistiky a co o nich soudíte?
Tato čísla samozřejmě pečlivě sleduji, protože jak už jsem řekl na začátku rozhovoru, návštěvnost je jasný a měřitelný údaj, který vypovídá o tom, v jaké kondici extraliga je. Toto číslo může být ovlivněno jak systémem soutěže a ekonomickými podmínkami, tak společenským postavením v té či oné zemi. Jsem členem Hockey Europe, což je organizace, která sdružuje sedm nejvyspělejších hokejových lig v Evropě. V rámci této organizace sdílíme veškerá čísla o návštěvnosti a problémech, se kterými se jednotlivé ligy potýkají.
Podle informací, které mám od finského kolegy, dospělo vedení finské nejvyšší soutěže v roce 2013 k tomu, že v Mestis (druhé finské lize – pozn. red.) je pouze jedno mužstvo, které by splňovalo podmínky stadionu i ekonomické ukazatele nutné pro účast v nejvyšší soutěži. Nejvyšší soutěž tak byla na základě třístranné dohody mezi finským svazem, SM liigou (tehdejší název nejvyšší finské soutěže – pozn. red.) a nižšími soutěžemi uzavřena.
Od té doby se jim podařilo významně navýšit peníze z prodeje televizních práv pro jednotlivé kluby, na druhou stranu došlo k výraznému propadu návštěvnosti na stadionech, který se nedaří zastavit ani v posledních letech. Obecně si myslím, že po celé Evropě roste cena a význam televizních práv. Sport vedle zpravodajství zůstává oblastí, kterou sleduje živě v televizi i nová generace, která jinak sleduje třeba filmy a seriály ve svém počítači.
Finskou ligu opustil v roce 2014 Jokerit Helsinky, který začal hrát KHL. O dva roky později i klub Blues Espoo, jenž zkrachoval. Řada Finů začala více sledovat NHL, v níž se v posledních letech začali daleko výrazněji prosazovat finští hráči. Jak velký vliv mohou mít na návštěvnost vliv i tyto skutečnosti v porovnání s uzavřením soutěže? Faktem je, že návštěvnost finské elitní soutěže klesá v posledních třech letech každým rokem a nyní je nejnižší od sezony 1984/85…
Ve Finsku je velký problém, že mají v soutěži 15 mužstev, což v praxi znamená, že musí v situaci, kdy hraje čtyřikrát každý s každým, rozepisovat 60 termínů pro jednotlivá kola soutěže, přičemž každý tým odehraje celkem 56 utkání. S výjimkou Karjala Cupu se musí hrát i během reprezentačních pauz, což návštěvnosti v konfrontaci s mezinárodním hokejem zrovna nepřidá. Ve Finsku mají navíc ještě v základní části čtyři další zápasy s nejbližšími týmy z okolí, aby posílili díky derby návštěvnost.
Od svého finského kolegy vím, že by finská nejvyšší soutěž ráda zredukovala počet účastníků na čtrnáct. Nemají na to ale páku, protože mají uzavřenou soutěž a neumějí vyselektovat jedno konkrétní mužstvo, které by mělo soutěž opustit a jakým způsobem. O snížení počtu účastníků už ve Finsku uvažují několik let, ale nejsou schopni najít shodu.
Ve Finsku jde o soubor řady aspektů. Významnou roli bez diskuze sehrál odchod Jokeritu Helsinky do KHL. Je to jeden z nejtradičnějších klubů, který navíc hrál ve velké aréně a byl hojně navštěvovaný. Finové ztratili jednu velkou halu, v níž se hrála nejvyšší soutěž, což je samozřejmě problém.
Obecně jsou ovšem arény ve finské nejvyšší soutěži na velmi dobré úrovni. S jejich vybaveností není žádný problém, takže v tomto ohledu nelze říci, že by haly měly negativní vliv na návštěvnost Liigy. Ve Finsku jsou hracími dny pátek a sobota a už jsem mluvil o tom, že se tamní liga musí hrát i v termínech, na které nejsou fanoušci zvyklí včetně reprezentačních pauz. Nějak se to prostě musí odehrát.
Ale abych finskou Liigu jen nekritizoval. Finské kluby zařazují do svých kádrů velké množství mladých hráčů, což se pak odráží také při konfrontaci českých a finských osmnáctek nebo dvacítek. Liiga patří mezi nejrychlejší ligy v Evropě. Je to poměrně živelná a tvrdá soutěž, kde se produkuje poměrně dost kontaktů, a tím pádem i úrazů hlavy. Musí tak hodně bojovat proti otřesům mozku.
Čím si vysvětlujete pokles návštěvnosti ve švédské nejvyšší soutěži?
Všichni si dobře pamatujeme na propadák, jakým bylo ve Švédsku pořádání mistrovství světa 2012 a 2013, kdy na zápasy nechodili diváci. Velkou roli tam sehrála jejich cenová politika, kdy ceny vstupenek byly velice vysoké.
Navštěvovat hokejová utkání ve Švédsku je poměrně drahá záležitost. Na druhou stranu švédská SHL prodala televizní práva za takovou sumu, že kluby nejvyšší soutěže propad v návštěvnosti tolik nebolí. Kluby tak nemusí tolik marketingově pracovat s divákem, protože mají dostatek peněz i tak.
Co říkáte na návštěvnost švýcarské nejvyšší soutěže?
Tam návštěvnost roste rychleji než v Tipsport extralize. Švýcarsko přidalo od roku 2012 průměrně 644 diváků na zápas. V současnosti je švýcarská NLA s průměrnou návštěvností 6949 diváků na zápas nejnavštěvovanější evropskou ligou. Ve Švýcarsku návštěvnost výrazně ovlivňuje i SC Bern, který má neustále vyprodáno a má průměrnou návštěvnost přesahující 16 tisíc fanoušků na zápas. Ve Švýcarsku je to výrazný fenomén.
Švýcarská liga je velmi populární a úspěšná v návštěvnosti. Do určité míry je to dané také společenským statutem, jakou tato soutěž má. Jednak mají rozumně uzpůsobenou cenu vstupenek a jednak mají v lize povolené v každém mužstvu jen čtyři cizince. Vzhledem k ekonomické síle, jakou švýcarská soutěž má, dostávají v tamní lize kontrakty hráči, kteří jsou v podstatě hvězdami i na úrovni kanadsko-americké NHL.
I tenhle aspekt táhne diváky do hlediště. Ještě bych se chtěl vrátit k české extralize: My neděláme co se návštěvnosti týče žádné velké skoky a snažíme se o to, aby se návštěvnost nejvyšší soutěže zvyšovala každým rokem. Významným faktorem je i samotná práce klubů s fanouškem a prezentace jednotlivých zápasů s partnery klubů.
Rozvoj hokeje v Česku? Potřeba jsou nové haly
Za posledních sedm let se rychleji než v Česku návštěvnost zvedá za jen ve dvou zemích. Vraťme se opět ke Švýcarsku, které získalo v průměru o 67 diváků na zápas více než Češi. Ve Švýcarsku za posledních deset let vyrostla pro kluby, které hrají hokej na profesionální úrovni, celá řada úplně nových arén, další se pak zásadně zrekonstruovaly. Nová je Tissot Arena v Bielu, VaudevoiseArena v Lausanne a Bossard Arena v Zugu. Nové tváře získaly Ilfis Arena v Langnau či Kleinholz Aréna v Oltenu. Už v roce 2009 navíc došlo k rekonstrukci PostFinance Arény v Bernu a zanedlouho dojde k otevření SwissLife Arény v Curychu. U nás se postavily jen WERK ARENA v Třinci v roce 2014 a ROCKNET ARÉNA v Chomutově v roce 2010... Moderní arény mohou přilákat do ochozů větší množství fanoušků a zároveň jim nabídnout větší komfort. Proč v tomto ohledu tak zaostáváme za Švýcarskem?
Při odpovědi na tuto otázku bych se rád vrátil do roku 2008, kdy nejen naši zemi zasáhla finanční krize. V té době se na hraně krize dostavovala karlovarská aréna a byl to poslední moment, kdy se přes místní úřady, přes podporu státu, za využití evropských dotací podařilo protlačit stavbu multifunkční areny.
Krize následně velmi silně zasáhla jak stavebnictví, tak veškeré investice do takto velkých celků. Krize naštěstí dávno odezněla a nacházíme se v situaci, kdy jsou připravené velké a pěkné projekty. Ať to jsou velká rekonstrukce kladenského zimního stadionu, zlínského stadionu Luďka Čajky, nebo výstavba nového zimního stadionu v Jihlavě, kde je realizace těchto projektů skutečně na spadnutí.
Myslím, že jsme se dostali do fáze, kdy opět začnou růst nové haly, což jednoznačně přispěje k vyšší úrovni hokeje u nás. K tomu, aby se u nás situace v hokeji zlepšila, by ale bylo potřeba, aby se nové hokejové haly stavěly daleko víc, a to zejména v menších městech. Pro rozvoj hokeje je to zásadní. Český hokej spustil projekt, který právě o tohle usiluje. Je potřeba, aby se stavěly standardizované haly s velice nízkými náklady na provoz, aby to nezabíjelo malá města ve svých provozních rozpočtech. Velké arény vznikají pro profesionální hokej, a to zase pomáhá prezentaci hokeje u veřejnosti.
Ve Velké Británii je zvyšující se návštěvnost Elitní hokejové ligy daná trendem posouvat hokej do velkých měst. Nový klub vznikl v Glasgow, v Cardiffu byla postavena velká aréna, oblíbené kluby jsou v Sheffieldu či Manchesteru. Jak vidíte situaci například v Českých Budějovicích, které jsou krajským městem, a přesto se v nich nehraje nejvyšší soutěž?
My samozřejmě víme, jaké podmínky pro hokej jsou v Českých Budějovicích – jaký tam byl postavený stadion, jaké je tam zázemí, a jak hojně tam navštěvují diváci hokejová utkání. Zároveň ovšem máme určitým způsobem nastavenou sportovní část a České Budějovice bohužel právo nastupovat v nejvyšší soutěži za šest let nezískaly. Zůstávají tak stále v nižší soutěži. Uvidíme, co se stane letos.
Když se podívám na srovnání s Velkou Británií, ta je ekonomicky nesrovnatelně dál než my a je tam velký předpoklad pro to, aby hokej hodně rostl. Hokej je pro ně v uvozovkách trochu „exotický“ sport, ale žije tam hodně přistěhovalců ze Severní Ameriky i dost lidí, kteří v USA či Kanadě žili, a vrátili se zpátky. V Londýně se hrály zápasy NHL a severoamerický styl hokeje si našel cestu k fanouškům.
Velké Británii podle mě moc pomohlo srovnání s Evropou, vytvoření divokých karet pro účast v Champions Hockey League a zařazení britských týmů do této soutěže. Britská mužstva tam předvádějí vynikající výkony a nejen české týmy s Brity několikrát prohrály. Dobrý vliv mají určitě i výsledky britského národního týmu, který postoupil do elitní skupiny mistrovství světa a dokázal se tam udržet. To je také počin, který žene diváky do hledišť. A konečně, čísla rostou z relativně nízkého základu. Britové určitě mají kam stoupat.
České kluby berou CHL vážně
Srovnáváme tady českou extraligu s ostatními soutěžemi v Evropě. Důležité porovnání herní kvality zcela jistě poskytuje Champions Hockey League. Některé české kluby se této soutěže zpočátku ani nechtěly účastnit, další nastupovaly s hráči širšího kádru. Vidíte v tomto ohledu posun?
Osobně v tom vidím obrovský posun. Z pionýrských let začátků Champions Hockey League, kdy padala nešťastná vyjádření do médií, jsme se poučili. Komunikace směrem od vedení CHL byla na základě těchto skutečnosti v prvopočátcích poměrně nepříjemná.
V současné době už je situace jiná. Kluby soutěž berou vážně a v předloňské i v loňské sezoně jsme udělali výborné výsledky. V letošním ročníku můžeme dojít možná ještě dál. Hradec Králové, tedy jeden z klubů, který původně úplně nevěřil systému a financování CHL, se letos dostal velice daleko a může pomýšlet i na celkové vítězství.
Champions Hockey League předložila novou verzi kontraktu s marketingovým partnerem – společností Infront – podle níž by měl objem finančních prostředků z marketingu a vysílacích práv CHL i nadále růst. Měly by růst jak tzv. prize money, tak peníze na provoz. Nyní hovoříme o horizontu až do roku 2028.
Teď je potřeba, aby CHL rostla i sportovně a já si myslím, že se tak i děje. Povědomí mezi hokejovými fanoušky si soutěž získává víc a víc. Moc bych si přál, aby se to projevilo také na naší straně a aby český klub tuto soutěž dokázal vyhrát, a narušil tak hegemonii švédských klubů.
Jak vnímáte značku Champions Hockey League u českých fanoušků? Zdá se, že zápasy Tipsport extraligy diváky táhnou stále výrazně víc.
Český fanoušek je zafixovaný na své mužstvo a domácí ligovou soutěž, kde vnímá dlouholetou rivalitu mezi určitými kluby a hráči. Champions Hockey League je pořád ještě něco navíc, s čím se český fanoušek učí žít, ale daří se mu to docela dobře. Návštěvy na zápasech CHL v České republice jsou nesrovnatelně lepší, než jaké jsou třeba ve Švédsku. Řada švédských klubů patří mezi zakladatele a akcionáře CHL a měla by být mezi hlavními propagátory této soutěže, ale návštěvnost zápasů na švédské půdě tomu neodpovídá. Český fanoušek sice dává přednost extralize, ale dokáže ocenit kvalitní soupeře i v rámci Evropy.
Další téma, které v poslední době hodně rezonuje, je počet účastníků extraligy. Před několika lety se objevovaly hlasy, že účastníků naší nejvyšší soutěže je příliš a soutěž by měla jejich počet zredukovat, protože naše malá země nedokáže tolik týmů uživit. Dnes třeba největší legenda českého hokeje Jaromír Jágr tvrdí, že by soutěž klidně mohla mít až šestnáct účastníků. Jak se na to díváte vy a kolik je podle vás optimální počet účastníků extraligy i v kontextu toho, že se českému hokeji v poslední době na mezinárodní scéně tolik nedaří?
Počet účastníků Tipsport extraligy bych asi nehodnotil v kontextu mezinárodní scény a úspěšnosti našeho hokeje. Tam v poslední době určitě zaostáváme, ale nehledal bych důvody v systému extraligy či počtu jejích účastníků. Čtrnáct klubů je dle mého názoru ideální počet.
Tuto otázku musíme hodně posuzovat také z hlediska termínové listiny, kdy je potřeba počítat s tím, že se v sezoně hraje i Champions Hockey League, kde patří APK a čtyři kluby s A-licencí mezi akcionáře soutěže. Pak jsou tady i reprezentační přestávky, které jsou dané IIHF. Čtrnáct klubů je dle mého názoru maximální možný počet, který umožňuje optimálně nastavit termínovou listinu tak, aby nezasahovala do termínů reprezentačních utkání a zápasů CHL.
Extraliga a cizinci: Wolski může být velkou hvězdou
V české extralize hraje spousta cizinců, ale zatímco před lety tady dominovali alespoň Slováci, dnes s několika málo výjimkami nejsou zahraniční hráči tahouny svých mužstev a spíše kádr pouze doplňují. Nepřemýšlel jste o tom, že by se počet cizinců v Tipsport extralize přísněji reguloval?
České kluby smějí za sezonu použít do zápasů až šest cizinců, přičemž statut cizince v české extralize ztrácí hráč, který tu odehraje tři po sobě jdoucí ročníky – ať už je to hráč z Evropské unie či ze zemí mimo unii. Je fakt, že v klubech hraje celá řada cizinců, kteří nejsou lídry svého mužstva. Věřím, že se situace začíná měnit, jak ukazuje příchod Wojciecha Wolského do Třince.
Ten má za sebou obrovskou kariéru, a přesto ho jeden z českých týmů dokázal přivést do extraligy. Jsem přesvědčen, že Wolski bude právě ten hráč, který ukáže velkou kvalitu a výrazně přispěje k výchově mladých hráčů, i když jeho služby si může dovolit v Tipsport extralize jen málokdo. Je velký předpoklad, že se tady stane velkou hvězdou, tak jako v Kometě Peter Muller, který letos do extraligy naskočil zpátky po zranění a ukazuje, že jeho kvality jsou hodně vysoko.
Otázka cizinců se ovšem dotýká přestupního řádu, nařízení Evropské unie, ale také našich tabulkových cen za hráče. V tabulkových cenách hráčů došlo v posledních letech ke změnám, které pomohly většímu uvolnění trhu s českými hráči. Pořád ale platí, že k nám může přijít levný cizinec ze Slovenska, za kterého se neplatí žádné tabulkové odstupné, a klub to přijde levněji.
Mladí hráči v Chance lize? Uzavření nesplnilo účel
Bavili jsme se o tom, jak se zvyšuje návštěvnost Tipsport extraligy. Ruku v ruce s tím se však každým rokem výrazně snižuje návštěvnost druhé nejvyšší soutěže – Chance ligy. V základní části i třetí rok po sobě ztratila okolo 200 diváků na zápas a propad nedokázal loni zastavit ani Jaromír Jágr. Letos se zatím návštěvnost soutěže pohybuje mezi 1200 a 1300 diváky na zápas... Není varováním, že v nesestupové Chance lize bobtná počet účastníků a týmy ve spodku tabulky nemají o co hrát, což se negativně projevuje na poklesu návštěvnosti?
Určitě to tak je. Tahle čísla dávají poměrně přesný obrázek o realitě. Zmíním jen to, že Chance liga byla uzavřená po předchozím uzavření a následném znovuotevření juniorské extraligy. Jakmile jsme uzavřeli juniorskou extraligu, začaly nám v nižší juniorské soutěži ubývat mužstva, protože nedokázala dát dohromady tým pro juniorskou soutěž a rezignovala.
Jednoznačně nám ubývala mužstva i hráči, a proto se v rámci přípravy na mistrovství světa do 20 let v Ostravě a Třinci po dlouhých debatách, diskusích a rozborech přistoupilo k tomu zrušit na tři roky sestup ve druhé nejvyšší soutěži dospělých s tím, že nejlepší celek ze třetí nejvyšší soutěže bude moci postoupit výše.
Jde v podstatě o rozšiřování počtu účastníků v soutěži. Příští rok se tedy bude hrát první liga v sedmnácti účastnících, kdy už toto bude velký problém vzhledem k počtu utkání a termínů, a pak dojde k redukci zpátky na čtrnáct. Výkonný výbor rozhodl, že by čtrnáct účastníků měly mít dvě nejvyšší soutěže dospělých i dvě nejvyšší soutěže juniorů. Chance liga nám už trochu obnažila stav, ke kterému dojde při zrušení sestupu. V prvních týdnech po uzavření Chance ligy všechny zachvátila panika, že Chance ligu budou hrát všichni s šestnáctiletými, sedmnáctiletými juniory a nebudou na zápasy chodit lidi.
Nic takového se ale nepotvrdilo. Ba naopak, prvoligové kluby v uzavřené soutěži téměř vůbec neakceptovaly hraní mladých hráčů. Mimo projekt v Litoměřicích, farmy v Benátkách nad Jizerou a ve Frýdku-Místku a částečně třeba v Třebíči, kde dostávali mladí trochu příležitost, všechna ostatní mužstva, tedy dvanáct nebo třináct týmů, mělo tendenci hrát co nejlepší hokej s co nejlepšími staršími hráči a mladé hráče do kádru vůbec nezabudovávalo.
Uzavření Chance ligy tedy vůbec nepřineslo účel a potvrzením byla nominace českého týmu na právě skončeném mistrovství světa do 20 let. Když se uzavírala první liga, bylo v ní čtyři až pět mužstev s ambicemi postoupit minimálně do baráže o extraligu – ať už to byly Kladno, Jihlava, Slavia nebo České Budějovice. V dnešní době vidíme s obrovským odstupem na čele Chance ligy jenom České Budějovice. I to je pro mě signálem, že uzavření soutěže nesplnilo efekt, který jsme si od něj slibovali.
Některým klubům to možná přineslo úsporu peněz. Tři nebo čtyři kluby nemají v soutěži prakticky žádné ambice, v podstatě jen šetří peníze. Je to ale dobře? Podle mě to nepřináší žádný rozvoj Chance ligy, protože více mladých hráčů nehraje. Jsou týmy, které zabudovaly jednoho nebo dva mladé hráče, ale měli jsme představu, že jednotlivé celky budou mít v týmu třeba jednu nebo jednu a půl pětky mladých hráčů. A to se neděje. Situace okolo Chance ligy by měla být pro extraligu argumentem, proč ji nerozšiřovat. Když se dva celky dostanou z první ligy nahoru, kvalita extraligy se ještě více rozmělní.
Extralize šéfujete už osm let. Naplňuje vás tato práce? Jezdíte v každém extraligovém kole na nějaký zápas, abyste osobně zkontroloval, že všechno funguje?
Před sezonou objedeme při licenčním řízení všechny extraligové stadiony a při těchto návštěvách se soustředíme na technické záležitosti, které vyplývají z licenčního řádu. Během extraligové sezony se snažím také navštívit alespoň jednou všechny extraligové kluby, a pokud se neřeší aktuální problém, je moje návštěva spíše společenskou záležitostí. Už nejde o striktní a přísnou kontrolu jako před sezonou, ale spíše si povídáme o aktuálním dění a problémech, s nimiž se v Tipsport extralize potýkáme.
A teď poslední otázka: Kdyby Asociace profesionálních klubů převzala řízení extraligy a měla zájem o vaše služby jako šéfa soutěže, dovedete si představit, že byste změnil zaměstnavatele, nebo byste chtěl zůstat na hokejovém svazu v jiné roli?
V současné době jsem zaměstnancem svazu a už dříve jsem se v rámci APK vyjádřil, že úplně nevidím situaci tak, že bych nastálo přešel do struktury APK. V současné době se ale bavíme také o možnosti překlenout nějaké období a pomoci APK v přípravě nového managementu soutěže. S Českým hokejem mám smlouvu na dobu neurčitou a o mém osudu bude rozhodovat svaz. Pokud přijde žádost ze strany APK na mého zaměstnavatele, určitě se o tom bude jednat a bude záležet na čem se APK LH shodne, nebo neshodne.
Velký přehled návštěvnosti evropských soutěží
Návštěvnost hokejových soutěží v Evropě a Asii v sezoně 2018/2019:
1. Švýcarsko (NLA) 6949 na zápas, 2. Rusko (KHL) 6 397, 3. Německo (DEL) 6215, 4. Švédsko (SHL) 5828, 5, Česko (TELH) 5401, 6. Finsko (Liiga) 4232, 7. Rakousko (EBEL) 2970, 8. Velká Británie (EIHL) 2850, 9. Norsko (Get-ligaen) 1827, 10. Francie (Ligue Magnus) 1716, 11. Slovensko (Tipsport liga) 1663, 12. Dánsko (Metal Ligaen) 1525, 13. Asijská liga (Japonsko, Čína, Korea) 976, 14. Polsko (PHL) 965, 15. Alpská hokejová liga (AUT/ITA/SLO) 801.
Návštěvnost hokejových soutěží v Evropě a Asii v sezoně 2011/2012:
1. Švédsko (Elitserien) 6385 na zápas, 2 Švýcarsko (NLA) 6305, 3, Německo (DEL) 6060, 4. Rusko (KHL) 5891, 5. Finsko (SM-Liiga) 5103, 6. Česko (TELH) 4824, 7. Rakousko (EBEL) 3606, 8. Slovensko (extraliga) 2687, 9. Velká Británie (Elite Ice Hockey League) 2028, 10. Norsko (Get Ligaen) 1462, 11. Francie (Ligue Magnus) 1391, 12. Dánsko (AL-Bank Liga) 1301, 13, Bělorusko (Extraliga) 1111, 14. Asijská liga (Japonsko, Čína, Korea) 1024, 15. Itálie (Serie A) 987.
Rozdíl v návštěvnosti mezi sezonami 2018/19 a 2011/12 u významných soutěží:
Velká Británie: +822
Švýcarsko: +644
Česká republika: +577
Rusko: +506
Norsko: +365
Francie: +325
Německo: +155
Švédsko: -557
Rakousko: -636
Finsko: -871
Slovensko: -1024
Poznámka: Návštěvnost slovenské extraligy je ovlivněná skutečností, že v sezoně 2011/12 hrál Slovan Bratislava nejvyšší slovenskou soutěž a v sezoně 2018/19 hrál v KHL. Návštěvnost finské Liigy je ovlivněná skutečností, že v ní v roce 2011/12 hrál Jokerit Helsinky, který později odešel hrát KHL. Jokerit měl průměr přes 9000 diváků. Návštěvnost EBEL je ovlivněná skutečností, že ji v sezoně 2011/12 hrál i chorvatský klub Medveščak Záhřeb, který měl průměrnou návštěvnost okolo 7500 diváků.
Česká Tipsport extraliga má do 14. ledna 2020 v sezoně 2019/20 průměrnou návštěvu 5662 diváků. Pokud bychom do návštěvnosti nepočítali zápas Litvínov – Sparta, který se odehrál v Drážďanech, byla by průměrná návštěvnost zápasů Tipsport extraligy v letošní sezoně 5555 diváků.
PODROBNÝ POHLED NA VYBRANÉ EVROPSKÉ HOKEJOVÉ SOUTĚŽE:
Finsko
Název nejvyšší soutěže: Liiga
Počet týmů: 15. V roce 2014 soutěž opustil Jokerit Helsinky, který začal působit v ruské KHL. V témže roce přistoupily k Liize administrativním rozhodnutím KooKoo a Vaasan Sport. V roce 2016 se připojil Jukurit, který vyhrál Mestis (druhá nejvyšší soutěž). Soutěž naopak opustil klub Blues Espoo, který zkrachoval. Od té doby má soutěž 15 celků.
Řídící orgán soutěže: Soutěž řídí organizace vlastněná kluby samotnými. Finský svaz organizuje všechny nižší a juniorské soutěže.
Formát soutěže: Uzavřená soutěž. Hraje se v základní části soutěže čtyřikrát každý s každým, tj. 60 kol, přičemž každý tým má čtyřikrát volno, takže odehraje 56 zápasů. Další čtyři zápasy odehraje tým se dvěma nejbližšími sousedy, aby se diky derby posílila návštěvnost. Šest nejlepších pak postupuje do čtvrtfinále play off, další čtyři týmy oupeří v předkole.
Průměrná návštěvnost v sezoně 2011/12: 5103 diváků
Průměrná návštěvnost v sezoně 2018/19: 4232 diváků
Televizní práva na nejvyšší soutěž: Práva vlastní nezávislá společnost Telia, která je jednak největším mobilním operátorem v severských zemích, a jednak funguje jako televizní společnost. Telia poskytuje svůj vlastní online servis, který zahrnuje televizní a internetové přenosy, měsíční předplatné pro uživatele stojí 25 eur (cca 625 Kč).
Nové arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Žádné. Jen v Tampere se staví nová hala pro 13 000 diváků současně s celou novou čtvrtí. Aréna se má otevírat v roce 2021, o rok později by se tam mělo uskutečnit mistrovství světa.
Zrekonstruované arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Pori (rok 2016, kapacita: 6300 diváků), Kuovola (2018, kapacita: 6200 diváků).
Názor našeho finského spolupracovníka, zda popularita, návštěvnost a televizní sledovanost soutěže roste či klesá: Myslím, že klesá. Lidé v poslední době nechtějí tolik chodit na hokej.
Švédsko
Název nejvyšší soutěže: Svenska Hockeyligan (SHL)
Počet týmů: 14
Řídící orgán soutěže: Soutěž řídí firma vlastněná těmi kluby, které SHL aktuálně hrají, společnost s ručeným omezením SHL AB. Je tomu tak od roku 2001 s tím, že Švédská hokejová federace je centrálně odpovědná za všechny celostátní ligy, tj. SHL, HockeyAllsvenskan, HockeyEttan, J20 SuperElit, J18 Allsvenskan a SDHL. Svaz s firmou SHL AB spolupracuje.
Formát soutěže: Poslední dvě mužstva SHL padají do baráže, kde musejí obhájit svou účast v soutěži. Postupová/sestupová procedura je docela komplikovaná, ale každý rok mohou sestoupit až dva celky (v roce 2019 dva celky spadly, v letech 2015 až 2018 spadl vždy jeden tým). O změně systému se aktuálně neuvažuje. V základní části sehraje každý tým 52 zápasů jako v české extralize. Šest nejlepších týmů postoupí do čtvrtfinále play off, další čtyři si to rozdají v předkole.
Průměrná návštěvnost v sezoně 2011/12: 6385
Průměrná návštěvnost v sezoně 2018/19: 5828
Televizní práva na nejvyšší soutěž: Zápasy vysílá společnost CMore formou "pay per view" (platba za zhlédnutí). Semifinále a finále play off vysílá veřejnoprávní televize. Pokud chce švédský fanoušek sledovat televizní přenosy z domácí soutěže, stojí ho měsíční předplatné 349 švédských korun měsíčně (cca 834 Kč). Spolu s hokejovou SHL získá možnost sledovat italskou fotbalovou soutěž Serie A, španělskou fotbalovou La Liga, NBA, švédskou házenou, golf, přenosy z druhé nejvyšší švédské hokejové ligy HockeyAllsvenskan a další sportovní události. Kdyby si chtěl předplatit pouze jeden konkrétní hokejový zápas švédské nejvyšší soutěže a nic dalšího, zaplatí za sledování 249 SEK (cca 595 Kč).
Nové arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Poslední nová hala vznikla v roce 2011 ve Växjö (kapacita: 5750 diváků). Další nové haly nevznikly. V létě proběhly médii informace o tom, že by se v jižní části Stockholmu měla postavit aréna pro 15-18 tisíc diváků, ale ještě nebylo nic definitivně rozhodnuto.
Zrekonstruované arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Menší rekonstrukce proběhla jen v roce 2015 v Rogle (kapacita: 5045 diváků).
Názor našeho švédského spolupracovníka, zda popularita, návštěvnost a televizní sledovanost soutěže roste či klesá: Návštěvnost je relativně stabilní okolo 6000 diváků na zápas už od roku 2005. Letos opět návštěvnost mírně vzrůstá.
Švýcarsko
Název nejvyšší soutěže: National League (NL)
Počet týmů: 12
Řídící orgán soutěže: Švýcarská hokejová federace (SIHF). Švýcarská federace ale nechává profesionálním klubům (celkem 24 klubů hrající NL a druhou nejvyšší Švycarskou ligou) v zásadě autonomii rozhodovat si o zásadních otázkách.
Formát soutěže: Každý tým odehraje v základní části 50 zápasů, následuje play off, kde hraje nejlepších osm týmů. Nejhorší čtyři týmy hrají skupinu o udržení. Poslední dvě mužstva hrají sérii na čtyři vítězné zápasy a poražený pak hraje baráž s vítězem Švýcarské ligy (druhá nejvyšší soutěž) na čtyři vítězná utkání.
Průměrná návštěvnost v sezoně 2011/12: 6305 diváků
Průměrná návštěvnost v sezoně 2018/19: 6949 diváků
Televizní práva na nejvyšší soutěž: Televizní práva drží MySports (UPC), která vysílá tři zápasy NL a jeden zápas Švýcarské ligy. Předplatné stojí 25 švýcarských franků měsíčně (cca 583 Kč).
Nové arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Yupp. Tissot Arena v Bielu (2015, kapacita: 6521 diváků), Vaudoise Aréna v Lausanne (2019, kapacita: 9600 diváků, bude se tam hrát letošní mistrovství světa v hokeji) a Bossard Arena v Zugu (2010, kapacita: 7200 diváků). Navíc v červnu 2022 bude otevřena supermoderní SwissLife Aréna v Curychu pro 12 000 diváků).
Zrekonstruované arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Ilfis Stadium v Langnau pro 6000 diváků, Eisbahn Kleinholz v Oltenu pro 6270 diváků. Navíc v roce 2009 (tedy o něco více než před deseti lety) byla zásadně zrekonstruována PostFinance Aréna v Bernu pro 17 031 diváků. Nyní probíhá rekonstrukce BCF Areny ve Fribourgu.
Názor našeho švýcarského spolupracovníka, zda popularita, návštěvnost a televizní sledovanost soutěže roste či klesá: Návštěvnost na stadionech roste, ale televizní sledovanost zápasů není taková, jako se očekávalo, a marketingový partner bude mít po sezoně složitou práci, aby vyjednal nový kontrakt v podobné finanční výši.
Rusko
Název nejvyšší soutěže: Kontinentální hokejová liga (KHL)
Počet týmů: 24 (klubů (z Ruska 19, z Kazachstánu, Běloruska, Lotyšska, Finska a Číny po jednom). V sezoně 2016/17 měla soutěž 29 účastníků.
Řídící orgán soutěže: Liga (KHL) se od Ruské hokejové federace oddělila v roce 2008 a z počátku spolu obě organizace válčily, když KHL dokonce nepřerušovala soutěž v době reprezentačních přestávek. Nyní však obě organizace jednají v naprostém souladu a i když jsou od sebe odděleny, jde o oddělení spíše formální. V Radě vlastníků KHL je číslem jedna Gennadij Timčenko, byť CEO Rady je Dmitrij Černyšenko, který má povinnosti také ve firmě Gazprom Media Holding. Ruskou hokejovou federaci vede jako výkonný ředitel osobní přítel Vladimíra Putina Arkadij Rotenberg, jeho synovec Roman Rotenberg je pak prvním viceprezidentem. Prezidentem Ruské hokejové federace je legendární brankář Vladislav Treťjak. Řízení hokeje v Rusku má výrazně větší vazbu na politiku, než je tomu například v českém hokeji. Timčenko, Černyšenko a oba Rotenbergové jsou v médiích označováni jako blízcí přátelé ruského prezidenta.
Formát soutěže: Soutěž je nesestupová a uzavřená. Každé mužstvo odehraje v základní části 62 utkání. Týmy jsou rozděleny do Západní a Východní konference a z každé osm nejlepších postupuje do play off, kde se bojuje o Gagarinův pohár. Soutěž hrál v letech 2012-2014 český klub Lev Praha a v letech 2013-2019 slovenský Slovan Bratislava.
Průměrná návštěvnost v sezoně 2011/12: 5891 diváků
Průměrná návštěvnost v sezoně 2018/19: 6397 diváků
Televizní práva na nejvyšší soutěž: Zápasy vysílá celostátní veřejně dostupný kanál Match TV, ale regionální práva na vysílání KHL vlastní celá řada lokálních stanic.
Nové arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: CSKA Arena v Moskvě (2015, kapacita: 12100 diváků, hraje tam CSKA a Spartak Moskva), Ledovyj dvorec "Bolšoj" v Soči (2013, kapacita: 12000 diváků), VTB Arena v Moskvě (2019, kapacita: 11 478 diváků, hraje tam Dynamo Moskva), Čeboksary (2015, kapacita: 7500, hraje tam klub VHL), Platinum Arena v Krasnojarsku (2018, hraje tam klub VHL), Lada-Arena v Toljatti (2013, kapacita: 6122 diváků), KSK Fetisov Arena ve Vladivostoku (2013, kapacita: 5500 diváků, hraje v ní Admiral Vladivostok), SEK Diesel Arena v Penze (2011, kapacita: 5500 diváků, hraje tam místní tým VHL), LD Krystal Arena v Krasnojarsku (2018, kapacita: 3500 diváků, hraje tam místní klub VHL), LD Park legend v Moskvě (2015, kapacita: 2700, hraje tam mládežnický tým Spartaku Moskva MHL) a další haly s kapacitou do 2500 diváků.
Informace o zrekonstruovaných arénách v Rusku nemáme k dispozici.
Názor našeho ruského spolupracovníka, zda popularita, návštěvnost a televizní sledovanost soutěže roste či klesá: Návštěvnost na zimních stadionech KHL roste, ale televizní sledovanost zápasů mírně klesá.
Rakousko
Název soutěže: EBEL (Erste Bank Eishockey Liga). Objevily se informace, že po skončení právě probíhající sezony opustí ligu hlavní sponzor, společnost Erste Bank (u nás tato společnost vlastní Českou spořitelnu), takže by soutěž měla změnit název. Finanční prostředky by měly být zajištěny od jiných sponzorů.
Počet účastníků: 11 (8 rakouských, české Znojmo, maďarský Féhervár, italské Bolzano). Rakušané by měli rádi v soutěži 14 týmů, aktuálně touží po dvanáctém celku. Před sezonou byly úvahy, že se do soutěže zapojí Feldkirch, ale nakonec nesplnil licenční podmínky. Šušká se, že by se časem mohl v soutěži objevit tým z Budapešti a prý se finančně dává do pořádku slovinský tým z Lublaně, který už dříve EBEL hrál.
Řídící orgán soutěže: Od vzniku Erste Bank Eishockey Ligy kontroluje a řídí soutěž sama liga skrz své pracovní skupiny: presidium, prezidentské mítinky, mítinky generálních manažerů a speciální mítinky pro marketing, média a podobně.
Formát soutěže: Liga je uzavřená v tom smyslu, že žádný tým nesestupuje. Je možné zažádat o připojení se k soutěži, pokud nový klub splňuje konkrétní kritéria, týkající se finančního zabezpečení, arény a podobně. Všechny kluby musí prokázat, že splňují tato kritéria každý rok předtím, než získají licenci pro nadcházející sezonu. Po základní části, v níž všechny týmy odehrají 40 zápasů, se rozdělí tabulka na prvních pět týmů a druhých šest týmů (když bylo v soutěži 12 celků, dělila se soutěž na 6+6). Ty v nadstavbové části sehrají 8 zápasů v horní skupině a 10 zápasů v dolní skupině. Body se po základní části vynulují, zůstanou jen bonusové body podle umístění v základní části. Do play off postoupí osm týmů. V dolní skupině se hraje o tři zbývající místa v play off, v horní skupině se hraje o právo volby. V EBEL si výše postavený soupeř v play off svého soupeře vybírá.
Průměrná návštěvnost v sezoně 2011/12: 3606 diváků
Průměrná návštěvnost v sezoně 2018/19: 2970 diváků
Televizní práva na nejvyšší soutěž: EBEL má dva celoligové oficiální broadcastery - veřejně dostupnou televizi ServusTV a Sky Sports, který fungoval formou pay-per-view (plať za shlédnutí). Hokejový fanoušek si může koupit všechny dostupné přenosy za 15 eur měsíčně (cca 375 Kč) . Zahraniční týmy mají navíc své lokální broadcastery. Například pět zápasů Znojemských Orlů v této sezoně vysílala společnost Sport5 a další přenosy ještě budou následovat.
Nové arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Za posledních deset let nevyrostla žádná nová hala, ale do dvou let by se měla postavit úplně nová aréna ve Villachu, která by měla sloužit i jako tréninkové centrum pro rakouské národní hokejové týmy.
Zrekonstruované arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Albert Schultz Eishalle (2011, kapacita vzrostla z 4500 diváků na 7022 diváků, hala je domovem celku Vienna Capitals), Eisstadion Graz Liebenau (2018, kapacita: 4126 diváků, je domovem hokejistů Štýrského Hradce 99ers), Keine Sorgen EisArena v Linci (2018, kapacita: 4863 diváků).
Názor našeho rakouského spolupracovníka, zda popularita, návštěvnost a televizní sledovanost soutěže roste či klesá: Popularita mezi veřejností i návštěvnost mírně roste, dlouhodobě má ale liga problém udržet stabilitu: jak v TV kontraktech, které jsou krátkodobé, tak mezi účastníky. Není tajemstvím, že mezi rakouskými a zahraničními týmy existují třecí plochy. Rozdíl v návštěvnosti mezi sezonami 2011/12 a 2018/19 je z velké části dán skutečností, že v sezoně 2011/12 působil v soutěži chorvatský Medveščak Záhřeb, který měl návštěvnost 7500 diváků na zápas a přibližně třikrát ročně dokázal vyprodat patnáctitisícovou halu.
Německo
Název nejvyšší soutěže: Deutsche Eishockey Liga (DEL)
Počet účastníků: 14
Řídící orgán soutěže: V německé hokejové lize se o všechno stará samotná liga a generální manažeři klubů. Německý hokejový svaz nemá jakýkoliv vliv na vývoj DEL. Takovým způsobem to funguje od samotného vzniku DEL v roce 1994.
Formát soutěže: Nejvyšší hokejová liga v Německu je aktuálně uzavřená. Nicméně nyní DEL plánuje ligu od sezony 2020/21 otevřít a zavést přímý postup a přímý sestup. Někteří experti však tvrdí, že tento systém nebude fungovat z finančního hlediska. Jen dva až tři týmy z DEL2 mají teoreticky finanční prostředky a multifunkční hokejové arény vhodné pro nejvyšší soutěž. Ostatní týmy by v případě možného postupu nedostaly licenci od DEL. Celá otázka ale ještě není dořešena, protože klubům z DEL2 se nelíbí, že smějí mít na soupisce jen pět cizinců, zatímco kluby z DEL hned dvanáct a považují to za diskriminační. Poslední sezona, ve které se postupovalo a sestupovalo byla v roce 2005/06. Od té doby se rozloučily kluby z nejvyšší soutěže už jen z finančních důvodů. Naposledy se to stalo v roce 2016, kdy zkrachoval Hamburg Freezers. Hamburk pak nahradil v DEL Bremerhaven. V základní části sehrají všechny kluby 52 zápasů (stejně jako v Česku), pak šest týmů postoupí přímo do čtvrtfinále play off, týmy na 7. až 10. místě si zahrají předkolo.
Průměrná návštěvnost v sezoně 2011/12: 6060 diváků
Průměrná návštěvnost v sezoně 2018/19: 6215 diváků
Televizní práva na nejvyšší soutěž: Zápasy DEL se momentálně vysílají na placeném portálu společnosti Telekom. Německá Telekom nabízí všechny zápasy za zhruba 13-15 eura měsíčně v HD kvalitě. Telekom v přenosech nabízí různé komentátory, moderátory, předzápasový a pozápasový program. Ve veřejné TV se vysílají vybrané zápasy na kanálu Sport 1 (jednou týdně). V programu státní televize se dají najít alespoň sestřihy zajímavých zápasů den po odehrání ve sportovních zprávách.
Nové arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Eisarena Bremerhaven (2011, kapacita: 4647 diváků). Další nejnovější haly jsou již starší než deset let: v Mannheimu SAP Arena z roku 2005, v Berlíně Mercedes-Benz Arena z roku 2008, v Düsseldorfu ISS Dome z roku 2006.
Zrekonstruované arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Curt-Frenzel-Stadion v Augsburgu (stadion má novou střechu, předtím byl otevřený, nové tribuny a VIP-sektory), Helios Arena ve Schwenningenu (má novou střechu, novou ledovou plocha podle pravidel DEL, nové tribuny, požární ochranu) a Eisstadion am Pulverturm ve Straubingu (zvedla se ledová plocha – byla posunuta kvůli flex-mantinelu, nové VIP-sektory)
Názor našeho německého spolupracovníka, zda popularita, návštěvnost a televizní sledovanost stoupla či klesla: Od zavedení přenosů ze všech utkaní o něco málo klesla návštěvnost přímo na stadionech. To se ale týká spíš neúspěšných týmů, a ne velkoklubů (Eisbären, Adler Mannheim). Počet diváků před obrazovkou se neustále zvedá. Přesto DEL bojuje s velkými problémy: ve finálové sérii není k vidění každý zápas ve veřejné TV. Hokej by měl v Německu mnohem víc divaků, kdyby rozhodujicí zápasy v play off nebyly k vidění pouze na placeném kanále Telekom.
Slovensko
Nazev nejvyšší soutěže: Tipsport liga
Počet účastníků: 13 klubů (z KHL se vrátil před sezonou Slovan Bratislava, v soutěži hrají od roku 2018 dva maďarské celky – MAC Budapešť a DVTK Jegesmedvék – v překladu Polární medvědi z Miškolce)
Řídící orgán soutěže: Od roku 2019 řídí Tipsport ligu SZLH (Slovenský zvaz ladového hokeja). Do té doby řídila ligu společnost Pro-Hokej a.s., kterou vlastnili majitelé klubů nejvyšší slovenské soutěže. Detaily nastavení naleznete v tomto článku.
Formát soutěže: V letošní sezoně je slovenská nejvyšší soutěž nesestupová. V příštím ročníku by se měl připojit vítěz druhé nejvyšší slovenské soutěže a ta by tak měla mít 14 celků. V lize smí nastupovat v každém týmu sedm cizinců. Svaz týmům vyplácí bonusy týmům slovenské Tipsport ligy za každého hráče do 20 let, který za měsíc dosáhne průměrný ice-time alespoň deset minut na utkání. Po 52. kole (48. zápase sezony vzhledem k třinácti týmům v soutěži má každý klub čtyřikrát v sezoně volno) třináctému celku tabulky skončí sezona a soutěž se rozdělí na dvě šestičlenné skupiny. Ty budou hrát každý s každým jednou doma a venku a před play off tak každý tým odehraje 58 zápasů. Do play off postoupí osm celků.
Průměrná návštěvnost v sezoně 2011/12: 2687 diváků
Průměrná návštěvnost v sezoně 2018/19: 1663 diváků
Televizní práva na nejvyšší soutěž: Přenosy na RTVS jsou dostupné všem bezplatně, přenosy na Sport 1 a Sport 2 jsou dostupné v rámci placených balíčků jednotlivých kabelových operátorů. Streamy ze zápasů byly do konce loňské sezony k dispozici na Huste.tv. Nyní jsou vysílány výhradně na TV Tipsport za podmínky vlastního účtu a sázky jednou měsíčně za 1,20 eur. Streamy ze slovenské nejvyšší soutěže jsou na Tipsport.cz k dispozici i českým fanouškům.
Nové arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: V profesionálním hokeji nebyla postavena žádná nová hala. Uvažuje se o stavbě třetí velké arény na Slovensku. Po Bratislavě a Košicích by měla vzniknout na středním Slovensku a měly by se tam konat i akce mezinárodního významu. Plán ale zatím postrádá konkrétnější obrysy.
Zrekonstruované arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Výraznou rekonstrukcí prošla před světovým šampionát v roce 2011 bratislavská aréna. Zimný štadión Ondreja Nepelu pojme 10 055 diváků a byl po rekonstrukci zpřístupněn fanouškům v roce 2011. Druhý krásný stadion na Slovensku je v Košicích, ten byl zrekonstruován v roce 2006. Výraznou rekonstrukcí prošly stadiony v Banské Bystrici a Žiaru nad Hronom, který ale slouží pouze mládeži. Drobná rekonstrukce proběhla i v Trenčíně na Zimním stadionu Pavola Demitry (který je známý také jako. B. O. F. Leasing Arena).
Názor našeho slovenského spolupracovníka, zda popularita, návštěvnost a televizní sledovanost soutěže roste či klesá: Návštěvnost stoupá díky návratu Slovanu Bratislava do soutěže. Na Slovan se chodí i venku. Návštěvnost celé soutěže je letos okolo 2300 diváků na zápas.
Velká Británie
Název nejvyšší soutěže: Elite Ice Hockey League (EIHL)
Počet účastníků: 10. Je to jediná liga Spojeného království v jakémkoliv sportu, v níž jsou reprezentovány všechny čtyři národy – Angličané, Severní Irové, Walesané a Skotové.
Řídící orgán soutěže: EIHL je soutěž, kterou řídí sami vlastníci klubů, kteří ji hrají. Britská federace je odpovědná za národní týmy a rozvoj hokeje ve Spojeném království. Tak tomu bylo od vzniku soutěže v roce 2003. Soutěž je postavená na modelu franšízy, takže tým, který se chce k soutěži připojit, si musí koupit franšízu. Týmy v nižší soutěži mají povoleny pouze dva cizince, zatímco v EIHL jich smí v jednom zápase nastoupit za každý tým hned čtrnáct. Toto se nezměnilo od roku 1996, kdy vznikl předchůdce EIHL, tzv. Superleague.
Formát soutěže: Soutěž na bázi franšízy. Nesestupuje se z ní, ani se do ní nepostupuje. Liga je rozdělena na tři tříčlenné či čtyřčlenné konference. Týmy spolu hrají šestkrát, v základní části každý tým odehraje 54 zápasů. Nejlepších osm celků postoupí do play off.
Průměrná návštěvnost v sezoně 2011/12: 2026 diváků
Průměrná návštěvnost v sezoně 2018/19: 2850 diváků
Televizní práva na nejvyšší soutěž: Televizní práva obchoduje soutěž sama. Televizní přenosy mohou diváci sledovat na kanálu FreeSports. Jde o kabelovou televizi, která je pro diváky zdarma. Liga na televizních právech neprofituje. Čísla sledovanosti ale rostou. Loni byl růst 6,25 % a letos je nárůst sledovanosti 4,5 %.
Nové arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Viola Arena v Cardiffu (2016, kapacita: 3088 diváků).
Rekonstruované arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Kluby hrají často v "arénách", které jsou uvnitř nákupních center. Ve většině hal proběhly jen drobné úpravy.
Názor našeho britského spolupracovníka, zda popularita, návštěvnost a televizní sledovanost soutěže roste či klesá: Návštěvnost roste a náš národní tým se zlepšuje.
Francie
Název nejvyšší soutěže: Ligue Magnus
Počet účastníků: 12
Řídící orgán soutěže: Všechny soutěže ve Francii řídí francouzská hokejová asociace – Fédération Française de Hockey sur Glace (FFHG) od jejího vzniku v roce 2006.
Formát soutěže: Liga není uzavřená, mohou se jí účastnit jen francouzské kluby. Každý tým v základní části sehraje 44 utkání. Prvních osm týmů v nejvyšší soutěži hraje play off, týmy na 9. až 12. místě hrají play down a nejhorší sestupuje do nižší soutěže – Divison 1.
Průměrná návštěvnost v sezoně 2011/12: 1391 diváků
Průměrná návštěvnost v sezoně 2018/19: 1716 diváků
Televizní práva na nejvyšší soutěž: Obchodní práva vlastní výhradně francouzská asociace hokeje. Streamy zápasů nejvyšší soutěže jsou dostupné výhradně pro diváky platformy FanSeat, co si zaplatili členství. Stojí to 9,99 eur měsíčně.
Nové arény v profesionálních soutěžích za posledních deset let: Nové stadiony jsou v Angers, Louviers a Dunkerque které byly otevřeny v září 2019. Dále také v Cergy (periferie Paříže), kde momentálně sídlí francouzská hokejová federace, od listopadu roku 2016. V Rouenu o výstavbě nové haly uvažují, situace kolem nové arény se má řešit v září tohoto roku.
Informace o zrekonstruovaných arénách ve Francii nemáme k dispozici.
Názor našeho britského spolupracovníka, zda popularita, návštěvnost a televizní sledovanost soutěže roste či klesá: Popularita soutěže má klesající tendenci.
Autor děkuje za pomoc při zpracování materiálu následujícím spolupracovníkům: Lukáši Peroutkovi, Pavlu Kubovi, Janu Šimkovi, Lukáši Kratochvílovi, Marku Hedbávnému, Martinu Merkovi (IIHF), Dávidu Švecovi a Pavlu Rajtárovi (oba Slovensko), Luke Fischerovi (Velká Británie), Jevgeniji Bělousovovi (Rusko), Henriku Lundqvistovi (Švédsko), Ursovi Bergerovi (Švýcarsko), Lassi Seppämu (Finsko), Oliveru Winklerovi (Německo), Françoisi Armengolovi (Francie) a mediálnímu oddělení EBEL.
Share on Facebook
