V baráži je každý zápas boj, hlásí Vachovec. A teď vlítnout na Slavii
Foto: Jan Čech, hokejkv.cz
I čtvrtý barážový duel na svém ledě zvládli karlovarští hokejisté na výbornou. Vítězství 4:2 nad jihlavskou Duklou znamenalo udržení domácí neporazitelnosti a zároveň posun týmu z lázeňského města na druhou příčku barážové skupiny. Povedeným výkonem výhru svého týmu podpořil také karlovarský útočník Michal Vachovec, který vyšperkoval závěr zápasu boxerskou vložkou s Pavlem Mrňou.
Energetici vstoupili do sedmého dílu románu pod názvem baráž aktivně a v první třetině svého soupeře jasně přehrávali, což potvrdila i znatelná střelecká převaha domácích. Úvod druhé části však nepřinesl příliš radosti na domácí lavičku, hosté totiž snad z první vážnější šance v zápase otevřeli skóre. Karlovarským hráčům se však hned vzápětí povedlo srovnat stav zápasu, což jim vlilo novou krev do žil. „Samozřejmě, každého to povzbudí, když se mu podaří na branku soupeře ihned odpovědět. My se nesmíme hned sesypat, když jako první inkasujeme. Musíme dál hrát svojí hru, jít do branky, prostě tomu jít naproti,“ potvrzuje Vachovec důležitost rychlé vyrovnávací branky svého týmu.
Oproti základní části soutěže se karlovarským hráčům v bojích o udržení extraligové příslušnosti poměrně daří v přesilových hrách, které i v úterním duelu s jihlavskou Duklou hrály důležitou roli. „Nám se podařilo v přesilovkách vstřelit několik branek a to si myslím, že zápas rozhodlo, protože Jihlava v oslabení příliš často neinkasuje,“ říká karlovarský útočník. „V poslední době tyto herní situace nacvičujeme v tréninku, takže jsme rádi, že to tam spadlo,“ pokračuje odchovanec lázeňského klubu na téma početních výhod.
Karlovy Vary mají za sebou už tři utkání se soupeřem z Vysočiny, z toho dva vítězné. Že by se však dnešní zápas nějakým způsobem vymykal mezi ostatními barážovými duely, to si Vachovec nemyslí. „Já bych neřekl, že to byl něčím odlišný zápas oproti předchozím. V baráži je každý zápas boj.“
Za hostující tým v bojích proti karlovarské Energii dle domluvy klubů nesmí nastoupit kmenoví hráči Energie, kteří oblékají v letošní sezoně červenožlutý dres jihlavského klubu. „Neřekl bych, že je to výhoda. Jsou tam jiní psi, kteří čekají na jejich místo, na to, že nebudou hrát. Oni se chtějí ukázat, chtějí dokázat trenérovi, že tam patří, vyšoupnout je. Takže si nemyslím, že je to pro nás nějaká výhoda,“ nepovažuje Vachovec neúčast Kohouta či Harkabuse v zápase za výhodnou pro karlovarský celek.
Michal Vachovec patří i v baráži mezi nejvytěžovanější hráče svého klubu. Vysoký čas na ledě, těžká práce při oslabeních a především hromada hitů a zblokovaných střel, to je typická hra v podání karlovarského útočníka s třiadvacítkou na zádech, který se však necítí z náročné fyzické hry nějakým způsobem oslaben. „Ne, to určitě ne, necítím se unavený. Každý v týmu má svoji roli a pro tu musí něco obětovat.“ Kromě tradičně dobré práce v defenzivě se navíc obdivovateli kanadské legendy Waynea Gretzkého v poslední době daří i ve hře směrem dopředu, když dokázal skórovat v obou domácích duelech. „Já bych řekl, že je to tím, že nám trenér tloukne do hlavy, abychom stříleli. Snažíme se střílet z každé pozice a naštěstí to tam napadalo,“ říká Vachovec k tématu své zvýšené produktivity.
Energie se po vítězném utkání s jihlavskou Duklou konečně posunula na příčky zajišťující účast mezi tuzemskou elitou i v příští sezoně, což Michal Vachovec sice považuje za dílčí úspěch, avšak zároveň dodává, že ještě není konec a jeho tým se snaží jít teď zápas od zápasu. V tomto týdnu čekají na hráče karlovarského týmu dvě těžké bitvy na kluzištích soupeřů. V pátek zajíždějí svěřenci Karla Mlejnka na led pražské Slavie, o dva dny později se pak Energie letos už podeváté utká v podkrušnohorském derby se severočeským Litvínovem. „Ve středu se pokusíme dobře zregenerovat, potrénujeme a v pátek vlítneme na Slavii,“ shrnul Vachovec stručně program energetiků pro následující dny.
Shodou okolností na den přesně před sedmi lety se mohli fanoušci západočeského klubu radovat ze zisku doposud jediného mistrovského titulu. A jak na tento okamžik vzpomíná tehdy šestnáctiletý Michal Vachovec? „Byl jsem tam, přímo na stadionu. Byl to krásný pocit,“ uzavírá s úsměvem karlovarský sympaťák.
Share on Facebook
