Francouzská liga: třináct hodin v autobuse a úroveň, kterou chválí i Češi
Ubíjející noční přejezdy k zápasům, krátká základní část prostřídaná s dvěma poháry, spousta Kanaďanů a hlavně kvalita, která nově příchozí příjemně překvapí. Ve Francii, v zemi, která se už devátý rok drží v A skupině mistrovství světa a příští rok na jaře bude spolu s Německem po téměř půlstoletí zase pořádat velký hokejový turnaj, se ledová hra pomalu dostává na čím dál vyšší úroveň. A jen v téhle sezoně tu ve třech nejvyšších soutěžích našlo práci 65 českých hráčů.
Útulný zimáček v devadesátitisícovém Epinalu, městě blízko německých hranic, bouří. Tribuny se vlní oranžovou euforií, místní tým k loňské finálové účasti v nejvyšší soutěži právě setnutím tradičně silného Amiens přidal další postup mezi nejlepší čtyřku… „Mají senzační fanoušky, při zápasech to byl neuvěřitelný rachot, pořád zpívali chorály. Nečekal jsem, že ve Francii narazím na takovou atmosféru,“ přiznává Zbyněk Hrdel, útočník poražených a jeden z patnácti krajanů, kteří letos okusili zdejší nejvyšší soutěž. „Kdybych neměl doma rodinu, kterou už nechci vláčet po světě, chtěl bych tady hrát dál. Byl jsem ohromně překvapený, jak tady hokej vypadá.“
Ve Francii se tomuhle sportu v konkurenci fotbalu či ragby dostává minimální pozornosti, zrovna Epinal, kde třeba před čtvrtstoletím dohrávala kariéru montrealská legenda Bob Gainey, jím ale žije. Stejně tak Rouen, Grenoble, Gap nebo zmíněné Amiens. Zdejší lidé si na „hockey sur glace“ cestu najdou, v prožívání zápasů a oblibě v nakupování dresů či šál v týmových barvách jsou na tom jako všude jinde po světě, točícím se kolem puku. A rostoucí výkony národního týmu, který už má na kontě i čtvrtfinálovou účast z Minsku 2014 dostávají ledovou zábavu do čím dál většího povědomí. S tím souvisí i stále se zkvalitňující elitní soutěž, 14členná Ligue Magnus.
Utkání je třeba víc
Ovšem ještě v tomto ročníku tu hokejisté absolvovali pouze 26 zápasů v základní části, které se prolínaly s duely v poháru a také v trochu přebytečném ligovém poháru. Jak jste z něj vypadli, měli jste v programu díru. Často se tak nehrálo třeba ani jednou za týden. Od příštího ročníku už se proto ligový pohár ruší a soutěž bude mít 44 utkání. „Viděli jsme, že hráčům, kteří hrají domácí soutěž, chybí větší tempo a nasazení,“ vysvětloval změnu pro hokej.cz Dave Henderson, dlouholetý reprezentační kouč. „Tohle zvýší úroveň soutěživosti u všech týmů a pomůže to zapojit mladší hráče. Protože když hrajete jen 26 utkání, mladí kluci nedostanou tolik prostoru, kolik potřebují, aby se předvedli. Se 44 zápasy bude potřeba nasazovat víc lajn a víc mladých Francouzů s potenciálem se tak zapojí do hry a nabere zkušenosti. Jedná se o významný krok ve francouzském hokeji.“
Už tak zajímavá úroveň, která si leckdy nezadá třeba s českou první ligou, ještě naroste. „Porovnal bych zdejší hokej s americkou ECHL. Nejlepší týmy z Francie by tam určitě obstály,“ nepochybuje Jeff Smith, obrovitý kanadský bek z Amiens, který mimo nižších zámořských soutěží včetně zmíněné ligy, sloužící jako druhá farmářská pro NHL, procestoval hokejovou Evropu i Austrálii. „Hra je tu o hodně rychlejší, než jsem původně čekal. Je plná šikovnosti a bruslení, jen to tu není tak fyzické. Máte tu obvykle jen pár srážek za zápas a tím to hasne.“
Vojtěch Kloz, už druhý rok opora defenzivy Epinalu, souhlasí. „Původně jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu, ale moc příjemně mě to tady překvapilo. Je tu spousta kvalitních týmů i hráčů, hodně se tu bruslí. Můžu srovnávat třeba se slovenskou extraligou, kde jsem toho odehrál dost, a tohle je hokej minimálně na stejné úrovni,“ srovnává 30letý zadák, který byl součástí mistrovského extraligového celku Karlových Varů v sezoně 2008-09. „I z Francie se člověk může vrátit do velkého hokeje, protože tu nejsou lehké zápasy,“ dodává.
Potkáte tu i borce z NHL
Skutečnost je však spíš taková, že si sem hráči, kteří by se neprosadili v Rusku, Skandinávii či Německu, vyrazí užít solidní hokej a vydělat nějakou tu zlatku, zatímco je o ně po všech stránkách ideálně postaráno. S Klozem třeba nastupuje matador Tomáš Klouček, majitel 141 utkání v NHL a 128 v KHL. Jakub Šindel, Karel Hromas, Roman Vondráček, Petr Kalus, brankář Lukáš Horák, i to jsou známější česká jména, která se v téhle sezoně ve Francii předvedla. Kalus se s Grenoblem loni v létě postavil Litvínovu v Lize mistrů. Navrch přidejte třeba slovenské čtyřicátníky Jány Pardavého a Plcha, domácí bratry Yorica a Sachu Treilleovi, známé z extraligy, či kanadské pardály Jasona Kroga a Erica Chouinarda s haldou zkušeností z NHL.
Každé mužstvo může mít na soupisce až 10 cizinců, od nich se místní mladíci učí. Nejvíc, letos přes 70, je Kanaďanů, často i draftovaných do NHL nebo po univerzitě. „Pomáhá nám, že spousta z nás umí francouzsky. Vyděláme si tu taky obecně víc, než v nižších soutěžích v Severní Americe,“ ví Jeff Smith. Platy zahraničních hráčů se pohybují zhruba v rozmezí 1000 – 5000 Eur měsíčně, problémy s placením tu nebývají. Dostanete, co máte ve smlouvě, k tomu spoustu dalších výhod pro praktický život, jako třeba bydlení pro cizince zdarma. „Kdybych na to měl, chtěl bych do Švédska, Ruska nebo třeba Německa, Rakouska, ale pro průměrné hráče je Francie asi tou nejlepší možnou variantou. Když můžete jít někam, kde si zahrajete dobrý hokej a ještě přivezete domů nějaké peníze, je to fajn. Navíc se takhle člověk podívá do světa. Pocházím z malého města v Saskatchewanu, kde nejsou kopce, lesy, nic… A najednou bydlím hodinku jízdy od Paříže, “ žasne obr, který v juniorských letech hrával ještě coby útočník ve formaci s Martinem Eratem v Red Deeru.
Žádnou divočinu nečekejte ani v zázemí. Arény jsou v Ligue Magnus malé, obecně spíš starší, ale se solidním vybavením a servisem pro hráče. „Máme všechno, na co si vzpomeneme. Hezkou šatnu, jídlo po zápase i před ním, možnosti pro regeneraci…. Všechno. Špičkové podmínky,“ libuje si Vojtěch Kloz.
Je libo doživotní smlouvu?
Přesto ve Francii stále narazíte i na detaily, které působí někdy přinejmenším úsměvně. Tak třeba ty únavné štreky k zápasům… Celky nejvyšší soutěže jsou rozeseté hlavně po obvodu rozlehlého státu, cestuje se autobusem, a to tak, že většina týmů vyrazí na noc. Hráči spí během přejezdu, dopoledne si dají rozbruslení v soupeřově hale a pak se buď vrátí odpočívat do autobusu, nebo mají někdy možnost využít na pár hodin hotelové pokoje. Hraje se až od 20.00, pak se zase hned jede zpátky. Vysvětlení, proč jsou tu rozdíly mezi výkony venku a doma tak markantní, je nasnadě. „Do Brestu to třeba my máme 13 hodin, cestování je celkem minus zdejší ligy, ale je to zkrátka tak. Francie je velká země a my se s tím musíme srovnat, patří to k naší práci,“ uvědomuje si Kloz.
Trénovat tu také můžou i trenéři bez licence. Už se i stalo, že klub vyhodil kouče a dlouhodobě zraněný zkušený hráč byl požádán, aby se vedení týmu ujal, než se dá do kupy.
V neděli bývá volno, přes které nejde vlak. Žádné tréninky, nic.
Některé hvězdy tu také dostaly i doživotní smlouvy a musely po kariéře pracovat v klubu stůj co stůj.
Ale navzdory těmto a podobným bizarnostem jde hokej ve Francii prokazatelně nahoru. „Je to znát. Svaz každý rok pro kluby zpřísňuje podmínky,“ všiml si Kloz. Svět to bude moci posoudit v květnu 2017, až bude Paříž hostit jednu skupinu mistrovství světa…
Češi v Ligue Magnus v sezoně 2015-16
Lukáš Horák (brankář, Grenoble)
Zbyněk Hrdel (útočník, Amiens)
Karel Hromas (útočník, Morzine)
Michal Jeslínek (útočník, Dijon)
Petr Kalus (útočník, Grenoble)
Jiří Klimíček (obránce, Epinal)
Tomáš Klouček (obránce, Epinal)
Vojtěch Kloz (obránce, Epinal)
Michal Petrák (útočník, Štrasburg)
Karel Richter (útočník, Gap)
Robin Soudek (útočník, Briancon)
David Stříž (obránce, Štrasburg)
Jakub Šindel (útočník, Morzine)
Radim Vlachař (útočník, Bordeaux)
Roman Vondráček (útočník, Brest)
-
Miroslav Fryčer (trenér, Morzine)
Share on Facebook
