Pavlata o Dynamu i olympiádě: Z brambory jsem se týden léčil
Foto: Martin Voltr
Ve třech zápasech vstřelil pět gólů, jeho sebevědomí narůstalo a na ledě neustále něco vymýšlel. Dominik Pavlata byl výrazným důvodem, proč dorostenci Pardubic vyhráli domácí turnaj.
Nikoho tak nemohlo překvapit, že Pavlata si následně vyzvedl cenu pro nejlepšího útočníka turnaje. O autora necelé padesátky bodů z loňské extraligové sezony se letos budou Pardubice hodně opírat, šestnáctiletý talent už současně vyhlíží i první ostré starty v juniorce.
Jak si vážíte turnajového prvenství?
Máme samozřejmě radost, že jsme turnaj vyhráli. Byla to práce všech. Každý to oddřel a jsem spokojený s výkony všech hráčů.
Každopádně jste nezačali vůbec dobře, porážku s Olomoucí jste asi nečekali...
Myslím si, že jsme Olomouc podcenili. To byla hlavní věc. Navíc hrálo roli, že jsme nehráli v plné sestavě. Taky jsme neproměňovali šance. Díval jsem se zblízka a nebylo to ono.
Pak jste se o hodně zvedli?
Jakmile jsme nastoupili v plné sestavě, tak se to zvedlo hodně. Vyhráli jsme první zápas, což nás strašně nakoplo, a pak už jsme jen bojovali o vítězství. Naší hlavní předností byla asi dobrá úspěšnost střel a taky bych řekl, že jsme měli dobré nahrávky do slušných pozic, ze kterých už jde dát gól.
Zdá se, že vám osobně sedl turnaj výborně. Dostal jste cenu pro nejlepšího útočníka a co jsem viděl nedělní zápasy, tak zaslouženě.
Turnaj se mi jak gólově, tak celkově bodově povedl hodně. Jsem za to rád a chci, abych tohle praktikoval i v sezoně. Byla to ale taky oddřená práce celé lajny, které musím poděkovat. Kdybych nedostával ty nahrávky, nemohl bych dávat góly.
Jste smířený s tím, že na vás a Františkovi Formánkovi bude letošní dorost stát?
Dá se to tak říct. My musíme být oporami týmu a motivovat kluky, aby hráli čím dál líp a předváděli lepší výkony. Budeme pro to dělat všechno.
Máte celkově dobrý dojem z toho, jak si váš tým v letní přípravě sedá?
Myslím si, že prvních pár zápasů ještě nebylo takových, jaké bychom si představovali. V posledních přátelácích i na turnaji už ale bylo vidět, že jsme sehranější a hrajeme lepší hokej než předtím. Jestli budeme takhle pokračovat, doufám, že budeme vítězit víc a víc.
Máte nějaký výsledkový cíl? Díváte se i na ostatní týmy, jak se tvoří?
Díváme. Chtěli bychom vyhrát deset zápasů, abychom se dostali do nadstavby. Samozřejmě největším cílem bude play off, o které se chce každý rvát.
Foto: Martin Voltr
Extraligová skupina Střed letos oslabila odchodem Liberce a Mladé Boleslavi na západ. Souhlasíte?
Liberec byl minulý rok fakt našlapaný, s tím jsme měli problémy, a Boleslav taky byla jedním z nejlepších týmů. Je pravda, že ta skupina papírově oslabila. Nechci nikoho podceňovat, ale myslím si, že proti soupeřům jako Kobra Praha to budou lehčí zápasy.
Jak jste domluveni s trenérem ohledně vašeho působení? Když vám to s Fandou Formánkem půjde, tak zamíříte do juniorky?
Říkal, že jestli vyhrajeme těch deset zápasů, tak potom máme volnou cestu do juniorky. A pak až zase přijdou ty zápasy, ve kterých půjde o hodně, tak se vrátíme zpátky.
Vy jste zatím za juniorku naskočil jenom v přípravě. Jaké to bylo?
Spálil jsem hodně šancí, to byla první věc (směje se).
Takže jste si je aspoň vytvořil...
To je pravda, měl jsem šance. I nahrávky jsem poskytoval panu Lichtagovi. Ale nepovedlo se to. Jinak si ale myslím, že jsem tam nechal docela dost. Asi nejvíc, co jsem mohl.
Už je to přes půl roku, co jste byl na olympiádě mládeže ve Švýcarsku. Jak na ni s odstupem vzpomínáte?
Mám na ni dvě vzpomínky. Jedna je pozitivní, že jsem se tam vůbec dostal. Byl to neskutečný zážitek a jsem rád, že se mi to podařilo. Snažil jsem se tam odehrát každý zápas naplno, což se mi taky povedlo, dal jsem hodně gólů. Chtěl jsem s tím týmem vyhrát za jakoukoli cenu. Ale naopak ta špatná vzpomínka je, že jsme skončili na čtvrtém místě, měli jsme bramboru. Z toho jsem byl fakt nešťastný, týden jsem se z toho psychicky léčil. Zamrzelo mě to. Ale celkově na olympiádu vzpomínám hodně dobře.
Foto: OIS / Joe Toth
Ještě navíc jste byl na ledě při osudovém gólu Matyáše Šapovaliva v posledních sekundách, což taky zamrzelo...
Byla to naše chyba, měli jsme si to pohlídat. Ale na druhou stranu musím říct, že naše lajna dávala vždycky nejvíc gólů. A že jsme teď nějaký dostali... Sice to byla naše chyba, ale ostatní lajny si to měly víc hlídat, ty dostávaly fakt hodně gólů.
Určitě si vážíte olympiády o to víc, že se vůbec stihla uskutečnit, viďte?
To je pravda. Už jsem si několikrát říkal, že bylo štěstí, že se kvůli koronaviru nezrušila. Jsem rád, že jsem to ještě stihl.
Teď se bavíme o netradičním hokeji tři na tři. Věříte, že byste mohl zabojovat o národní dres v tom klasickém hokeji?
Doufám, že jo. Budu pro to dělat všechno. Budu se pořád zlepšovat a makat na sobě, i mimo ledy, v posilovně i jinde.
Berete své poslední výkony jako dobré znamení?
Já jsem měl mononukleózu, takže jsem dlouho nebyl na ledě a začal jsem tak před měsícem. Ze začátku jsem na tom byl zle s fyzičkou, ale přes to volno jsem si doma taky pořád hrál s hokejkou, nechtěl jsem ztratit to, co jsem získal. Myslím, že teď už to jde pořád výš a výš. Pokud nebudu dřít víc a nenechám si na sobě víc záležet, tak se neposunu nikam.
Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
