Klapkova premiéra: Obdivoval Hertla, teď vytáhl jeho kličku
Foto: Andreas Robanser
(LINEC, od našeho zpravodaje) Až do osmnácti let vyrůstal na Slavii, kde sledoval šikovného mladého útočníka se snem o NHL. Adam Klapka snil zatím o českém dresu, a v Liberci tak rostl nejen do výšky, ale také hokejově. Důkaz? Z Benátek nad Jizerou se letos vypracoval až do reprezentace.
A tak když ve svém třetím střídání v národním týmu dostal puk u pravé tyčky, zkusil překvapit rakouského brankáře stejným trikem, jaký předvedl Tomáš Hertl při své premiéře v NHL. Puk pod nohy a střela pod horní tyč.
Oba slávisty přitom spojuje víc. Kromě sympatického úsměvu a skromnosti i touha na sobě pracovat.
I když tedy Klapka gól nedal, nemusí smutnit. Jeho výkon v Linci byl za dlouhou dobu jedním z nejlepších českých debutů.
Jak vám vyhovuje styl Kariho Jalonena?
Je důsledný, ale chce, abychom se cítili dobře. Takže s námi hodně komunikuje a občas hodí i nějaký vtípek. Je super. A snaží se mluvit i česky, je na něm vidět, že se chce učit.
Zareagoval pozitivně i v deváté minutě po vašem zakončení mezi nohama?
Řekl mi, že to byl dobrý pokus. Teď je ještě čas, kdy si tohle můžu dovolit. Čím víc se budeme blížit mistrovství, a pokud se v týmu udržím, tak zkrátka přijdou zápasy, kdy si na tohle netroufnu. Dneska jsem se odhodlal, ale bohužel.
Přesto asi není moc hráčů, kteří tohle vytáhnou během reprezentační premiéry.
Je to jenom o tom, abyste si věřil. Byl jsem sám před brankou, měl jsem to na dobrou stranu, takže jak říkám, je to hlavně o sebevědomí.
SESTŘIH: Rakousko - Česko 1:4
Do hry jste se dostal hned v prvním střídání, když jste zboural soupeře před českou střídačkou. Nakoplo vás to?
To je právě věc, kterou bych v tomhle týmu měl dělat. Dodávat klukům energii a hrát tvrdě.
Na vaše konto šly ale taky dva fauly v útočné třetině. Byla to daň z nezkušenosti?
Spíš jsem měl víc bruslit. Druhý faul byl víc o tom, že protihráč byl lehčí než já. Prostě do mě najel, spadnul, a vypadalo to, jako kdybych ho podrazil. Ale u prvního faulu jsem měl určitě být ten rychlejší v souboji, pohnout nohama. Místo toho jsem se ho snažil zbrzdit rukama a hokejkou.
„To je právě role, kterou bych měl mít. Dodávat klukům energii a hrát tvrdě.“
Celkově se vám ale utkání povedlo, tak jaké jsou teď pocity, když je z vás oficiálně reprezentant?
Premiéra v národním týmu je splněný sen. Je to další důvod k tomu, abych na sobě pracoval. V podstatě je to signál, že o mě trenéři ví, že mě někdo sleduje. I kdyby mi letos mistrovství nevyšlo, tak mám další roky, kdy se můžu ukázat. A třeba si pak jednou ten největší sen splnit.
Naskočila vám tahle představa už ve chvíli, kdy se vám poprvé ozvali z repre?
Jasně, ale v tu chvíli jsem to ani nečekal. Byl jsem moc nadšený, když mi zavolali. Je to fantazie, doslova – před sezonou bych si určitě nemyslel, že se z první ligy dostanu do nároďáku. To bych přál každému, kdo hraje hokej…
Dnes přitom s tímhle příběhem nejste sám, Aleš Stezka taky ještě loni hrál v Chance lize a teď prožil premiéru na mezinárodní scéně. Je to důkaz toho, že i česká druhá nejvyšší soutěž má svoji kvalitu?
Určitě, pro mladé kluky je to super. Získají zkušenosti, které pak mohou přenést do extraligy. Přechod do dospělého hokeje je pak mnohem jednodušší.
„Před sezonou bych si nic takového nemyslel. Přál bych to každému, kdo hraje hokej...“
Při svém debutu jste hned chodil i na přesilovky, svých 203 centimetrů jste zaparkoval před brankou. Nebyl jste nervozní?
Dozvěděl jsem se to až den před utkáním, protože jsme měli volnější trénink. Moc času na nácvik tedy nebylo, ale myslím, že jsme to zvládli v pohodě. Občas pomohla improvizace.
Rakouský brankář mohl být trochu zmatený. Nejdřív před ním clonil Matěj Blümel, pak o dvacet centimetrů vyšší Klapka…
Pro mě je to ten nejlepší prostor. Kolem branky to je moje místo, kde jsem silný. Snažím se využívat svých parametrů a schopností, navíc mě to tam baví, protože každá střela nebo dorážka může skončit gólem.
„Kolem branky to je moje místo, kde jsem silný.“
Přispěla vám k povedené premiéře i hra soupeře? Rakušané hodně bruslili, byli agresivní, dohrávali vás.
Jasně, takhle to mám rád (směje se).
Do karet vám může hrát i „nová strategie“ české reprezentace, že? Vás mladých a rychlých hráčů je v týmu víc.
Může to být výhoda, ale takhle o tom nepřemýšlím. Je to super hlavně v tom, že se známe už z dřívějška. Třeba s Blímou (Matěj Blümel) nebo Bambusem (Jan Bambula). A i ostatní kluci jsou sympaťáci, takže se v repre cítím fakt příjemně.
Foto: Tomáš Žák
Share on Facebook
