Emoce v Brně a Houdkova půlminuta. Stránský: Nevím, na co si hraje, většinou dostane na budku
Šimon Stránský (vpravo) a Ondřej Vála
|
Foto: Vít Golda, hc-kometa.cz
Extraligové finále se do Brna vrátilo po sedmi letech. Se vší parádou – pochod fanoušků městem, choreo, absolutně zaplněné „Rondo“. Jenže na ledě to od domácích borců taková paráda nebyla, třetí díl finále skončil zatím nejjednoznačnějším výsledkem (4:1 pro Dynamo).
Jedno z nejotřepanějších hokejových klišé praví, že v play off rozhodují detaily. V dnešním zápase ale tahle říkanka stoprocentně platila. Opticky těžko soudit, zdali měl některý z týmů herní převahu, i na střely bylo vyrovnáno 26:26.
Jenže... Dynamo dalo góly čtyři, zatímco Kometa jenom jeden. Krásné akce? Ne, těm se fanoušků za tučné vstupné nedostalo. Všechny zářezy Dynama (krom toho posledního) vzešly ze špinavé práce na brankovišti, upracovaných dorážek.
„I když jsme dostali první gól, nějaké šance tam byly,“ myslí si brněnský útočník Šimon Stránský „Chybí nám asi i trochu štěstí. Musíme tomu jít trochu naproti a zkusit to tam dorvat tak, jak to dorvali oni.“
I když Pardubice žádný „megaválec“ nevytáhly, pořád byly o krok napřed. Kometa v zápase ani jednou nevedla. „Zápas byl vyrovnaný stejně jako celá série, vždycky je to o jednom gólu. Dneska to nevyšlo, ale zítra máme další den na to, abychom to napravili,“ ví Stránský.
„Musíme tomu jít trochu naproti a zkusit to tam dorvat tak, jak to dorvali oni.“
Takže góly na pohled nic moc. Ale emoce, o těch by se dnešku dal napsat skoro román. Od začátku po de facto každém zákroku gólmana následovala strkanice. Někdy menší, někdy větší. Hlavní dvojičku vytvořili Lukáš Sedlák s Kristiánem Pospíšilem. Brněnský bouřlivák se vrátil do sestavy poté, co se zotavil právě po zákroku Sedláka z prvního utkání. A oči ze svého soka nepustil, nenechal ho nadechnout.
„Jo, bylo to zatím nejvyhrocenější. Šli jsme po sobě asi všichni, ale nebylo to nic za hranou. Prostě finále play off,“ míní Stránský. „Nemyslím si, že do něj (Sedláka) šel Pospec nějak účelově. Ale on to umí, rád zajíždí do hráčů, je v tom dobrý. Nás to dostane do varu, je to trošku rozhodí. Určitě jsou kluci, kterým to pomůže,“ pokračoval.
„Šli jsme po sobě asi všichni, ale nebylo to nic za hranou.“
Pozitiva? Brno prolomilo domácí střeleckou smůlu. Před svými fanoušky dvakrát v řadě nedalo ani gól. Tentokrát se dočkalo ve 46. minutě zásluhou Ilomäkiho. To byla z brněnského pohledu asi nejnadějnější pasáž. Tribuny najednou ožily, stejně tak hráči v modrobílém.
„Myslím, že jsme třetí třetinu hráli velmi dobře. Na Pardubice jsme tlačili, měli jsme docela dost šancí, i takových dost nebezpečných střel. Ale prostě se to k nám neodrazilo, když jsme zrovna potřebovali,“ hlesla listopadová posila Komety.
„Vždycky se jde jenom pobít. A ještě když se pobije, většinou dostane na budku.“
Místo brněnského vyrovnání ale přišla pardubická pojistka na 3:1 a při závěrečném power play i gól do prázdné. I když se zápas prakticky dohrával, hostující střídačka ještě poslala na led vyhlášeného bitkaře Michala Houdka. Celkem odehrál jen půlminutu...
„Tady toho hráče neřeším, to nemá cenu, zbytečné. Vždycky se jde jenom pobít. A ještě když se pobije, většinou dostane na budku. Nikdo se nechtěl bít, bylo třicet sekund do konce... Nevím, na co si tam ten Houdek hraje,“ zakončil Stránský.
Share on Facebook
