Snový obrat? Hala skoro vybouchla, říká Kubiesa. Teď má políčeno na Hradec
Matěj Kubiesa
|
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Rozhodující osmifinále Extraligy dorostu mezi Třincem a Jihlavou: Dukla byla 33 sekund od vyřazení Ocelářů a senzačního postupu do čtvrtfinále. Jenže jednobrankový náskok v oslabení tři na pět neuhlídala. Oceláři v poslední minutě základní hrací doby nejprve vyrovnali a poté i otočili skóre utkání. Na obou brankách se podílel Matěj Kubiesa, mimo jiné autor úvodního gólu střetnutí.
Matěji, jaké bylo osmifinále proti Jihlavě?
Jihlava hrála parádně. Hráli opravdu výborný hokej a neměli jsme to vůbec lehké. V posledním utkání jsme se ale semknuli jako jeden tým a řekli si, že druhé vítězství prostě urveme, což se nám nakonec také povedlo.
Očekávali jste takovou sérii?
Neměli jsme žádná výrazná očekávání. Víceméně jsme neřešili, jestli vyhrajeme na dva, nebo na tři zápasy. Šli jsme do toho jen s tím, že chceme vyhrát a uděláme pro to všechno.
Všechny tři výsledky byly s rozdílem jednoho gólu. Co rozhodovalo?
Řekl bych, že hodně rozhodovaly přesilové hry a oslabení. Velký podíl měli na výsledcích také gólmani, kteří po celou dobu série podávali famózní výkony. V posledním utkání rozhodla kvalita našeho kádru a v závěru to na sebe vzali hráči s největšími zkušenostmi. Všechny tyto aspekty hry byly velmi důležité.
„Naprosto šílený, myslím si, že takový zápas jsem ještě nehrál.“
Byli jste právě vy v těchto aspektech lepší?
Myslím si, že v tom posledním zápase jsme to urvali srdcem. Od začátku jsme Jihlavu tlačili a hráli hokej, jaký jsme chtěli. Především si ale myslím, že rozhodl týmový duch a srdce. Jak všichni viděli, ještě čtyřicet sekund před koncem jsme prohrávali o jeden gól, nakonec to tam padlo a vyhráli jsme ještě v základní hrací době.
Jaký tedy byl rozhodující zápas osmifinále?
Naprosto šílený, myslím si, že takový zápas jsem ještě nehrál. Vedli jsme 1:0, měli jsme spoustu dalších šancí, ale nemohli jsme vstřelit druhou branku. Pak jsme z ojedinělého brejku dostali nešťastný gól. Ve třetí třetině jsme v oslabení opět inkasovali. Potom nám pan trenér řekl, že musíme ještě více tlačit. Jako tým jsme se do toho vrhli a myslím si, že jsme Jihlavu jednoznačně přehrávali a v závěrečném tlaku se to už jenom potvrdilo.
Byli jste v závěru nervózní?
Každý jsme věděli o co se hraje. Cítili jsme tlak, že by se mohl blížit konec sezony. Snažili jsme se uklidnit, nemyslet na to a soustředit se jen na vyrovnávací branku, kterou se nám nakonec i povedlo vstřelit.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Jihlava šla 47 sekund před koncem základní hrací doby do tří. Byla to pro vás naděje?
Ano, určitě. Bylo to veliké nabuzení. Se spoluhráči jsme si na střídačce řekli, co v těch přesilových hrách sehrajeme. Všichni jsme se tím uklidnili a na přesilovce už to potom jenom létalo. Byla tam spousta šancí a nakonec nám to tam i spadlo.
Vy jste na oba góly přihrával. Jaké byly emoce na ledě?
Hala skoro vybouchla, bylo to neskutečné. Nikdy jsem takový pocit nezažil. Po tom vyrovnávajícím gólu jsme všichni vybouchli radostí a byli strašně rádi, že jsme vyrovnali. Následně jsme měli ještě přesilovku pět na čtyři, takže jsme se hlavně uklidnili a řekli si, že ještě zkusíme něco sehrát. Nechtěli jsme to jen doklepat do prodloužení a ponechat věci náhodě. U vítězné branky jsem střílel z levého kruhu a Petr Sikora to před bránou ještě tečoval.
Co se dělo po gólu na 3:2?
Emoce byly obrovské, hala byla napnutá k prasknutí, všichni jsme řvali. Po chvíli to ale ustalo, přece jen ještě nebyl konec a řekli jsme si, že je hlavně nesmíme pustit k nám do pásma. Nechtěli jsme, abychom nějakou lehkomyslností ještě znovu inkasovali.
„Vzpomínám na to trošku hořce, protože nás Hradec minulý rok vyřadil.“
Výhru jste nakonec urvali a teď vás ve čtvrtfinále čeká Hradec Králové. Jaký je to soupeř?
Určitě to bude vyrovnaná série, je to težký soupeř. Hráli jsme s nimi teď v nadstavbě, obě utkání byla nesmírně vyrovnaná. Budeme chtít zase hrát náš agresivní hokej.
Vy jste na Hradec narazili v loňském čtvrtfinále. Jak na něj vzpomínáte?
Vzpomínám na to trošku hořce, protože nás Hradec minulý rok vyřadil. Nicméně si myslím, že jsme teď v týmu všichni naladěni na takovou vlnu, že jim to chceme oplatit a vrátit jim porážku. Podle mě to bude dobrá série, uděláme všechno proto, abychom ji urvali na naši stranu.
Je pro vás oplácení účtů motivací?
Nemyslím si, že by to pro nás byla nějaká extra motivace. Přece jen je to soupeř jako každý jiný a v play off už je v uvozovkách jedno, s kým hrajete. Chcete vyhrát každý zápas, každou sérii a dojít co nejdál. Myslím si, že každý tým pro to chce udělat maximum. My si teď musíme odpočinout a co nejlépe se připravit hned na první páteční utkání, abychom do toho zase vletěli po hlavě.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Vy jste se právě po loňské sezoně vydal do Malmö. Co vás do Švédska vedlo?
Chtěl jsem vyzkoušet něco nového, konkrétně severský hokej. Švédsko jsem si vybral, protože se tam hraje fyzicky náročný hokej. A především jsem se těšil na jejich development.
Jaké to tam pro vás bylo?
Byla to výborná zkušenost. Z hokejového hlediska to byl hodně velký rozdíl. Měli jsme větší počet tréninkových jednotek. Denně dva ledy a dvě suché. Kluci byli fyzicky mnohem vyspělejší, lepší v dovednostech, silnější na kotouči. Celkově se tam hraje více s pukem na holi. Pro mě to byla obrovská zkušenost, za kterou jsem velice rád.
Naučil jste se něco nového?
Ano, trenéři mě tam učili, ať jsem právě silnější na puku a neodhazuju ho od sebe nebo hned nenahrávám na prvního hráče, kterého vidím. Celkově jsem si zpátky do Česka přenesl i zlepšené dovednosti a snažím se je tady využívat, jak nejlíp můžu.
„Když jsem oznámil, že se na zbytek sezony vracím, tak mě tým vzal mezi sebe a myslím si, že jsme teď všichni rádi, že můžeme hrát společně.“
Z jakého důvodu jste se po Novém roce vrátil?
Bylo to z důvodu školy, protože na začátku jsem měl ve Švédsku velmi nabitý program, ať už se to týče tréninků, nebo zápasů, a trošku jsem to podcenil. Ve škole jsem strádal, a když jsem se o vánoční pauze vrátil domů, tak mi rodiče řekli, že zůstanu tady, abych si školu dodělal a opravil.
Předpokládám, že návrat do Třince pro vás nebyl nikterak složitý…
V návratu z mého pohledu nebyl vůbec žádný problém. S kluky se znám víc jak pět let, všichni jsme kamarádi. Když jsem oznámil, že se na zbytek sezony vracím, tak mě tým vzal mezi sebe a myslím si, že jsme teď všichni rádi, že můžeme hrát společně.
Chtěl byste se do Švédska ještě vrátit, případně zkusit něco jiného?
Momentálně neplánuju nic. Soustředím se jen na play off, kde chci s týmem dojít co nejdále. Věřím, že v Třinci máme silný tým, který má vysoké ambice. Teprve po konci play off si sednu se svým agentem a budeme řešit příští sezónu
Share on Facebook
