Naše síla? Bekček i domácí prostředí. Na Třinec máme šanci, hlásí Kasal
Foto: Martin Voltr
Svedli jednu z vyrovnaných osmifinálových sérií, dorostenci Hradce Králové v ní přemohli brněnskou Kometu. Ke své smůle teď narazí na favorita z Třince. Aby mohli postoupit, zcela jistě budou potřebovat výtečné výkony brankáře Jana Kasala.
2:1 po nájezdech, 1:5, 4:2. V sérii Mountfieldu proti Kometě stoprocentně rozhodovalo domácí prostředí, které přisoudilo postup výše nasazenému Hradci. To značí, že v nadstavbě opravdu bylo o co hrát.
„Doma jsme skoro všechno vyhrávali, takže hrát doma je pro nás důležité. Všichni se semknou, dobře se vyspíme, a pak to jde. Taky nám ale pomohlo štěstí,“ shrnuje brankář Jan Kasal dojmy po osmifinálové sérii.
Štěstí rozhodně přálo Hradci v první bitvě, která nabídla vyložený brankářský souboj dvou „Honzů“ – Kasal versus Kavan. Brňané byli v tomto duelu lepší, přesto padli. „Každý zápas je pro mě takový souboj s ním, protože je velice dobrý gólman a bylo velice těžké proti němu hrát,“ říká hradecký Jan na adresu svého vrstevníka.
„Pro mě to byly první nájezdy v sezoně. Vlastně to byla úplná premiéra, když nepočítám nájezdy někde na turnaji.“
Nájezdového vítězství si cenil extrémně. „Pro mě to byly první nájezdy v sezoně. Vlastně to byla úplná premiéra, když nepočítám nájezdy někde na turnaji,“ líčí trochu překvapivě. „Jelikož Honza Kavan měl předtím dvanáct sérií bez gólu, tak jsem byl trochu nervózní, ale po druhém nájezdu jsem věřil, že by to mohlo dopadnout,“ vybavuje si Kasal, jenž podle očekávání odchytal i další průběh osmifinále.
„Troufnu si říct, že ve druhém zápase v Brně jsme byli lepší, ale Brno bylo šťastnější,“ pokračuje. Rozhodující duel pak byl zejména o prvním gólu, který vstřelil jeho parťák Lukáš Král. „Taky si myslím. Zápasy play off ale hodně rozhoduje první gól. Všichni kluci to chtěli hrozně moc vyhrát, všichni jezdili dopředu i dozadu, to bylo skvělé. Hrozně moc mi pomohli, blokovali střely,“ děkuje spoluhráčům za výhru, jež se zrodila z poctivého defenzivního výkonu.
Dorostencům navíc zase po nějaké době pomohl Pavel Šimek, který už má výraznou roli i v juniorce. Ne že by mladší z hradeckých týmů neměl šikovné útočníky, ale přece jenom: Se Šimkem v sestavě je viditelně silnější.
„Určitě má na nás pozitivní vliv, dává góly. A myslím, že mezi kluky panuje trochu rivalita, protože chtějí být před tím druhým. Díky tomu se tak skvěle doplňují. Je super, když Pavel hraje,“ pokyvuje Jan Kasal.
Také on sám letos získával zkušenosti v juniorce, jak ty tréninkové, tak zápasové. Trenér Jiří Janoušek si jeho výkony pochvaloval. „Tři zápasy, které jsem odchytal, ale nebyly moc dobré. Jenom ve Varech se mi to povedlo, ale v Budějovicích to nebyl můj zápas a ve Vítkovicích taky ne. Tam se rozhodovalo na konci, bylo to smolné. Vítkovice vedly 2:0, ale pak zaply a bylo po zápase,“ vzpomíná na inkasovaného „kanára“.
„Mám podprůměrný zápas, průměrný a pak to vyletí nahoru, že se mi daří. Je to taky o týmu, o všech okolo.“
V dorostu patřil s 28 starty v dlouhodobé části k nejvytíženějším brankářům. „Odchytal jsem toho docela dost a myslím, že mě to hodně posunulo. A čísla? Ta úplně nerozhodují,“ přemýšlí, byť s úspěšností 91,69 procenta si nemá co vyčítat. „Bavil jsem se o tom i s trenérem: Mám podprůměrný zápas, průměrný a pak to vyletí nahoru, že se mi daří. Je to taky o týmu, o všech okolo,“ dobře si uvědomuje čerstvě sedmnáctiletý gólman.
A když má vypíchnout přednosti svého týmu?
„Myslím, že máme výborný bekček. I co jsem se bavil s klukama na svazových kempech, tak ho chválili, že se proti nám těžko hraje. Taky nás vždycky strašně nakopne první gól a domácí prostředí,“ vypočítává. Bekčeking jistě vychází i z filozofie hradeckého áčka, které letos vyniká famózní celoplošnou prací do defenzivy. „Myslím, že určitě, celá mládež navazuje na A-tým,“ souhlasí Kasal.
Foto: Martin Voltr
Dorostenci Mountfieldu nejprve vyhráli svou základní skupinu, ale v nadstavbě už přece jen ztráceli. Proto se z původní pozice favorita dostali do role, kdy už budou usilovat o překvapení. Ne snad proto, že by hráli špatně, ale kvůli těžkému nasazení.
Všechny hůře postavené týmy totiž v osmifinále padly – a to znamená, že Hradečtí ve čtvrtfinále vyzvou nejvýše nasazený Třinec! Dlouhé cestování, a především skvělí hráči v týmu soupeře... Na to se pod Bílou věží zrovna dvakrát netěší.
„S Třincem to nebyly dobré zápasy. U nich nás dvakrát přestříleli, v jednom zápase jsme měli štěstí, že jsme to dotáhli aspoň do prodloužení. Třinec má velice silný tým a bude to proti němu těžké,“ ví Kasal.
Na druhou stranu – doma si Lvi se slezským sokem jednou poradili, a to po divokém výsledku 7:5. Byl to i jeden z nejatraktivnějších zápasů celé sezony, hrál se famózní hokej, který mladíkům dá hodně do budoucnosti.
„Bude to jenom na nás, jak se toho chopíme. Chceme dokázat něco víc než doteď.“
Každopádně je otázkou, jestli by si Hradec už konečně nepřál někoho ze západu. Od začátku prosince se „pere“ s Moravou, Slezskem a kromě toho už jen Jihlavou... A občas je vidět, že mu to až tak moc nesedí. „Říká se, že Morava je taková nepříjemná. Ale zase myslím, že je dobré, že si zvykneme na tvrdší hokej. Mohlo by nám to jedině pomoct,“ soudí brankář.
Letos je cesta za titulem delší než kdy jindy. Kdo ho bude chtít získat, musí od téhle chvíle získat deset výher. Tři ve čtvrtfinále, tři v semifinále a dokonce čtyři ve finále.
„Může to být ještě dlouhé, anebo to může být taky pěkně krátké,“ usmívá se Jan Kasal. „Ale já si myslím, že máme šanci. Každý tým má šanci. My můžeme porazit kohokoliv, ale taky prohrát s kýmkoliv. Bude to jenom na nás, jak se toho chopíme. Chceme dokázat něco víc než doteď,“ uzavírá hradecký gólman před středečním startem čtvrtfinále na ledě soupeře.
Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
