Robert Kousal: Léto je čím dál menší sranda, ale hokej si vychutnávám
Robert Kousal
|
Foto: hcdynamo.cz
Ve 32 letech patří mezi nejstarší hokejisty Pardubic. Odpovídají tomu i jeho zkušenosti, zahrál si na dvou mistrovstvích světa, v KHL, Švédsku i Švýcarsku. Teď začne Robert Kousal v Dynamu už svou pátou sezonu po návratu do Česka. „Ještě necítím, že bych měl patřit do starého železa. Něco v sobě mám,“ říká.
Ještě jako junior zažil Robert Kousal zlatou éru pardubického hokeje a tituly v letech 2010 a 2012. Podobně jako Zohorna, Radil nebo Kolář.
Hokejisté, kteří teď tvoří osu nového Dynama. Odchovanci, co dlouho hráli v jiných klubech po Evropě, zatímco Pardubice prožívaly nejhorší období v historii klubu, když extraligovou příslušnost dvakrát zachraňovaly v baráži (2017, 2019) a jednou až v posledním utkání sezony (2020).
„Je nás tady pár těch starších, co jsme se tu potkali, už když jsme byli mladí… To si užíváme hodně,“ popisuje Kousal atmosféru, která je v kabině nyní.
„Dařilo se nám. A celkově už jsem klidnější, než když jsem byl mladší.“
Čtyři roky od jeho příchodu. Tehdy si právě v sezoně 2019/20 sáhnul na dno.
„Kluci v týmu byli fajn, jenže herně a výsledkově nám to vůbec nešlo. Ten tlak na nás byl obrovský. Takových devadesát procent sezony jsme strávili na posledním místě, možná i déle. Na psychiku to bylo brutálně těžké. Ale na druhou stranu jsem rád, že jsem si to prožil. Byla to obrovská zkušenost, a když teď přijde pár porážek po sobě, tak se z toho nehroutím. Protože si uvědomuju, že v horší situaci, než jsme byli tenkrát, už snad ani nejde být.“
Robert Kousal | Foto: hcdynamo.cz
I díky návratům Zohorny nebo Radila už je teď situace jiná a Kousal se hokejem baví. Když je v tomhle stavu, hraje nejlépe.
Nad třicet bodů se dostal i letos, byl třetím nejproduktivnějším útočníkem Dynama v základní části i v play off.
„Dařilo se nám. Vůbec nebyly důvody ke stresu a rozčilování. Už jsem klidnější, než když jsem byl mladší,“ hodnotí Kousal s úsměvem svoji trochu výbušnější povahu.
Vždyť třeba v dorostu zvládl za 17 zápasů 123 trestných minut… „Někoho jsem tam trefil a pak jsem ještě řval na rozhodčího. Prostě psycho.“
Zanícení do hry ale souvisí s Kousalovou touhou vyhrávat, která se projevuje i v letní přípravě. „Všechny ty posilovny a kruhové tréninky… Užívám si jen fotbal,“ směje se.
„Na hrách se hecnu, na ostatních věcech se taky musím hecnout. Ale to už je spíš o hlavě, o vůli.“
Pod Václavem Varaďou zažívají pardubičtí hokejisté snad ještě větší galeje než pod Radimem Rulíkem. Letošní přípravu sice měli rozsahem kratší (kvůli pozdějšímu konci sezony), ale o to intenzivnější. S dvoufázovými a extrémně výživnými tréninky
„Že patřím mezi třicátníky? Dochází mi to každý ráno. Během letní přípravy je to fakt náročné, ale ještě se necítím, že bych měl patřit do starého železa. Něco v sobě mám,“ věří Kousal. V Dynamu má smlouvu až do roku 2026, kdy mu bude 36 let…
„Na hrách se hecnu, na ostatních věcech se taky musím hecnout. Ale to už je spíš o hlavě, o vůli.“
„Trenéři nám nějakou hru do přípravy zařadí, ale prohraný tým vždycky dělá něco navíc. Takže to pak má grády. Mně tohle vyhovuje, jsem vyloženě herní typ,“ říká Kousal.
A proto by mohl ještě tři sezony patřit mezi lídry extraligového favorita. Jeho tým má přitom před sebou nejnáročnější sezonu za poslední roky.
„Na Ligu mistrů se těším. Dlouho jsem ji nehrál, naposledy za Davos. Je to příjemné zpestření oproti extralize, kde se potkáváme čtyřikrát ročně se stejnými týmy,“ cítí Kousal.
Peter Čerešňák a Robert Kousal. | Foto: Facebook HC Dynamo Pardubice
„Zápasů bude hodně, to je pravda, budeme hrát i na Spengler Cupu. Ale podle mě je mnohem lepší hrát zápasy, než celý týden trénovat. Takže já jsem za to rád.“
Švýcarské Alpy navíc produktivní útočník velmi dobře zná.
„Návrat do Davosu bude super, hrál jsem tam dvě sezony a moc se mi tam líbilo. Vezmeme s sebou rodiny. Krásné hory, i ten stadion, atmosféra, fanoušci… Spengler Cup je skvělý turnaj, svátek hokeje.“
„Když bude čas, budeme si to chtít užít i mimo led. Zápasy jdou rychle po sobě, možná tam budeme mít sotva jeden den volna… Pro nás hráče tam tolik prostoru nebude, rodina si to ale užije víc,“ dodává Kousal.
Kromě náročného trénování s Varaďou měl mezitím přes léto čas sledovat fotbal. Patří mezi velké fanoušky anglického fotbalu, v mládí hrál i za žáky Zbrojovky Brno.
„Byl jsem hodně do útoku, ale nijak extra jsem nevynikal, s hokejem jsem si vybral dobře. Teď mě baví spíš malá kopaná. Ve velkém fotbalu už je to moc běhání,“ směje se. „Fandím hlavně Liverpoolu, Pardubicím a Zbrojovce…“
Co se týče bruslení, Kousal ale problém nemá. Skoro by i šlo říct, že na sobě začal pracovat ještě víc. A když mu letos sedla spolupráce s Radilem a Zohornou, zařadili se mezi nejlepší útoky extraligy.
Zatím to dotáhli k bronzové medaili. Ale cíl mají jasný, připomenout si mistrovskou radost. Jako když jim bylo dvacet.
Share on Facebook
