Nikdo nečekal, že dojdeme takhle daleko, ví Eliáš. Smeknul před mladíky
Foto: Nela Dittrichová, hcdukla.cz
Jihlava dál překvapuje a překvapuje. Po ne až tak očekávané výhře v Chance lize nyní v baráži trápí Kladno. Ve třetím pokračování série byla jednoznačně lepší a její sen o návratu mezi elitu zaslouženě žije.
Navzdory herní i střelecké převaze se ale Dukla musela ve čtvrtek obávat dalšího hořkého konce. Kladno se v závěru tlačilo za vyrovnáním.
Pro Jihlavu by prodloužení bylo hodně kruté, o to víc s ohledem na vývoj prvního souboje v sérii.
„To určitě, bylo by to kruté," souhlasí obránce Filip Eliáš. „Dnes jsme totiž předvedli nejlepší zápas za celou sérii a vyvarovali jsme se chyb."
Poté, co Kladno dvěma rychlými góly otočilo skóre z 0:1 na 2:1, se přitom zdálo, že v utkání nastal zlom. A že od té doby budou Rytíři na ledě dominovat.
„Dnes jsme předvedli nejlepší zápas za celou sérii a vyvarovali jsme se chyb."
Nestalo se tak.
Jihlava se nepoložila a ukázala ohromnou vnitřní sílu.
„Jo, my asi vždycky potřebujeme, abychom pár gólů dostali, abychom se pak zase nastartovali," povídá Eliáš.
Dukle ke snížení série pomohly rovněž přesilovky. Právě na ně doplatila v předešlých duelech v Chomutově. „My jsme v přesilovkách de facto dostávali góly, místo toho, abychom je dávali," vrací se Eliáš k tristní bilanci, kdy Jihlava nevyužila početní výhodu ani jednou, naopak v ní hned dvakrát inkasovala. „Dneska to konečně vyšlo!" raduje se po odvetě.
Jihlavě pomohli i fantastičtí fanoušci, do CZ Loko Arény jich dorazilo 5 134! Ti všichni, tedy až na hlouček hostujících příznivců, v 17. minutě vřískali právě po trefě Filipa Eliáše.
„Super atmosféra," rozplývá se Eliáš. „Úplně mě polil mráz po zádech. Je výborné, když přijdou lidi a takhle fandí."
„My jsme v přesilovkách de facto dostávali góly, místo toho, abychom je dávali."
Eliáš rozparádil tribuny ještě jednou, když se šel zastat Vítězslava Brože a pustil se do menší bitky. „Brožíka napadli zezadu, tak jsem tam jel. Ale nebyla to žádná bitka, jen takové pošťuchávání," usmívá se Eliáš.
Každopádně šlo o hodně vyhecované utkání: na ledě, na tribunách a pak i na tiskové konferenci obou trenérů. „Určitě bylo v této sérii nejvyhrocenější," potvrzuje Eliáš. „Ono se to tak trochu stupňuje: každý zápas je to ostřejší. Uvidíme zítra."
Znát jsou i staré šrámy z předešlých vzájemných bitev v Chance lize, třeba z té loňské finálové. „Je to možné, minulou sezonu to bylo taky vyostřené," vzpomíná Eliáš.
Mela v Jihlavě: Babka si vyšlápl na Brože, zapojil se taky Jágr
K hattricku Gordieho Howea mu tak ve čtvrtek chyběla už jen asistence. „No, to nevadí," směje se. „Jsem rád, že mi to tam spadlo. Viděl jsem volnou stranu, tak jsem to tam nahodil a spadlo to tam."
Eliáš je aktuálně až sedmým obráncem Dukly, i s malým ice timem (ve čtvrtek neodehrál ani osm minut), ale patřil k výrazným osobnostem zápasu. „Snažím se být co nejvíc platný týmu. A když padne gól, jsem za to samozřejmě rád," neskrývá.
Eliáš je typickým příkladem jihlavské soudržnosti. „Každý známe svou roli. Hrajeme týmově. Každý za každého," vypráví o největší síle Dukly.
„Hrajeme týmově. Každý za každého."
„Nikdo jsme to nečekal, že dojdeme takhle daleko. Je to výborný výsledek. Máme sílu v celkovém týmovém výkonu," dodává.
Asistence Jaromíra Jágra v baráži
Po odchodech Jakuba Illéše, Jiřího Fronka a Petra Lichance se Jihlavě před play off tolik nevěřilo, ale... Místo nich vyletěli mladíci jako Vítězslav Brož nebo Matouš Menšík. „Je super, že se mladí takhle ukážou, že dávají góly a hlavně, že jim to sedí a posouvají se dál. Musím před nimi smeknout – jak hrají a že se nebojí, i když je to jejich první baráž," chválí Eliáš jihlavské mládí.
„Musím před nimi smeknout – jak hrají a že se nebojí, i když je to jejich první baráž."
Ale i když je Jihlava v první řadě tým, tři individuality přece jen zaslouží vypíchnout.
Samozřejmě legendární Tomáš Čachotský, jenž udivuje každým zápasem. Řádil i ve čtvrtek. „Tak to je klasika. Čagy je prostě bůh," usmívá se Eliáš.
Zadruhé zaslouží obzvlášť velkou pochvalu brankář Maxim Žukov. Ze 37 střel inkasoval jen třikrát. „Byl skvělý jako vždycky. K tomu není co dodat," ví Eliáš.
A kdo je tím třetím jménem?
Trenér Viktor Ujčík. Z party mladíků a hráčů, kteří se jinde trápili, vytvořil mašinu. „Z týmu dokáže dostat maximum. Je to výborný trenér," tvrdí Eliáš. „Nechává nám dost prostoru, aby se vytížili i mladí. A funguje to. Navíc hodně žije s týmem. My si s ním vlastně i tykáme. Je součást týmu a výborně nás vede."
Kam až je dovede?
Že by až do extraligy?
Foto: Nela Dittrichová, hcdukla.cz
Share on Facebook
