Z Poruby do reprezentace? Nic jsem neměnil, tvrdí Dufek. Šok prožil u babičky
Foto: Jiří Zaňát, hokej.zlin.cz
Moderní hokej vyžaduje bruslaře a bojovníky, kteří se dokáží prosadit ve vysoké rychlosti. Česká reprezentace jednoho takového představí – ve Stockholmu prožije mezistátní premiéru Jan Dufek. Žolík ze Zlína píše pozoruhodný příběh: ještě loni hrál první ligu za Porubu, teď má před sebou velké bitvy na Beijer Hockey Games!
Dvaadvacetiletý rodák z Brna si pozornost trenérů národního mužstva doslova vystřílel v barvách Beranů. Dufek má v tomto ročníku na pažbě 12 extraligových gólů, sedm z nich nasázel během posledních deseti utkání. Přesto přiznává, že o národním mužstvu vůbec nepřemýšlel. „To ne, hodně mě to překvapilo," hlásí.
Původně nebyl ani mezi náhradníky, leč když Miloš Říha starší doplňoval výčet útočníků, Dufka zařadil také. „Dozvěděl jsem se to po našem nedělním zápase s Plzní a musím říci, že to byl to šok," hlásí. Plány měnit nemusel, okamžitě se podělil radost s nejbližšími.
„Ani nevím, komu jsem to pak volal. Já byl zrovna u babičky, ta se to dozvěděla jako první. Celá rodina měla velikou radost." Po první velké radosti začal přemýšlet, co ho čeká. „Mám samozřejmě radost, že v týmu mohu být. Je to veliká čest," zdůrazní.
Foto: Jiří Zaňát, hokej.zlin.cz
Mezistátní zápas si sice zatím nezahrál, ale loni na jaře s elitním výběrem absolvoval dva týdny tréninků na začátku přípravy před mistrovstvím světa na Slovensku. Mimochodem, už tehdy Miloš Říha uvedl, že se mu neznámý novic Dufek na ledě hodně líbil. „Tahle zkušenost mi teď dost pomohla. Znal jsem realizační tým i některé kluky, nebylo to pro mě úplně nové."
Na reprezentaci měl předtím Dufek dost smůlu. V sezoně 2016-17 patřil do kádru dvacítky, málem si zahrál na juniorském šampionátu v Kanadě, ovšem nakonec snil marně. „Byl jsem tam s klukama ještě na začátku turnaje, jako poslední jsem se nevešel do sestavy," povídá. Později nevyšel ani start na univerziádě. „Měl jsem jet, jenže mě neuvolnil klub," doplňuje.
Teď je blízko nejvyšší mety. Na Švédských hrách ho čeká debut v reprezentaci dospělých. Objeví se nervozita? „Myslím, že ano, ta tam asi bude," reaguje. „Přece jen první zápas za nároďák... Ale umím se s tím vypořádat, větších zápasů jsem hrál už víc." Dopředu tuší, že tempo hokeje bude o hodně náročnější. „Mám nějaké zprávy ve smyslu, že to je rychlejší. Že hokej bude o level výš. Ale myslím, že zrovna s bruslením nemám problém. Věřím, že se přizpůsobím."
Jan Dufek | Foto: Lukáš Bajgar, hcporuba.cz
Těžit chce z aktuálně vynikající formy. „Jo jo, myslím, že mi to jde," kvituje spokojeně. „Snažím se dělat věci jako vždycky, nic neměnit. Napadalo mi to tam, což je pro sebevědomí super." Ještě loni hrál za prvoligovou Porubu, tehdy se zdálo, že od národního mužstva je vzdálen několik světelných let. Kde hledat příčinu pohádkového příběhu, který může inspirovat spoustu dalších mladých hráčů?
„Poruba mě loni uvolnila na závěr sezony do Zlína. v tomto směru jsem měl štěstí. Totéž pak v případě trenéra, pan Svoboda mi dal prostor v extralize. Má velkou zásluhu. Věřil mi a já mohl dokázat, že hokej hrát umím. Jinak fakt musím říci, že jsem nic neměnil," usměje se. Všechno ale nebylo vždycky růžové. Když Zlín převzal Antonín Stavjaňa, Dufek měl nakročeno zpátky do první ligy. „Odehrál jsem celou přípravu. Pak se nám nějak nedařilo a já to odnesl, šel jsem na pár zápasů do Přerova. Myslím, že jsem se pak vrátil silnější," uzavírá.
Share on Facebook
