Pro Stezku jela i sanitka: Chytly to také děti, není to prd**. Na tým je hrdý
Foto: Daniel Klement, hc-olomouc.cz
Olomouc je krok od čtvrtfinále, Vítkovice kousek od konce sezony. Ostravané bojují (bojovali) s marodkou, přesto proti Hanákům nastoupili do třetího zápasu takřka kompletní. Do branky se vrátil i brankář Aleš Stezka, pro kterého jela po pátečním duelu sanitka a o den později nebyl ani na střídačce.
„Nezažil jsem to, můžu říct, že to nebylo moc příjemné. Díky Bohu za moji ženu, která mi strašně moc pomohla. I s dětmi, které jsou také nemocné, mají to taky. Není to žádná prdel,“ začal popisovat těžké období.
„Malý měl v noci přes čtyřicítku. Vděčím ženě, že se o mě starala. Asi to furt slyšíte, že blbě mluvím,“ dodal skutečně slabším hlasem.
Jeho rodině pomáhá i maminka od jeho ženy nebo jeho vlastní máma, která je dokonce zdravotní sestřička.
„Jsem rád i za náš realizační tým a za naše doktory. Starají se o nás a byli při nás, a to i v noci. Na všechny jsem hrdý už teď,“ chválil celý tým Aleš Stezka po pondělní porážce 2:3.
„Malý měl v noci přes čtyřicítku. Vděčím ženě, že se o mě starala."
Někteří hráči byli omezeni více, jiní méně. Na ledě to ale až tolik znát nebylo. „Každý tam dal do toho maximum a každý divák to musel vidět,“ povídal a po chvíli pokračoval.
„Semkli jsme se, nepoložilo nás to a bojujeme jako jeden tým. Děkujeme i fanouškům, kteří nás podpořili, snad to vyhrajeme v úterý i pro ně a pro všechny ve Vítkovicích,“ vyslovil své přání Stezka.
Zpátky ale k neděli. V tento den Vítkovice zveřejnily zprávu, že jejich tým je v dezolátním stavu a požádaly o jednodenní odložení série. Ale s tím u Olomouce i vedení soutěže neuspěly.
A to se dá chápat: vítěz této série by hrál poté pět zápasů v šesti dnech a play off není zkrátka kam posouvat.
„Ohledně toho bych to vůbec nechtěl rozebírat. Je to pouze v kabině. Co se chtělo zveřejnit, tak se zveřejnilo. Reagovalo na to vedení klubu, trenéři a já k tomu nechci nic říkat,“ pravil upřímně.
Samotný Aleš Stezka ještě v pátek vychytal výhru v prodloužení, ale o den později už nebyl ani na střídačce. Po jednozápasové pauze předvedl v Olomouci spolehlivý výkon.
„Když to popíšu spíše hokejově, tak to bylo docela dobrý. Ale dál k tomu něco říkat v play off nebudu, navíc v této těžké sérii.“
Rozhodla jedna přesná rána. Jeden unikátní hráč. David Krejčí ho propálil v čase 57:26 v přesilovce pět na tři.
„Ve třech je to těžké. Měl tam ulici a on je zkušený hráč… Trefil to, bohužel… Nemám k tomu moc co říct. Momentálně je to zklamání, ale alespoň ponaučení do úterý,“ hodnotil Stezka.
„Díky klukům i za výkon, hráli parádně. Smekám před nimi. Padali tam po hubě, snažili se do poslední chvíle."
Ten svůj tým ale i přes porážku chválil.
„Díky klukům i za výkon, hráli parádně. Smekám před nimi. Padali tam po hubě, snažili se do poslední chvíle. A že se udělá nějaká chyba a šlo se do tří, to k hokeji asi patří. Musíme se z toho oklepat,“ zavelel.
Vzorným příkladem obětavosti byl Rastislav Dej. Ten hned dvakrát zůstal ležet na ledě po tvrdé střele. Pokaždé ale po nějaké chvíli dokázal vstát a pokračoval.
„Je to borec. Zblokoval dvakrát nádherně střelu. Snad bude dobrej a bude v pohodě. Tohle je ta obětavost. Přesně to, co říkám: tým maká, jak má a každý se chce pro něj rozdat.“
Foto: hcocelari.cz
Share on Facebook
