MS PO 30 LETECH: S Jágrem a Holíkem nám to šlapalo, libuje si Reichel
Foto: archiv deníku Sport
Těšil se, že ve Švýcarsku prožije druhý šampionát coby asistent Miloše Říhy staršího, ovšem Robert Reichel o tuhle metu přišel vinou pandemie koronaviru. Někdejší vynikající útočník si ale jeden šampionát pod Alpami vyzkoušel: přesně před 30 lety nevídaně zazářil a byl jedním z tahounů československého výběru, který z Bernu přivezl bronzové medaile.
Reichlovi tehdy ještě nebylo devatenáct let, přesto skončil čtvrtý v bodování turnaje. Mezi československými hokejisty ovládl produktivitu, v 10 duelech zaznamenal 11 bodů. Skvělý centr z Litvínova vytvořil nezapomenutelnou formaci s Jaromírem Jágrem a Robertem Holíkem. Tohle trio čtyři měsíce předtím kralovalo na šampionátu dvacetiletých a pak i mezi dospělými.
Talentovaní útočníci byli vždycky o krok napřed. Za československou reprezentaci hráli poprvé už v září 1989 proti Calgary Flames, oficiální mezistátní debut zapsali 2. listopadu téhož roku v Praze proti sovětské sborné. „Byli jsme mladí a moc toužili dostat se do mužstva. Nakonec se to povedlo, šampionát nám pak vyšel," kvituje olympijský vítěz z Nagana.
Co se vám po 30 letech ve vzpomínkách vybaví především?
Je to dlouho. Fakt už pár let (usměje se). Ale pamatuju si toho dost, tohle si člověk rád připomene. Hrálo se v Bernu, s Jardou Jágrem a Robertem Holíkem jsme byli mladí. Jeli jsme tam všichni tři. Chtěli jsme se dostat do mužstva, což se nám povedlo. A na mistrovství světa pak bylo vidět, že jsme tam nebyli pro nic za nic. Šlapalo nám to. Hráli jsme dobře a mužstvu pomohli.
Vám turnaj vyšel neskutečně. Pět branek a šest nahrávek v jedenácti zápasech, to je skvělá vizitka.
Přiznám se, že jsem to sám nečekal. Dobře hráli i oba kluci z lajny. Byli jsme čtvrtá pětka, nevybavuju si, že bychom chodili na přesilovky. Povedlo se nám to.
Vzpomenete si, kdy jste si s Jágrem a Holíkem poprvé společně zahráli?
To už asi ne. Přesně nevím. Určitě v juniorech. Myslím, že s Holíkem jsme byli ve výběrech od začátku, od šestnáctky. Ale Jágr byl o rok mladší. Když nás dali k sobě, dobře jsme se doplňovali. Každý z nás byl trošku jiný. Já menší typ útočníka, spíš jsem dával puky. Jarda měl tah na bránu, pravé křídlo. A Holík? Ten byl hodně do síly, takový power forward.
Foto: Vladimír Koča
V současnosti se velebí mladý útočník, který v extralize nasbírá třeba 10 nebo 15 bodů za sezonu. Vy jste jich v ročníku 1989-90 udělal za Litvínov neskutečných 83 a na mistrovství světa jste byl čtvrtým nejproduktivnějším hráčem turnaje.
No jo (směje se). V osmnácti letech jsme měli výjimečné sezony, myslím, že tohle nám dneska chybí. Aby mladí byli lepší než ti staří, aby jim sahali na místa a snažili se je vystrnadit. My chtěli být nejlepší, dostat se do týmů. Tohle nás hnalo dopředu.
Jak jste se cítil mezi hráči jako Hrdina, Jelínek, Doležal, Stavjaňa, kteří byli o generaci starší?
Myslím, že úplně v pohodě. S Jirkou Hrdinou jsme se brzy poté potkali v Calgary. S nikým nebyl žádný problém. Kluci nás vzali. U Jirky Hrdiny si pamatuju, že z NHL přiletěl později, rovnou do Švýcarska. Vypadli ze Stanley Cupu a on se připojil na poslední chvíli.
Mužstvo vedli trenéři Pavel Wohl se Stanislavem Neveselým. Jaké na ně máte vzpomínky?
Pavel Wohl byl klidnější typ, měl to propracované. Uměl připravit mančaft, byl to psycholog. Standa Neveselý byl takový ďas, hodně impulsivní trenér. Dovedl to vyburcovat. Dobře se doplňovali, vyvážená dvojice.
Šampionát ve Švýcarsku se hrál půl roku po listopadu 1989. Bylo znát, že už je demokracie? Že svobodně mohla přijet spousta fanoušků?
Pamatuju si, že jo. Byly tam stánky s českými věcmi, dorazilo dost našich lidí. Už to bylo víc otevřenější, měli jsme podporu fanoušků. Vypadalo to úplně jinak než dřív, i když já mohl srovnávat jen s juniorskými šampionáty.
Foto: nhl.com
Který zápas z turnaje vám nejvíc utkvěl v paměti?
Nejdřív se hrálo v základní skupině, pak tři zápasy ve finálové části o medaile. Nejvíc si vybavuju naše druhé utkání se Švédy. Prohrávali jsme 1:4, pak jsme dotahovali a ještě dokázali vyrovnat. Udělali jsme remízu 5:5, což bylo důležité, abychom získali bronz. Předtím se nám povedlo porazit Kanadu, jenže na závěr jsme podlehli Sovětům. Musím říci, že na ně jsme si docela věřili, ale já osobně už v posledním zápase nemohl. Myslím, že tak nějak podobně na tom byl i celý tým. Už jsme na ně neměli.
Po turnaji jste zamířil do Calgary. Jednal jste s Flames během šampionátu?
Generální manažer Cliff Fletcher ve Švýcarsku byl, mluvili jsme spolu. Věděl jsem, že po mistrovství odejdu. Dohodnutý jsem ale byl už někdy v únoru. Po Švédských hrách.
Jaromír Jágr říkal, že když se později bavil se spoluhráči z Pittsburghu, měli prý od vedení klubu za úkol, aby ve vzájemných utkáních trošku prověřili, jak je odolný. Slyšel jste něco podobného pak i vy v Calgary?
Na turnaji jsem se bavil s MacInnisem, ale bylo to složitější. Proběhlo jen pár takových vět, protože jsem ještě pořádně neuměl anglicky. No, na ledě jsem si hlavně všímal Gilmoura. Ten byl vždycky hodně nepříjemný.
Vnímal jste tíhu šampionátu? Když je někomu osmnáct let, možná si to ani moc nepřipouští.
Přesně tak. My nic moc neřešili (směje se). Přijeli jsme hrát hokej, to nás bavilo. Zní to jaké fráze, ale my si to moc užívali.
Bronzová medaile byla vaším prvním velkým úspěchem mezi dospělými. I po 30 letech se k tomu turnaji rád vracíte?
Na jasně. Bylo to parádní. Po všech stránkách.
Fakta z mistrovství světa 1990
Místo a termín: 16. dubna - 3. května, Bern a Fribourg, Švýcarsko
Systém: Týmy se utkaly systémem každý s každým. Čtyři nejlepší týmy poté pokračoivaly o medaile ve finálové části, zbývající ve skupině o 5. až 8. místo.
Pořadí: 1. SSSR, 2. Švédsko, 3. Československo, 4. Kanada, 5. USA, 6. Finsko, 7. SRN, 8. Norsko.
Výsledky našeho mužstva: v základní části USA 7:1, Finsko 4:2, Norsko 9:1, SRN 3:0, Kanada 3:5, SSSR 1:4, Švédsko 1:5, ve finálové skupině Kanada 3:2, Švédsko 5:5, SSSR 0:5.
Sestavy medailistů.
Mistři světa – SSSR: Mylnikov, Irbe, Myškin – Fetisov, Tatarinov, Kravčuk, Malachov, Konstantinov, Gusarov, Bjakin – S. Fjodorov, P. Bure, J. Davydov, Chomutov, Bykov, Kamenskij, Leonov, Semak, Němčinov, S, Makarov, Prjachin, Ťumeněv, Christič. Trenéři: Tichonov a Dmitrijev.
2. místo – Švédsko: Ridderwall, Aslin, F. Andersson – T. Jonsson, M. Svensson, Eldebrink, Djoos, U. Samuelsson, T. Samuelsson, Th. Eriksson, Peter Andersson – Rundqvist, Loob, Roupé, Patrik Eriksson, A. Carlsson, Garpenlöv, Mikael Johansson, K. Nilsson, P. E. Eklund, Strömwall, Huss, Sundin. Trenéři: Sandlin a Ohlsson.
3. místo – Československo: Hašek, Bříza, Hartmann - Gudas (2 góly), D. Kadlec (1). F. Procházka (2), Bača, Stavjaňa, Ščerban, Božík – Kron, Haščák (2), Cíger (5), Jelínek (1), Hrdina (1), Doležal (5), Dolana (2), J. Kučera (4), Lubina (2), Jágr (3), Reichel (5), Holík (1), Hosták. Trenéři Wohl a Neveselý.
Kanadské bodování
1. Steve Yzerman (Kanada) 19 bodů (9 gólů + 10 nahrávek), 2. Andrej Chomutov (SSSR) 16 bodů (11+ 5), 3, Kent Nilsson (Švédsko) 12 bodů (10 + 2), 4. Robert Reichel (Československo) 11 bodů (5 + 6).
Nejlepší hráči turnaje
Brankář: Arturs Irbe. Obránce: Michal Tatarinov (oba SSSR). Útočník: Steve Yzerman (Kanada).
All stars turnaje
Dominik Hašek (Československo) – Vjačeslav Fetisov, Michail Tatarinov (oba SSSR) – Steve Yzerman (Kanada), Robert Reichel (Československo), Andrej Chomutov (SSSR).
Share on Facebook
