Jan Kovář o bratrovi, druhém titulu nebo pozvánce na MS: Jet by nebylo fér
Foto: Facebook EVZ
(KITZBÜHEL, od našeho zpravodaje) Mistr a vítěz bodování play off švýcarské ligy v minulém ročníku Jan Kovář se chystá s Zugem na novou sezonu. V rámci přípravy byl jeho tým pozván na Red Bulls Salute Invitation Tournament. Právě v Tyrolsku si našel po jednom z tréninků čas na poskytnutí obsáhlého rozhovoru. Mluví v něm o samotném přípravném turnaji, loňských vyřazovacích bojích a finálové sérii. Také se vrací k odmítnutí pozvánky na mistrovství světa: „Nešlo to a nebylo by fér, kdybych na šampionát s takovým zraněním jel,“ říká zpětně dvaatřicetiletý útočník.
S Zugem hrajete přípravný turnaj Red Bulls Salute v Kitzbühelu. Co se týče hokejového zázemí jste tady spokojen?
Všechno je výborně nachystané a určitě není lehké na tak malý zimáček zorganizovat turnaj. Pořadatelé to ale zvládli skvěle a všechno je stoprocentně připravené.
Pro všechny kluby účastnící se turnaje byl uspořádán event, tedy společná večeře. Užil jste si tuhle akci a setkání s hráči z ostatních týmů?
Bylo to fajn. Hlavně když tady jsou kluci z Hradce, kde mám pár známých a kamarádů. Bylo super, že jsme se mohli takhle neočekávaně vidět.
Vám osobně vyhovuje odehrát část přípravy mimo Zug, nebo byste preferoval zůstat ve Švýcarsku a chystat se na novou sezonu tam?
Že strávíme s týmem víkend mimo Zug, má určitě něco do sebe. Je to pro nás zpestření léta, protože odjedeme z prostředí, kde hrajeme celou dobu. Poté nás čeká ještě turnaj u nás, takže je dobré, že si zahrajeme také někde jinde.
Přijeli jste sem hrát hokej, ale v okolí jsou hory a další místa, kam byste se mohli jít podívat. Máte čas i na tohle?
Moc ne, protože jsme přijeli až v pátek těsně před společnou večeří. Zápasy hrajeme tak, že nemáme příliš času se tady porozhlédnout, ale to nevadí.
„Strávit s týmem víkend mimo Zug má určitě něco do sebe. Je to pro nás zpestření léta.“
V loňském play off jste se zranil hned v prvním utkání čtvrtfinále a celou dobu jste hrál pod prášky. I přesto jste stal nejproduktivnějším hráčem vyřazovacích bojů – nebylo poznat, že by vás to nějak limitovalo.
Zraněná zvěř je nejhladovější a nejnebezpečnější. Play off bylo super a hrozně mi pomohlo, že jsme první dvě série vyhráli 4:0, takže byl čas si i trochu odpočinout. Upřímně jsem toho příliš nenatrénoval a spíš se šetřil na zápasy.
Finále už pro vás tak hladký průběh nemělo: prohrávali jste 0:3 na zápasy, ale nakonec sérii otočili. Co jste si za nepříznivého stavu říkali?
Já jsem pořád věřil, že si nezasloužíme prohrávat 0:3 a prohrát sérii bez jediné výhry. V prvních třech zápasech jsme nebyli horší než Curych, ale zachytal jim výborně brankář. První vítězství nás nakoplo a věřili jsme, že máme sílu na to, abychom sérii otočili.
V brance Curychu proti vám chytal bratr, který také předváděl výborné výkony. Byli jste i během finále v kontaktu?
Ano, v kontaktu jsme byli hodně a užili jsme si to. I během finále jsme se vídali. Bydleli jsme od sebe přibližně 35 minut, takže jsme se potkávali daleko více než v jiných sezonách.
Foto: Facebook EVZ
Těsně po skončení finálové série musel být hodně zklamaný...
Určitě ano, to je jasné. Kdybychom prohráli my, tak bych byl zklamaný já. Ale k hokejovému životu prohry také patří. Zklamání tam určitě bylo, ale myslím si, že odvedl skvělou práci. Byl jsem pyšný na to, že ve Švýcarsku ukázal, jak kvalitní brankář je.
Poslední zápas finále a mistrovskou radost jste si mohli užít v domácím prostředí, protože se sedmé utkání hrálo v Zugu. Žije město hokejem a jak proběhly oslavy?
Bylo to velké. Přišlo hodně lidí, užil jsem si to a fanoušci si to za poslední roky, kdy nemohli navštěvovat stadiony, opravdu zasloužili. Bylo hezké vidět, kolik lidí to prožívalo.
Utkvěl vám v paměti nějaký moment z oslav?
Asi ne. Byl jsem dost unavený a nejvíc jsem si užil oslavu na ledě. Hodinu po zápase to na mě dolehlo a začal jsem být hodně unavený. Spíš jsem se chtěl jít domů vyspat a být chvíli v klidu.
„Prohrát finále 0:4 bychom si nezasloužili. Ani v prvních třech zápasech jsme nebyli horší.“
Kvůli zranění jste po delší době musel odmítnout pozvánku z reprezentace. Mrzelo vás to?
Nešlo to a nebylo by fér, kdybych na šampionát s takovým zraněním jel. Ani pro mě by nebylo dobré hrát s bolestí a pod prášky. Play off trvalo měsíc a půl, což je dlouhá doba. Nemělo smysl to dál natahovat.
Když jste zpětně viděl, že se sešla dobrá parta a po deseti letech opět získala medaile, přál jste jim to?
Určitě ano. Český hokej čekal na medaili dlouhou dobu a myslím, že si ji kluci zasloužili.
Protože jste na mistrovství světa nehrál, tak se vám naskytlo více času na odpočinek. Jak jste volný čas strávil a sledoval jste turnaj?
Moc jsem ho nesledoval, protože jsem byl na dovolené. Fandil jsem, četl zprávy a pouštěl si nějaké sestřihy zápasů, ale přímo živě jsem se nekoukal.
Kde jste byli na dovolené?
Na Maledivách. Tam to živě ani nedávali (usměje se).
Směrem k příštímu mistrovství světa, pokud se vám vyhne zranění, tak určitě opět dorazíte...
Ještě nevím. Sezona je dlouhá, teď teprve začíná a záleží na výkonech. Jestli bude zájem, tak určitě rád dorazím.
„Nebylo by pro mě dobré hrát dál s bolestí. Jestli bude zájem příští rok, rád dorazím.“
Před nějakou dobou jste byl v pořadu Bomby k tyči. Jak jste si to s Kubou Korejsem užil?
V pohodě. Moc jsem se na to těšil a byl jsem pozvaný už v době, kdy začínali, ale bohužel mi to tenkrát nevyšlo. Trošku jsem jim to dlužil, takže jsem rád, že jsme se domluvili a dostali se k tomu.
Foto: olympijskytym.cz
Přesuneme se na chvíli do NHL. Plzeňský rodák Pavel Francouz získal s Coloradem Stanley Cup. Co jste na to říkal?
Byl jsem i na jeho soukromé oslavě, kterou pořádal pro kamarády a je to úžasné. Kluk, který se mnou hrál od patnácti let, dosáhl tak skvělého úspěchu. Strašně jsme mu to všichni přáli. Bylo hezké vidět, jak to s rodinou prožívali, byli nadšení a pyšní.
Když jsme u zámořské soutěže, vy jste se také pokoušel prosadit v New Yorku Islanders. Proč to nevyšlo?
Nevím, prostě se to nesešlo. Těžko říct. Už bych se v tom moc nechtěl vrtat, ale všechno špatné je i k něčemu dobré. Jsem rád za to, kde jsem a užívám si to.
„Kluk, který se mnou hrál od patnácti let, dosáhl tak skvělého úspěchu. Je to úžasné.“
Plzeň ve skončeném ročníku vyhrála dorosteneckou i juniorskou ligu. Potvrzuje se stále kvalita mládeže, o které se dlouhodobě ví?
Myslím, že ano. Je to tam dobře nastavené. Mladí hráči dostávají hodně prostoru a kluci v dorostu nebo juniorech cítí, že pokud budou mít odpovídající výkonnost, tak šanci v áčku dostanou. Pro jejich motivaci je tohle hrozně důležité. Plzeň nepatří rozpočtem mezi příliš bohaté kluby, takže si to mohou dovolit a dělají to dobře.
Mistrovství světa do dvaceti let se koná trochu netradičně v srpnu. Měl jste čas pustit si nějaký zápas?
Zatím jsem si upřímně žádný zápas nepustil, ale sleduji výsledky. Je mi trochu líto kluků, kteří tam hrají, protože to pro ně není dobře načasované. Hodně z nich by se teď mohlo ukázat a říct si o místo někde v prvním týmu. Místo toho hrají turnaj, který je nemůže v kariéře nikam extra posunout. Myslím si, že načasování pro ně není ideální a měli by bojovat o místo ve svých týmech.
Na chvilku k fotbalu: Viktoria Plzeň aktuálně bojuje o Ligu mistrů a už je ve čtvrtém předkole. Věříte, že postoupí až do základní skupiny?
Doufám, že ano. Fandím jim a první dvě předkola odehráli velmi slušně. Věřím, že zvládnou i poslední krok a dotáhnou to.
„Pokud budou mít plzeňští dorostenci a junioři výkonnost, tak šanci dostanou. Pro jejich motivaci hrozně důležité.“
Poslední dva roky ve švýcarské lize jste ovládli. Předpokládám, že do nové sezony půjdete s cílem opět titul obhájit a získat zlatý hattrick.
Jiný cíl není a ani v hokeji být nemůže. Sezona je dlouhá, takže ji chceme dobře nastartovat a budovat vítěznou mentalitu, kterou budeme chtít prokazovat celou sezonu.
V Zugu máte smlouvu na tři roky. Plánujete se poté vrátit do Česka, případně do Plzně?
Teď ještě nevím. Tři roky jsou dlouhé a uvidíme, jak na tom pak budu. Určitě bych nechtěl jít někam jen dohrávat kariéru. To rozhodně nemám v plánu.
Share on Facebook
