Češi jdou v Kanadě na světovou špičku! Chceme udělat úspěch, hlásí Oršulák
Michal Oršulák při reprezentačním debutu v Salcburku
|
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Velká chvíle pro 24 českých nadějí ročníku 2007 je tady, s reprezentační sedmnáctkou už ve čtvrtek vstoupí do prestižního turnaje World Hockey Challenge v Kanadě. Na poslední chvíli se do kádru protlačil i brankář Michal Oršulák, který letos drží nejlepší tým dorostenecké extraligy z Karlových Varů.
„Jsem šťastný, že jsem se do nominace dostal. Teď jenom doufám, že si zachytám zápas. Jsme tady tři gólmani, ještě budu muset bojovat o místo,“ líčí šestnáctiletý gólman. Pozvánka je pro něj i další mladíky jakýmsi potvrzením, že se ubírají správnou cestou. „Takový první malý krůček. Ale hodně malý. Chci toho dosáhnout ještě mnohem víc,“ ujišťuje Oršulák.
V reprezentační sedmnáctce se řadí mezi největší bažanty. Poprvé si za ni zachytal teprve před dvěma týdny na akci v rakouském Salcburku. „Byla to pro mě nová zkušenost. Užil jsem si to tam, s klukama jsme měli dobrou partu. Při prvním startu mi pomohli, za což jsem byl moc rád,“ vrací se k vítězství nad staršími protivníky 3:1. „Nebyl to úplně jednoduchý zápas, bylo to rychlejší než dorost. Jak už ale někdy chodím s juniorkou, na střely od starších hráčů jsem byl zvyklý,“ pokračuje.
„Pokud bych neuměl chytat a jenom bych čekal, že mě budou trefovat, tak mi bude výška k ničemu.“
Když se vrátil domů, doufal, že se do nominace na vrchol sezony protlačí. A to se mu i povedlo. Jde o jeden z mnoha důkazů, že pokud hráč nenajde své jméno v pozvánkách nejmladší reprezentace, může se dočkat později.
Pokud tedy na sobě bude hodně pracovat, což rozhodně je Oršulákův případ.
„Myslím si, že jsem se zlepšoval i po fyzické stránce, tím pádem jsem se zlepšil i v bráně. Moc za to děkuju trenérům ve Varech, kteří to do mě prostě dostali,“ vzkazuje gólman s velmi zajímavými parametry.
V šestnácti letech má 194 centimetrů a 94 kilogramů. A nejen nedávný příklad Michaela Hrabala nám ukázal, jak jsou vysocí gólmani cenění. „Určitě je to výhoda, ale pokud bych neuměl chytat a jenom bych čekal, že mě budou trefovat, tak mi bude výška k ničemu,“ reaguje Michal Oršulák s pokorou.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
„Ještě do sebe potřebuju dostat dynamiku, abych byl rychlejší. Potom by mi to pomohlo, jelikož jak jsem velký, tak v bráně zaberu hodně místa. Mám ještě hodně co na práci, vůbec nejsem žádný hotový gólman. Zatím jsem jenom šestnáctiletý kluk,“ usmívá se.
Dosavadní průběh sezony si ale hodně užívá. Vždyť chytá za nejlepším týmem Extraligy dorostu, pro který teď bude těžké setřást i nálepku hlavního favorita na titul. Karlovy Vary působí v soutěži skvělým dojmem.
„Kluci makají a já je sem tam podržím v bráně. Je to výborné,“ libuje si Oršulák, jehož tým měl vstup do sezony přímo fantastický. Na třináct výher v přípravě navázal deseti triumfy v soutěži, takže dohromady slavil neuvěřitelných 23 vítězství v řadě! To je v české mládežnické elitě skutečně unikátní obrázek.
„Samotné nás to překvapilo. Potom proti nám už každý hraje, jako by to bylo finále. Je to pro ně větší zápas.“
„Nečekali jsme to, samotné nás to překvapilo. Potom proti nám už každý hraje, jako by to bylo finále. Všichni se na nás připravují ještě víc než na ostatní, protože proti nám chtějí urvat body. Je to pro ně větší zápas,“ zmiňuje Oršulák druhou stranu mince, která nutí mladé energetiky makat ještě víc.
Po dlouhé sérii už našli první dva přemožitele – České Budějovice a plzeňskou Škodovku. Proto mají v čele tabulky „jen“ šestibodový náskok, druhá Slavia navíc disponuje zápasem k dobru. „Celou sezonu se nedá vyhrávat. Jednou to muselo přijít, určitě hlavy nevěšíme a jedeme dál,“ říká gólman, jenž vypíchne největší přednost týmu bez váhání: „Pohyb. To je naše hlavní síla.“
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Těsně před odletem do Kanady navíc dostal Michal Oršulák i první dva starty v juniorce. Vedl si parádně, s Energií slavil výhry nad Plzní i Mladou Boleslaví. Jedničkou staršího týmu je jinak Adam Ebenstreit, který chytal na World U17 Hockey Challenge loni. Svému nástupci tak mohl předat pár tipů.
„Dal mi radu, že tam nesmím nic vypustit, když budu chytat. Jakmile budu přemýšlet o něčem jiném než o zápase, třeba se podívám někam jinam, tak tam hned budu mít gól. Říkal, že je to strašně rychlé a všechno se tam trestá,“ líčí Oršulák porady s klubovým parťákem.
Nástup proti třem zámořským soupeřům během úvodních tří dnů turnaje bude pro české mladíky opravdovou zkouškou ohněm. Pokud tempo kanadských výběrů či nabušených Američanů nezachytí, mohou snadno odejít s debaklem. A brankáři? Ti musí na úzkém ledu počítat s tím, že góly padají odkudkoli.
„Jakmile budu přemýšlet o něčem jiném než o zápase, třeba se podívám někam jinam, tak tam hned budu mít gól.“
„Já se budu snažit prostě chytat puky,“ odvětí Michal Oršulák s úsměvem. Mezi soupeři nemá žádného konkrétního, proti němuž by rád nastoupil, a ideálně vychytal body. „To je jedno. Já budu rád za každou výhru. V reprezentačním dresu chce každý vyhrát a je jedno, proti komu,“ ubezpečuje.
Sedmnáctka se v úvodu sezony velmi dobře prezentovala na turnaji v Chomutově, ale teď ji čeká jiná hokejová úroveň. Brankář, který tvoří trojici s pardubickým Matějem Tuláčkem a jihlavským Ondřejem Štěbetákem, každopádně věří, že národní tým může prohánět soupeře i v nejtěžší možné světové konkurenci.
„Myslím, že máme výborný tým. Určitě se s klukama budeme snažit udělat co největší úspěch,“ uzavírá.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
