Foto: Marissa Baecker
28. března 2020, 16:15
Kateřina KundertováČeskobudějovický odchovanec Pavel Novák odehrál premiérovou sezonu za mořem ve Western Hockey League za tým Kelowna Rockets, který měl hostit prestižní Memorial Cup. Bilanci 25+33 už ale třetí nejproduktivnější nováček celé soutěže nevylepší, stejně jako další hráči se i on smutně vrátil do Čech.
útočník, 22 let
Pavle, jaký jste měli v Kelowně ročník?
Začali jsme velmi dobře, dařilo se nám a byli jsme v popředí. Bohužel potom přišlo hodně zranění: Zranil se první centr a dalších pět nebo šest kluků z elitní sestavy, k tomu Nolan Foote odjel na mistrovství světa juniorů do Česka. Z toho pohledu jsme to měli těžké, přestalo se dařit a začali jsme prohrávat. Potom došlo i k výměně trenéra, i když to nebyla jeho vina. Vůbec jsem to nečekal, když jsem viděl, jak trenér s námi i s vedením vycházel. Říkal jsem si, že k tomu nemůže ani dojít. Po výměně se nám zase začalo dařit a nějakých deset zápasů jsme měli bodovou šňůru. Potom bohužel sezona skončila.
„Bylo to pro nás špatné, pro všechny z Kelowny. Ať už jde o hráče, o lidi z vedení, anebo fanoušky.“
Hodně jste se těšili na pořadatelství Memorial Cupu, že?
Štve mě to, protože jsme se na něj celou sezonu připravovali. Trenér i manažer na něj stavěli mužstvo, takže i během sezony přišlo hodně výměn. Nebylo jednoduché, když pomalu každý týden přišli dva noví hráči. V lednu se sestava konečně stabilizovala a začalo se hrát normálně, dva měsíce jsme se zlepšovali a pak přišel konec. Bylo to pro nás špatné, pro všechny z Kelowny. Ať už jde o hráče, o lidi z vedení, anebo fanoušky.
Tradice Memorial Cupu trvá už přes sto let a vy jste jedním z mála hráčů, který přišel o téměř jistou účast. Jaké to je?
Je to zvláštní pocit a před sezonu by nikdo neřekl, že se to vůbec může přerušit. Hlavně z takového důvodu. Nikdo to nečekal. Vůbec nevím, jak to popsat, ale je to divné.
Foto: Marissa Baecker
Už se v klubu projevily přípravy na turnaj?
Co vím, není to jenom o hokeji. Měly k tomu být i nějaké koncerty a doprovodné akce ve městě. O tom ale moc nevím. Z hokejového hlediska – manažer sestavoval tým, aby byl co nejsilnější. Jak už jsem zmínil, proběhlo dost výměn. Všichni dělali v Kelowně všechno pro to, aby to byla jednak povedená akce sportovně, ale také pro fanoušky a lidi, kteří na turnaj přicestují. Pak se to všechno zhatilo.
Měli za vámi dorazit i rodiče?
Ano, ano, ale byli za mnou už někdy v listopadu. To se mi ale povedla taková nehezká věc. Den předtím, než rodiče s přítelkyní přiletěli, jsem dostal stopku na osm zápasů, takže pak neviděli žádný zápas. Dojížděli jsme na puk a já jsem soupeře krosčekoval, on ztratil rovnováhu a vletěl do mantinelu, o který si udělal nějaké zranění ramena. Myslím, že musel i na operaci, takže proto jsem dostal takovou stopku. Další návštěva měla být na Memorial Cup, po kterém bychom společně letěli domů. Bohužel nepřiletěli.
„Den předtím, než rodiče s přítelkyní přiletěli, jsem dostal stopku na osm zápasů, takže pak neviděli žádný zápas.“
Jak jste byl spokojený se svými výkony, díky kterým jste skončil jako nejproduktivnější muž týmu?
Měsíc jsem si na hokej zvykal, pak se to začalo zlepšovat a sezonu jsem odehrál celkem dobře. Nebylo to jenom o mně, měl jsem k sobě dobré spoluhráče. Ať už je to třeba Nolan Foote, který hrál na dvacítkách a je draftovaný do Tampy, nebo řada dalších starších kluků. Bylo to i o tomhle, člověk musí dostat spoluhráče, se kterými si sedne. Nám se to povedlo.
Jaké to je být tahounem mužstva?
Je to hezký pocit, ale nekoukal jsem na to. Měli jsme první tři lajny hodně ofenzivní, takže bylo jedno, kdo dá gól. Nijak jsem neřešil, jestli mám více bodů než ostatní. Snažil jsem se hrát co nejlépe a dát gól, když jsem mohl. Ale neříkal jsem si, že bych měl tým táhnout.
„Je to hezký pocit, ale nekoukal jsem na to a neříkal jsem si, že bych měl tým táhnout.“
Návrat do České republiky jste zvládl v pohodě?
Když to vezmu úplně od začátku: Ještě ve středu jsme večer hráli zápas, ale už před ním přerušili NBA, takže jsme měli v podvědomí, že to může být náš poslední zápas, než přeruší i naši soutěž. Bylo to podivné. Ve čtvrtek CHL přerušili a měli jsem čekat do úterý, ale jelikož bylo jasné, že se mají v Kanadě a Americe uzavírat hranice, žádali jsme o to, abychom mohli domů a neuvízli tam třeba na měsíc nebo na dva. Naštěstí nás poslali domů s tím, že pokud se to zlepší, přiletíme zpátky. Za další týden ligu zrušili i s Memorial Cupem.
I přesto můžete vyhlížet draft. Vyhlížíte ho?
Těším se na den, kdy bude draft, a doufám, že se tam ukážu. Ale že bych se jenom upínal k tomu dni, to ne. Bude to zajímavé a budu rád, když se to povede. Když se to nepovede, nic se neděje a jedeme dál.
Foto: Marissa Baecker
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
