Novák je zpátky v sestavě Motoru. Co ho měsíc trápilo?
Foto: hcmotor.cz
Celek Madeta Motoru dvakrát v sezoně padl po nájezdech. Ve 32. kole Tipsport extraligy konečně doma uspěl v dovednostní disciplíně proti Vítkovicím, kterým navíc už potřetí ve vzájemném duelu uloupil body (jeden, tři, dva). Podíl na výsledku 4:3 měl také bojovník Martin Novák, jenž nastoupil po měsíční odmlce zaviněné zraněním.
Naposledy měl na sobě budějovický dres 6. prosince. Potom vynechal osm zápasů z nabitého programu. Trápily ho natažené vazy v levém koleni. „Stalo se mi to v Litvínově tuším ve druhém střídání po kličce u mantinelu. Zkusil jsem ještě jednou jít na led, ale koleno bylo hodně volné a citlivé. Vyšetření naštěstí ukázalo, že vazy jsou jenom natažené. Potřeboval jsem to pořádně doléčit, protože koleno jsem měl už dvakrát operované,“ popisuje své těžkosti.
Dvaatřicetiletý forvard šel do bitvy po třech naplno absolvovaných trénincích. „Jednu chvíli během pauzy se zdálo, že to bude dobré, ale znovu se to zhoršilo. Jsem rád, že jsem mohl nastoupit proti Vítkovicím. Potřeboval jsem si to osahat. Jít do zápasu, abych věděl, jestli koleno ustojí plnou zátěž. Nepocítil jsem nic nepříjemného. Samozřejmě, i když člověk nechce, pořád si v podvědomí nese otázku, jestli to neuspěchal, a jde do toho trošku s rozvahou. Ale nesmí příliš myslet na zranění. To se potom zákonitě přihodí. Snažil jsem se od toho oprostit,“ říká popravdě.
Díky pověsti vyhlášeného bojovníka jej trenér Prospal v duelu s Vítkovicemi vždy nasazoval do vypjatých závěrů jednotlivých třetin. „Na konci první třetiny jsem tam byl jako hráč navíc. Chybělo posledních pár vteřin, měli jsme výhodu přesilovky a vhazovalo se po levici soupeřova brankáře. Zkusili jsme to šest na čtyři. Škoda, že se puk neodrazil ke mně o chvilku dřív. Poslal jsem ho za brankovou čáru až po klaksonu,“ rekapituluje kuriózní situaci.
Jihočeši třikrát během večera vedli, ale Moravané pokaždé smazali jednogólovou ztrátu. Poprvé domácí přišli o náskok v oslabení, které nabídli soupeři hodně laciným vyloučením. Od modré čáry úspěšně pálil vítkovický kapitán Roman Polák. „Nedokázali jsme vyhodit puk z našeho pásma. K hostům se přiklonilo štěstí, že hráč to zachytil ze vzduchu. Potom mi střela lízla hokejku. Určitě trochu změnila směr, čímž jsem to moc neulehčil Honzovi Strmeňovi v brance. Bohužel, stávají se takové věci,“ krčí rameny.
Českobudějovické hokejisty nejvíc mrzelo soupeřovo vyrovnání na 3:3 necelou minutu a půl před třetí sirénou. „Řekl bych, že jsme proti Vítkovicím měli víc ze hry. V závěru třetí části jsme v přesilovkách měli odskočit na rozdíl dvou gólů, místo toho jsme inkasovali. Koncovky zápasů nás trápí celou sezonu. Na druhou stranu je super, že se nám podařilo uhrát druhý bod,“ hledá pozitiva.
Koch zboural Tomana, pak štěkal po rozhodčích. Za trest šel rovnou do sprch!
Poslední minuty základní hrací doby a také nastavená pětiminutovka přinesly domácím nejeden krušný moment. „Za nerozhodného stavu jsme si hlavně zdůrazňovali, že nesmíme dát hlavy dolů. Zbýval ještě nějaký čas. Vždycky se dá vstřelit gól, i když v tu chvíli mohli mít trochu navrch hosté a také si vytvořili šanci. Asi je to povzbudilo i do prodloužení, ale my jsme to naštěstí ustáli. Snažili jsme se zůstat sebevědomí a za každou cenu urvat bodovou prémii,“ povídá zkušený forvard.
Mužstvo extraligového nováčka si zapsalo druhé dvoubodové vítězství v řadě a pomalými krůčky se vyhrabává z chmurného rozpoložení po dlouhé sérii zpackaných výsledků, které pramenily z nedotažené adaptace v soutěži. „Přestože jsme mohli mít tři body, je pro nás úspěch v nájezdech velká psychická vzpruha. Rozdíl mezi dvoubodovým vítězstvím a porážkou s jedním bodem se určitě projeví na psychice, která dělá strašně moc,“ slibuje si Martin Novák.
Sestřih utkání
Share on Facebook
