Švédsko? Nejlepší volba, říká Hamrla. Mluví o sebedůvěře i modřinách
Adam Hamrla v reprezentaci.
|
Foto: Osobní archiv Adama Hamrly
Talentovaný obránce a mládežnický reprezentant Adam Hamrla změnil před letošní sezonou působiště. Ze Zlína se vydal do švédské Mory, kde chce učinit další kariérní progres. „Líbí se mi, že nás nechávají hrát. Když se mi něco nepovede, trenér mě hned neposadí," líčí v rozhovoru.
Před sezonou jste českou juniorku vyměnil za tu švédskou. Co vás k tomu vedlo?
Česká juniorka mi upřímně neseděla. Chtěl jsem jít do Kanady, což mi bohužel nevyšlo. Následně jsme proto řešili, kam se vydat dál – a když agent přišel s možností odejít do Švédska, jevilo mi to jako nejlepší volba.
V čem vám česká juniorka neseděla? Neviděl jste prostor k růstu?
Je to jeden z aspektů, který pro mě byl rozhodující. Navíc juniorská extraliga se hraje ve zvláštním formátu, kdy hrajeme jen s týmy takříkajíc kolem komína. Takže kdybych hrál za Zlín, nepotkával bych se s českými kluby, což mi přijde bizarní. Je to škoda, protože i v Čechách jsou dobří hráči a vzájemná konfrontace by prospěla všem.
„Česká juniorka mi upřímně neseděla. Když agent přišel s možností jít do Švédska, jevilo se mi to jako nejlepší volba."
Řekl bych, že švédský systém je pro obránce možná vůbec nejlepším.
Souhlasím, líbí se mi, že nás nechávají hrát. Není to jak kolikrát v Česku, že když se mi něco nepovedlo, trenér mě posadil. Naopak švédský kouč mi řekl, ať to zkouším dál. Pomohlo mi to a poté jsem dal gól.
Moderní hokej si žádá, aby divák na první pohled nevěděl, jestli se zrovna dívá na obránce, nebo útočníka, že?
Přesně tak, oba posty by se měly prolínat. Útočníci musí bránit a obránci zase útočit. Pro dnešní hokej je tohle naprosto nezbytné.
„Líbí se mi, že nás ve Švédsku nechávají hrát. Když se mi něco nepovede, trenér mě hned neposadí."
Co dalšího vám první měsíc ve Švédsku ukázal?
Překvapilo mě, že mám skoro z každého zápasu modřinu, to jsem nečekal. Hraje se tady hodně tvrdě.
Tvrdě až zákeřně?
Zákeřně ne, ještě jsem se tady nesetkal s tím, že by byl třeba úmyslný úder na hlavu. Ale na hru do těla si musím zvyknout. Stejně tak je potřeba zapracovat na bruslení, snad všichni Švédové jsou výborní bruslaři.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Po pěti zápasech máte pět kanadských bodů. Cítíte se teď sebevědomější?
Nebudu lhát, sebevědomí od začátku sezony porostlo. V prvním zápase jsem byl nervózní, nevěděl jsem, co od toho čekat. Když se mi hned začalo dařit, okamžitě to byly lepší pocity.
Pro cizince je klíčové, aby se uchytil, že? Obecně platí, že pokud cizinec nevyčnívá, měli by dostat přednost domácí hráči.
Nepochybně. Pokud bych nebyl vidět prvních šest nebo sedm zápasů, myslím, že už bych takový prostor na ledě nedostal. Hráli by spíš domácí kluci. S tím musí každý cizinec počítat.
„Překvapilo mě, že mám skoro z každého zápasu modřinu."
Jaká je v Moře vlastně konkurence?
V obraně je nás teď míň, protože máme dost zraněných. V útoku je velká konkurence, kterou ještě zvyšují kluci, kteří k nám pendlují z áčka.
Koneckonců na áčko můžete pomýšlet i vy, ne? Začátek sezony máte fakt dobrý.
Myslím, že mám ještě čas. Ale samozřejmě by bylo pěkné, kdyby mě trenér z áčka oslovil.
„Áčko? Bylo by to pěkné, ale myslím, že mám ještě čas."
Ani prvotní kontakty ve smyslu – Adame, sledujeme tě – neproběhly?
Ne, ještě jsme nic takového neřešili.
Adam Hamrla v reprezentaci. | Foto: Osobní archiv Adama Hamrly
Dá se zázemí klubu srovnat s tím, na co jste byl zvyklý ve Zlíně?
Zázemí je famózní. Kustodi nám perou komplet všechny věci po každém zápase i tréninku. Na to jsem ve Zlíně moc zvyklý nebyl. Ale třeba posilovna je s tou zlínskou srovnatelná, ve Zlíně je možná i trošku větší.
Jaký vztah máte k posilování? Někteří hráči se ho bojí jako čert kříže, jiní ho vyhledávají.
Nevadí mi, právě naopak. Občas je fajn, když si můžu do posilovny zajít sám, vyloženě vyčistit si hlavu.
Co váš nejoblíbenější cvik?
Hokejista by měl cvičit celé tělo, protože hokej je komplexní sport. Nejradši mám každopádně asi bench-press. Rád mám i cviky s jednoručkami. Naopak moc nemusím cviky na nohy, protože ty bolí. Ale je jasné, že bez nich by to nešlo.
„Posilování mi nevadí, spíš právě naopak."
Adaptace na odlišný životní styl v jiné zemi poprvé bez rodiny a kamarádů proběhla v pohodě?
Jo, kluci jsou tady fajn. Hned po prvním tréninku mě vzali na jídlo, ukázali mi celé město, takže dobré. Mora je sice menší městečko, ale je tu všechno, co potřebujeme.
S jazykem není problém?
Vůbec, bavíme se anglicky. Švédsky mě kluci zatím naučili jen pár slovíček – hlavně nadávky. (směje se)
Ty jsou na ledě nejpotřebnější, ne?
Ano, to je pravda. (směje se)
Adam Hamrla v reprezentaci. | Foto: Osobní archiv Adama Hamrly
Share on Facebook
