Myšák je fit a hlásí: Nemyslím na průměrnost. Bude kapitánem?
Foto: Martin Voltr
Někteří mladíci účast na juniorském šampionátu odřekli, jiné vyřadily zdravotní problémy. A pro český tým to určitě znamená oslabení. Ale upřímně: Pokud existuje hráč, bez něhož bychom si letošní dvacítku nedokázali představit, pak je to Jan Myšák.
Myšák je přitom jedním z prvních, kdo by v aktuální situaci a při trochu nešťastném srpnovém termínu mohl říct: „Nejedu, bylo toho na mě strašně moc. Před novou sezonou se musím dát dokupy. A potrénovat, protože jsem vlastně neměl kdy.“
Odehrál stovku zápasů, ten poslední 30. června. Už pořádně domlácený.
Přesto ale nic takového neřekl.
Organizace Montrealu s jeho startem na mistrovství světa neměla problém, jen mu naordinovala program pozvolného návratu do hry. Litvínovský odchovanec se k národnímu týmu připojil později a do Finska s ním letěl jen proto, aby mohl trénovat. Věděl, že do zápasů ještě nezasáhne.
O to větší nažhavení jste na něm viděli, když Češi přistáli na pražském letišti.
Na MS dvacítek odjede mladý tým. Kapitánem znovu Myšák?
Pokud celý plán klapne a Myšák bude do startu šampionátu připravený, jistojistě dostane kapitánské céčko. I když to vám nikdo z týmu zatím neřekne. Absolutně nic proti Davidu Jiříčkovi či Stanislavu Svozilovi, jimž se dostalo téhle výsady na finské akci, ale hlavního morálního lídra bude mít dvacítka v útočníkovi, jehož čeká završení mládežnické kariéry.
Jak to s vámi po zdravotní stránce vypadá?
Vypadá to se mnou moc dobře. Jakmile jsem se vrátil z Kanady, strávil jsem pár dní doma a chodil k paní fyzioterapeutce, kde jsem pracoval na tom, abych se dal do pořádku. Teď ve Finsku už jsem byl s klukama na ledě, i když jsem ještě nehrál. Budu se chystat do zápasů.
Bylo zvláštní sledovat parťáky jenom z tribuny?
To bylo. Já jsem většinou zvyklý hrát a ne koukat. Už v Kanadě, když jsem se zranil, jsem se jenom koukal z tribuny... Není to úplně příjemné. Jakmile jde ale člověk zpátky na led, tak je to občas i ku prospěchu, že viděl hru z jiného úhlu. Motivuje ho to a těší se na to víc.
„Pro mě bylo hrozně důležité jet, protože jsem vychovaný lidmi z Litvínova, kteří vždycky reprezentovali.“
A co jste ve Finsku z té tribuny viděl? Jak si váš tým může stát na mistrovství světa?
Pro mě je odpověď jednoduchá. Udělal jsem spoustu práce proto, abych tady vůbec mohl být, a jsem strašně rád, že mi zdraví i trenéři umožnili jet. Nemyslím na průměrnost, ambice máme veliké. Kluci ví, co to obnáší a že to bude těžké, ale chceme ze všeho dostat to nejlepší.
Nemrzí vás, že turnaj bude nakonec oslabený o celou řadu skvělých hráčů? Třeba Slováků, ale i dalších?
Tak to bývá, že někteří kluci jsou buď zranění, nebo se najde něco, co jim neumožní reprezentovat. Stává se to i na dospělém mistrovství. Úplně se na to nezaměřuju, soustředím se na náš tým a na to, abychom byli připravení.
Foto: Martin Voltr
A jaký máte názor na to, když hráč nechce jet sám od sebe?
Každý má asi nějaký důvod a jiný úhel pohledu. Já nebudu nikoho soudit, od toho tady nejsem.
David Jiříček nám líčil, jak by pro něj bylo nepředstavitelné, aby nejel. Pro vás taky?
Pro mě bylo hrozně důležité jet, protože jsem vychovaný lidmi z Litvínova, kteří vždycky reprezentovali. Například Jirka Šlégr mi to říkával už odmala. Je to pro mě čest a jakmile je možnost, tak vždycky jedu.
„Já už jsem v téhle sezoně poznal, že zápasy se člověk učí a každý mu přinese novou zkušenost. Čím víc zápasů, tím líp.“
Jste připravený být zase kapitánem?
Asi jo, uvidíme. Kdo ví.
Na druhou stranu je pravda, že srpnový termín se hokejistům moc nehodí, zkrátil jim přípravu na novou sezonu. Vy to nevidíte jako problém?
Pro mě osobně je tohle asi úplně nejlepší, protože jsem měl sezonu hrozně dlouhou. Přeskočil jsem letní přípravu a tohle mě dostane do fyzické a herní kondice co nejdřív. Myslím, že mistrovství je pro všechny super příprava. Já už jsem v téhle sezoně poznal, že zápasy se člověk učí a každý mu přinese novou zkušenost. Čím víc zápasů, tím líp.
Vaše mužstvo se oproti prosincovému turnaji hodně proměnilo, že?
Je tady několik jiných jmen, i pár mladších kluků z ročníku 2004, a někteří kluci naopak nejedou. Kostra týmu je ale podobná a s novými kluky jsme se už poznali. Bude to podobné jako v zimě.
Tým máte vlastně o rok mladší, než byste mohli mít. Je to cítit?
Asi budeme mít menší věkový průměr, když pár kluků z ročníku 2002 nejede. Myslím ale, že ve hře to cítit není. Měl jsem tu čest s kluky potrénovat a musím říct, že jsou dobře připravení.
Share on Facebook
