První liga by Vsetínu slušela, hlásí Radim Tesařík. Do Zlína se nevrátí
Foto: Lukáš Bajgar, hcporuba.cz
Kvůli zdraví už nemohl dál působit v elitní tuzemské soutěži, přesto ještě u hokeje zůstal a ve 40 letech natáhl svou už tak bohatou kariéru. Zkušený zadák Radim Tesařík se v listopadu vrátil do mateřského Vsetína, kde v těchto dnech prožívá vskutku příjemné chvilky. Valaši se prokousali do finále druhé ligy, v němž proti Přerovu zabojují o prvoligovou kvalifikaci s dvěma nejlepšími týmy ze západu. "Bavím se teď hokejem a moc si to užívám, i když tělo trpí," přiznává Tesařík v rozhovoru pro hokej.cz.
Na startu letošního ročníku se rozhodl pro pokračování ve Zlíně, jenže postupem času mu fanoušci dávali jasně najevo, že už na nejvyšší soutěž nemá. Také kvůli těmto negativním reakcím se rozhodl v dresu úřadujících šampiónů skončit. "Hokej mě stále baví, miluji ho a kdybych byl zdravý, extraligu bych hrál. Když ale do toho nemůžete dávat sto procent, pak nemáte ani z hokeje dobrý pocit," prozrazuje Radim Tesařík.
"Kluky obdivuju. Padají po hlavě do ran, druhý den ráno vstanou a jdou do práce. Mnohdy těžké práce."
U hokeje přesto zůstal a vrátil se domů na vsetínský Lapač. "Šel jsem tam s tím, abych jim pomohl. A vyplnilo se mi to, moc si to užívám," říká zkušený obránce, který ve čtvrtek slavil v Porubě postup do finále. "Po dvou porážkách to asi málokdo čekal. O to více nás to těší." Teď už se mohou vsetínští hokejisté připravovat na finálový souboj s favorizovanými Zubry z Přerova. Ti valašského soupeře v sezoně čtyřikrát přehráli.
Hokejem zase začalo žít celé město, už jsem měl několik telefonátů o lístky
"Ale play off je úplně jiná soutěž, je hodně o bojovnosti a odhodlání. Může se stát všechno, i když Přerov je favoritem. Má na druhou ligu hodně zkušený kádr a asi šest obránců, kteří už něco odehráli. To je pak hodně znát. Chceme je co nejvíce potrápit a udělat fanouškům radost," pokračuje Tesařík. Právě vsetínští příznivci byli ozdobou semifinálové série. "Jsou prostě fantastičtí, opravdu praví fanoušci," pokyvuje uznale.
"Podle mě to tady nebylo ani v té největší éře vsetínského hokeje. Na třetí zápas přijelo do Ostravy snad tisíc lidí, to jsem ve druhé lize ještě nikdy nikde neviděl. Co se tady nyní děje, je úžasné. Už jsem měl několik telefonátů o lístky na finále, je to hrůza. Zase tím začalo žít úplně celé město. Nic jiného tady v podstatě není," prozrazuje dál Tesařík. "Už jenom kvůli těm lidem by Vsetínu první liga rozhodně slušela," přiznává.
Tělo trpí a bolest je už stejná jako v extralize. Musím to však překousnout
"Ale zatím o tom vůbec nemluvíme, máme hodně mladý tým a teprve jsme ve finále. Určitě by to pak chtělo spojení s nějakým extraligovým týmem. Dříve to tak bylo. Hodně zlínských hráčů chodilo do Vsetína, nebylo by špatné to zase obnovit," vypráví čtyřicetiletý hokejista, který kvituje výbornou partu. "Kluci jsou super a obdivuji je. Padají po hlavě do ran a druhý den ráno vstanou a jdou do práce. Mnohdy těžké práce," ví.
"To si nedovedu vůbec představit, že bych ve čtyřiceti sehrál zápas na dvě pětky a pak šel hned druhý den do práce. To bych nezvládl. Užívám si rodiny a bavím se hokejem," líčí dál Tesařík, jenž už hraje mnohdy přes velkou bolest. "Tělo trpí. Je to už play off a myslím, že bolest je stejná jako v extralize. Ale s tím jsem do toho šel, že to musím překousnout. Pak to vždy zlehčí euforie z vítězství, ta mně dodá nový impuls."
Po postupu do finále mi hned volal Petr Čajánek. S kluky jsem v kontaktu
Že by se v příští sezoně vrátil do Zlína tak rezolutně odmítá. "Ne, to už by nešlo. Mé zdraví je takové, že budu rád, když se dám po sezoně dohromady. Hned pojedu na konzultaci za mým doktorem, jak kyčel vypadá. Zdraví je na prvním místě a když odehrajete duel na dvě pětky, druhý den to dost cítíte," prozrazuje Tesařík, který by rád hrál aspoň za Vsetín. "Vše ale závisí na zdraví, určitě bych se tomu nebránil," přiznává.
A když přijde po vítězném zápase na řadu skákání rybiček, lehce to šidí. "Neskákal jsem je ani ve Zlíně. Hodím pouze lyžařský telemark, dělám to tak už několik let," culí se vsetínský obránce, jenž je stále v úzkém kontaktu také se zlínskými hokejisty. "Když jsme postoupili, tak mi hned volal Petr Čajánek a gratuloval. Se staršími kluky jsem ve spojení a chodím do kabiny skoro každý týden. Se všemi jsem ve spojení," hlásí.
Share on Facebook
