Na Cháru ještě nemá, ale zabrat dokáže! Testy jsem jel nanečisto, hlásí Zbořil
Platí za českého beka budoucnosti, jednou by měl být v národním týmu podobným ministrem obrany jako kdysi Židlický, Kaberle nebo třeba Němec. Jakub Zbořil má velké hokejové předpoklady - je důrazný, pohyblivý, dokáže nahrát i tvrdě vypálit. Už loni podepsal smlouvu s Bostonem, u Medvědů bezpochyby brzy dostane větší příležitost. "Zatím nemám žádné informace, co bude v příští sezoně. Ale do kempu pojedu s tím, že chci zabojovat o první tým," povídá v rozhovoru pro hokej.cz
Devatenáctiletý rodák z Brna zamířil k Bruins v prvním kole loňského draftu, organizace od té doby Jakuba bedlivě sleduje. Zbořil nechal za zády povedený ročník, v 67 duelech včetně play off si připsal 30 bodů. Ale pro Boston byly jeho výkony v juniorském mužstvu Saint John Sea Dogs podstatnější z jiného ohledu. "V prvním roce lidé z Bruins viděli, že umím zaútočit. Dával jsem góly a hrál dost ofenzivně, loni to bylo trošku jiné," říká.
V klubu dostal novou roli, zpočátku ji prý kousal těžko. "Úplně jsem se s tím neztotožnil. Dali mi za úkol hlavně bránit, chtěli po mně, abych nedostával góly a nechodili přes mě hráči," vysvětluje. Na podzim se necítil optimálně, po Novém roce si ale zvykl. "Hodně mi pomohl šampionát dvacítek ve Finsku. Když to řeknu jednoduše, vyčistil jsem si hlavu. Po návratu to bylo lepší a lepší. Myslím, že jsem to zvládl," kvituje.
Test v běhu jsem dal za 49 vteřin. Doufám, že to na kempu zopakuju
Kdo chce proniknout do NHL, musí být komplexní. Jedna přednost nestačí. Díky ní se junior dostane do zorného pole klubů, pak jsou důležité i další činnosti. Zbořil udělal podstatný krok - v quebecké juniorské soutěži padá mraky branek, brněnský odchovanec měl ovšem v základní části i v play off pozitivní účast na ledě při hodnocení vstřelených a obdržených gólů. Sehrál celkem 67 zápasů, což je v součtu s dvacítkami slušná porce. A navíc také zapracoval na fyzické kondici. I to byla oblast, s níž loni nebyli v Bostonu úplně spokojeni.
Během vyřazovacích bojů si hokejisté do těla tolik nedávají, hlavní porce tréninků následovala později. "Když hrajete play off, jdou utkání rychle za sebou a vy ani nemáte prostor zajít do posilovny. Člověk jen hraje a jí, není to ono. Po sezoně jsem si trošku odpočinul a dal se do práce. Trénuju v Brně s kondičním koučem Jaroslavem Kratinou, připravoval jsem se ještě s bráchou. Myslím, že jsem udělal velký pokrok," povídá spokojeně.
Jakub měl velkou motivaci, loni na letním kempu totiž nesplnil fyzický test v běhání. "Probíhaly i jiné zkoušky jako výskok do výšky z místa, bench press, shyby. Všechno jsem udělal v limitu, jen běhání ne. Jely se tři série, dvanáctkrát po 20 metrech, přičemž se musíte vejít do minuty. Mně tehdy chyběla sekunda," vzpomíná. Zatnul zuby a rval se o to, aby příště ukázal lepší výsledek. "Nedávno jsem dal test nanečisto, povedlo se mi čas stlačit na 49 vteřin. Tak doufám, že v Bostonu předvedu totéž," přeje si.
První tým? Loni v Bostonu říkali, že teď bude větší šance
Ale hokej není jen o síle. Každý hráč má jiné předpoklady, takového Cháru asi Jakub nikdy nedožene. "Možná za dva nebo za tři roky," směje se. "Zdeno má ohromné předpoklady, ale jak je velký, zase to má obtížné na hrazdě. Ovšem když jsem viděl, že udělal 33 shybů, jen jsem koukal," přiznává upřímně. Dobře ví, že mu lepší kondice půjde v příští sezoně k duhu. "Všichni hráči se snaží pracovat na tom, co potřebují. Například David Pastrňák má delší skluz, určitě se věnuje výbušnosti. Maká, aby byl nabruslený a také měl sílu na to jeho míchání pukem," dodává.
Zbořil už brzy předvede zásobu energie v Bostonu. "10. července letím na letní kemp, budu tam jen pět dní. Podstoupím testy, potrénuju a vrátím se zpátky," informuje. Pak bude dál pokračovat v tréninku, aby byl fit na hlavní tábor Bruins. "Zatím nevím, kde budu hrát další sezonu. Ale v Bostonu mi loni říkali, že příště bude větší šance. Udělám maximum, pojedu tam s tím, že chci zaútočit na první tým," tvrdí rázně. Když to nevyjde, nejspíš vyrazí na poslední rok znovu do juniorky.
Další velkou výzvou bude mistrovství světa dvacítek. "Moc se těším. Sice je to ještě dost daleko, ale turnaj už v hlavě lehce mám. Bavili jsme se o tom s Pavlem Zachou, který teď trénuje také v Brně s koučem Mílou Pecou. Bude to poslední akce našeho ročníku 1997, moc rádi bychom si spolu ještě zahráli." Ovšem jisté to není. "Pavel podle mého bude v prvním týmu New Jersey. Jestli na dvacítky nepřijede, nedá se nic dělat. Uvidíme, jak se všechno vyvine," připouští Jakub. Sám se také popere o NHL, nicméně reprezentace je rovněž velká meta. "Mistrovství bude v Torontu a Montrealu. Velké haly, spousta lidí, krásná atmosféra... Chtělo by to, abychom konečně přešli čtvrtfinále a zabojovali o medaili," uzavírá.
Share on Facebook
