Olympiáda mě mrzela, přiznává Robin Hanzl. Bráchovi před baráží neradil
Foto: Michal Eger
Na loňském mistrovství světa v Paříži zahrál výborně, Robin Hanzl se během sezony 2016-17 stal pevnou součástí národního týmu. Jenomže v té následující zatím konstruktivní útočník nestihl ani jeden zápas. Po přesunu z Litvínova do ruského Nižnkěkamsku měl zdravotní problémy, dvakrát musel oželet akci Euro Hockey Tour a nakonec i olympiádu. "Velká škoda, moc mě to mrzelo. Šance dostat se do Koreje byla, ale bohužel vždycky přišel zásah shůry," konstatuje.
Mohl o tom přemýšlet, mohl se trápit. Ale pochopil, že s tím stejně nic nenadělá. "Prostě mi nebylo dáno," říká vyrovnaně. Trenér Josef Jandač byl o Hanzlovi dlouho přesvědčený, ještě v prosinci čekal, zda se v ruské KHL nedostane do potřebných obrátek. Ale když nemohl přijet ani na ruský Channel One Cup, olympijské naděje se výrazně zmenšily. A nakonec úplně padly.
Šampionát? Utekly mi některé zápasy a srazy, chuť mám velkou!
Hanzl to chápal. "Problém je větší, když vás trenér nevidí a neví, v jaké jste formě. Zápasy KHL jsou trošku něco jiného než ty na reprezentační úrovni. Věděl jsem, že moje šance budou menší," dodává. Postupem času všechny obtíže překonal a závěr klubového ročníku absolvoval v plné zátěži. Také proto mohl v pondělí naskočit do prvního kempu národního týmu v přípravě na světový šampionát.
"Všechno je v pořádku," hlásí spokojeně. Hlavní akci sice nestihl, mistrovství světa ovšem znamená velké lákadlo. "Rád bych se tam dostal, jinak bych tady nebyl. Jsem připravený zabojovat. O místo se porvu," potvrzuje. S ohledem na předchozí měsíce je plný odhodlání. "Chuť mám velkou, protože mi utekly některé reprezentační zápasy a srazy. Rád bych si prodloužil sezonu."
Opory mimo hru. Prosadí se v reprezentaci mladí?
Za sebou nechal první rok v ruském Něftěchimiku Nižněkamsk, pod vedením kouče Andreje Nazarova se tým dostal do vyřazovacích bojů. Hanzl sehrál celkem 45 soutěžních utkání, zaznamenal osm branek a přidal 19 asistencí. "Na klubové úrovni nám to docela vyšlo. Z play off jsme sice vypadli v prvním kole, což není úspěch, ale myslím, že v klubu byli spokojeni. Sezonu podle mě budou hodnotit pozitivně," říká. Hanzl v týmu válel společně s krajanem Andrejem Nestrašilem, který už prodloužil smlouvu na další období. Trenér Nazarov uvedl, že hodně stojí také o Hanzla, jeho setrvání by tedy nemělo nic bránit.
Devětadvacetiletý rodák z Ústí nad Labem se nyní soustředí na reprezentaci. Když v pondělí dorazil na úvodní sraz, v kabině narazil na řadu nových tváří. "Kemp je vždycky o tom, že se sejde hodně hráčů a sestava potom nějakým způsobem krystalizuje. Letos to není jiné. Budou přicházet noví kluci, další zase odejdou," zmiňuje. Hokejisty čeká náročných šest týdnů do startu šampionátu. "Je to takové zvláštní. Pokud nehrajete až do finále play off, je pauza dost dlouhá. Není úplně příjemné z toho vypadnout a pak zase začínat. Jenže to je úděl mistrovství světa," připomene.
Bráchovi baráž nezávidím. Před dvěma lety jsem prožil to samé
Jelikož v ruské Kontinentální lize dohrál jeho tým už dřív, mohl Hanzl trošku dobít baterky. "Po vyřazení z play off se to v Nižněkamsku uzavřelo celkem rychle, byl jsem tam jen pár dní a potom letěl domů. V Čechách jsem jen odpočíval, nebyl čas vyrazit někam na dovolenou. To si šetřím, až budu mít úplně po sezoně." Jak dlouho nebyl na ledě? "Když se zamyslím, tak nějakých čtrnáct dní. Věřím, že se do toho brzy dostanu. Do mistrovství světa je dost času," usměje se.
Hanzl na dálku sledoval a sleduje dění v Litvínově. Vervě ročník nevyšel, spadla do baráže, kterou dnes začíná doma proti Karlovým Varům. O záchranu bude bojovat i Robinův bratr Martin. "Jsme v kontaktu, nezávidím mu," říká upřímně. S baráží má osobní zkušenost. "Prošel jsem přesně touto situací jako teď on. Před dvěma lety jsme s Litvínovem hráli baráž také, přesně vím,. kde se nacházejí. A co je čeká." Odmítá, že by Martinovi na dálku radil. "To ne, má svoji hlavu. Poradí si sám," reaguje. S Litvínovem bojoval Robin o záchranu rok po titulu, Krušnohorci tehdy uspěli. "Ale jasné to nebylo, zlomili jsme to až v zápase na Slavii, kde jsme prohrávali 0:3 a ještě dokázali otočit. Baráž vždycky rozhoduje hlavně hlava," uzavírá.
Musil: Nejlepší dárek k narozeninám? Nominace!
Share on Facebook
