Rozměry jsou bizár, Kladno jako výzva. Repre v hlavě nemám, říká Frolík
Foto: hcbilitygri.cz
Prošel šesti kluby NHL, odehrál 905 zápasů, s Chicagem se zapsal na stříbrný grál. Na čtyřiatřicetiletého Michaela Frolíka teď čeká nová výzva – usadil se v Česku, kde chce ještě nakopnout svoji kariéru a vyhrát Masarykův pohár. Z Prahy do Liberce bude za tímhle cílem dojíždět.
Příchod vítěze Stanley Cupu do extraligy je vždy velkou událostí. Loni David Krejčí, letos vy… Jaká máte očekávání od soutěže?
Myslím, že extraligu čeká výborná sezona. Hodně zkušených i talentovaných kluků se vrátilo do Česka, kvalita půjde nahoru. Naposledy, když jsem tady hrál v sezoně 2012/13 během výluky NHL, tak úroveň hokeje byla vysoká. Letos to bude podobně dobré, diváci se určitě mají na co těšit.
Před devíti lety jste hrál za Chomutov, teď jste si vybral Liberec. Nebylo ve hře, že byste posílil mateřské Kladno?
Lehce ano. Ale konkrétní nabídka tam ve finále nebyla, nějaký kontakt se řešil jen přes agenta a dál už se to neposouvalo. Já už jsem se pak soustředil spíš na jiné nabídky a nejlépe mi z nich vyšel Liberec.
Proč budete hrát právě pod Ještědem?
Rozhodl jsem se tak i kvůli rodině. Bydlíme v Praze, chtěl jsem tedy hledat něco v bližším okolí, aby to nebylo moc daleko. S Libercem byla navíc nejlepší a nejjednodušší domluva. Taky jsem se ptal kamarádů a známých na město a organizaci – slyšel jsem jen chválu a samé dobré věci. Nakonec to bylo docela jednoduché rozhodování.
„Myslím, že extraligu čeká výborná sezona. Hodně zkušených i talentovaných kluků se vrátilo do Česka, kvalita půjde nahoru. Diváci se určitě mají na co těšit.“
Od malá se s vámi táhne přezdívka „baby Jágr“, která se teď opět používala v novinách. Nebývala pro vás trochu svazující?
Probíhalo to spíš v mládí. Bylo to tím, že jsem z Kladna a taky jsem už v mladém věku hrál se staršími. Asi se to nějak nabízelo, ale když to vezmu obecně, kdykoli se objevil nějaký mladý talent, tak se přirovnával k Jágrovi. Postupem času jsem ovšem věděl, že Jarda je jenom jeden, a že se k němu vůbec nedá přiblížit. Tu přezdívku jsem moc neřešil a soustředil jsem se spíš na sebe. Věděl jsem, že jsem jiný typ hráče. Někdy to přirovnání potěšilo, ale spíš jsem se snažil na to nemyslet.
Pokud se Jágr po padesátce ještě dostane na led, tak si proti sobě i možná zahrajete, podobně jako ve finále Stanley Cupu 2013.
Poslední přípravný zápas a hned druhý extraligový máme s Kladnem. Ale co jsem četl, tak neplánuje začít hned. Bylo by zajímavé si proti němu zase zahrát, je neuvěřitelné, že pořád ještě hraje. Snad nám to vyjde.
„Bylo by zajímavé si proti Jardovi Jágrovi zase zahrát, je neuvěřitelné, že pořád ještě hraje. Snad nám to vyjde.“
Kladno má teď opravenou halu, v jeho dresu jste během výluky 2004/05 vlétl do extraligy…
Mateřský klub máte stále zarytý v sobě. Když jsem byl malý, chodil jsem se pravidelně dívat na áčko. Nejvíc jsem sledoval duo Patera, Procházka, i v nároďáku oba podávali skvělé výkony, vyhráli Nagano… Pak jsem měl v 16 letech šanci si s nimi zahrát v áčku ve stejné lajně, to pro mě byl velký zážitek a splněný sen. Měl jsem možnost se od nich hodně naučit, sbíral jsem zkušenosti. Ale už je to dlouhá doba, co jsem naposledy hrál za Kladno (2006 – pozn. red.). Budu sledovat, jak se jim daří. A určitě bude specifické, když proti nim budu nastupovat. Nicméně v NHL už jsem taky hrál proti týmům, které mě vyměnily jinam. Už vím, co to obnáší, důležité je soustředit se na vlastní výkon a příliš to neřešit.
Jste poctivý, týmový hráč se smyslem pro poziční hru i kombinaci. Styl Liberce by vám mohl sedět, že?
Odehrál jsem už pár přáteláků, samozřejmě si to pořád ještě trochu sedá. Měl jsem dlouhou zápasovou pauzu, poslední dva roky jsem toho moc neodehrál. Stále máme ještě tři týdny přípravy než začne extraliga, takže je čas, dostat se do klasické rutiny. S každým týdnem se cítím líp a líp, teď v tom jen pokračovat, ladit chemii v pětkách, přesilovky a tak dále. Snad bych do týmového systému mohl zapadnout.
„Na individuální čísla už se moc nekoukám, chci hlavně pomoct týmu – komplexní hrou, jít mladým příkladem, vybojovat nějaký úspěch.“
Máte od sebe velká očekávání?
Nedávám si extra velké cíle, v posledních dvou letech jsem opravdu moc nehrál (40 zápasů – pozn. red.). Vím, že asi budu sledovaný. Ale vždycky jsem měl hlavně pokoru, pracovitost a soustředění sám na sebe. Když na sobě budu makat, věřím, že se to na ledě odrazí. Na individuální čísla už se moc nekoukám, chci hlavně pomoct týmu – komplexní hrou, jít mladým příkladem, vybojovat nějaký úspěch.
V Liberci asi dostanete hodně minut na ledě. Po dlouhých letech budete v domácím prostředí, k tomu pravidelné zápasové tempo, zároveň méně utkání a cestování než v NHL… To všechno by vám při restartu mohlo pomoct.
Doufám (usmívá se). Příprava je teď dost dlouhá, takhle dlouhé předsezonní období jsem s týmem snad nikdy neměl. V NHL se začíná hrát už po dvou, třech týdnech. Tady je to měsíc a půl trénování a přípravných zápasů. To je pro mě trochu změna, snad mi to taky pomůže a dobře mě to nachystá na start sezony.
Pocity na ledě jsou tedy zatím pozitivní?
Je jasné, že se od mé lajny čekají góly. Zatím jsem hrál s Michalem Bulířem a Michalem Birnerem, tak uvidíme, jak nám to půjde. Všichni jsme pracovití, umíme hrát dobře i do obrany, z toho pak vychází ofenziva. Snad se budeme ještě zlepšovat.
Foto: hcbilitygri.cz
Do jedné třídy jste chodil s Ondřejem Pavelcem a Jiřím Tlustým, Jakub Voráček byl jen o ročník níže. Měl jste v létě prostor i na setkání s bývalými spoluhráči a spolužáky z Kladna?
V Česku jsem už tři měsíce, takže s klukama jsme se potkali. Léto je v tomhle super, máme víc času, hrajeme golf, třeba i zajdeme na pivko. Takže jsem měl postupně možnost vidět všechny a měl vždycky radost, že nám to vyjde.
Zařadil jste nějaké sporty i do své letní přípravy?
Během kariéry už jsem posbíral celkem dost zranění, takže třeba tenis jsem měl moc rád, ale kvůli nějakým pohybům už ho moc nemůžu hrát. Rád jsem zašel i na fotbálek, byly to mé oblíbené sporty, které jsem k hokeji přidával. Teď už se jim bohužel pro jistotu musím vyhýbat.
Zpět k extralize, kde na vás čeká širší hřiště. Zvyknete si rychle?
Je to velká změna. Minulý rok ve Švýcarsku jsem s tím měl trochu problém, ale tam jsou rozměry ještě větší než tady. Mají snad to úplně nejširší hřiště, jaké můžou mít. Na všech stadionech navíc bývají stejná, zatímco tady v Česku to má každý stadion jinak.
„Čas ukáže. Nároďák teď nemám v hlavě a soustředím se jen na Liberec. Uvidíme, jak bude probíhat sezona a jak se nám bude dařit.“
Například Kladno je tradičně hodně úzké, na rozměry NHL se před letošní sezonou zúžil také Litvínov.
Což tedy nevím, jestli je úplně ideální, že každé hřiště vypadá jinak. Je to takový bizár. Byl bych radši, kdyby alespoň ta daná země měla rozměry jednotné. Ale takhle to holt funguje. Letos mám výhodu, že na velkém hřišti trénuji celé léto, už od začátku. A zatím si myslím, že to je v pohodě. Samozřejmě hokej je trošku jiný a návyky z minulosti musíte trošku přizpůsobit nebo změnit.
Vynikáte herním myšlením, rozhledem, možná by vám širší kluziště mohlo i svědčit. Na všechno je tam víc místa.
Ano. Obecně by to tak mělo být, že na větším hřišti by mělo být více času. Ale zase jste někdy zvyklí, že moc času v dané situaci nemáte, a puk tak od sebe odhodíte, i když nemusíte. Myslím, že je potom hodně důležitá komunikace se spoluhráči i s trenérem, říct si, jaká se nabízela řešení, jaké zvyky jdou použít, co je lepší změnit. Zatím nemám problém a určitě se to bude i dál zlepšovat.
Hrál jste na čtyřech MS juniorů, třech světových šampionátech, dvou olympiádách i Světovém poháru. Kdyby teď přišla pozvánka z reprezentace, půjdete do toho?
Popravdě to ani teď nemám v hlavě. Minulý rok se samozřejmě v reprezentaci úplně nepovedl, na olympiádě jsem skoro nehrál, tak tam trošku převládla taková hořkost. Ale je nová sezóna, nový rok…
I nový trenér.
Čas ukáže. Nároďák teď nemám v hlavě a soustředím se jen na Liberec. Uvidíme, jak bude probíhat sezona a jak se nám bude dařit.
Foto: hcbilitygri.cz
Share on Facebook
