Ve 26 letech koučem vicemistrů. Obrovská zkušenost, hrát finále je krásné, líčí Faltys

Vojtěch Faltys | Foto: Martin Voltr

Málokterému trenérovi se podaří to, co se letos povedlo Vojtěchu Faltysovi. Ač je mu teprve šestadvacet, jako hlavní kouč stál na střídačce týmu, který vybojoval v dorostenecké extralize stříbrné medaile. S Pardubicemi přešel v play off poměrně suverénně přes Hradec Králové i Třinec, sklonit se musel až ve finále před Mladou Boleslaví.

Nikdo není po prohraném finále šťastný, ale druhé místo v extralize je krásné. Jak se cítíte?
Samozřejmě teď to trošku bolí, protože jsme obratu v sérii byli strašně blízko. Zároveň mě ale strašně moc hřeje, jak jsme se v šestém zápase prezentovali. Byli jsme aktivní, troufnu si říct o level lepší než domácí. Měli jsme zase spoustu šancí, zasloužili jsme si vyhrát, ale bohužel jsme nebyli efektivní v koncovce. Takový je sport, nevyšlo to, gól jsme nedali a domácí šťastně vyhráli 1:0.

Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz

+24

V Mladé Boleslavi jste tak nakonec neurvali ani jeden ze tří zápasů, soupeř u vás jeden ano. V čem jste viděl herní rozdíly mezi týmy?
Boleslav jednoznačně hrála jiný hokej, než na který jsme byli zvyklí z předchozích sérií. S Hradcem i Třincem jsme hráli hokej na obě strany, zatímco Boleslav se spíš spoléhala na hru založenou na rychlém a agresivním bruslení a dostupování hráčů. Jejich založení je velmi jednoduché, hrají dlouhou přihrávku, nic si nekomplikují a přenášejí hru co nejrychleji do středního pásma. V každém zápase tam byla celá řada protečovaných kotoučů. První čtyři zápasy nám trvalo, než jsme se s tím sžili a našli na to recept. Potom už jsme byli určitě lepší.

Jenže za stavu 1:3 už bylo trochu pozdě. Takový obrat se může povést, ale nestává se to...
Ano, to už je těžké. Já jsem považoval za nejtěžší ten pátý zápas, který jsme zvládli. Já i celý tým jsme věřili, že sérii minimálně vrátíme do Pardubic, hra tomu odpovídala, ale nedali jsme gól.

Mladoboleslavský trenér Martin Škaloud říkal, že před play off musel hru trochu změnit. Měnili jste ji nějakým způsobem i vy?
Neměnili. V sérii s Mladou Boleslaví jsme akorát nesměli předržovat puky na hokejkách a museli je dávat ze třetiny hned, protože nás rychle napadali, čímž nám dělali problémy. Jinak jsme pořád hráli svůj hokej. Od začátku sezony až doteď jsme pracovali na tom, aby kluci uměli to, co chceme hrát, a aby tomu věřili. Jsem rád, že jsme nic měnit nemuseli a že jsme ten hokej, který nás dostal do nadstavby, potom do play off z třetího místa a kterým jsme přehráli Hradec i Třinec, hráli i ve finále. Nakonec to ale stačilo na dva vyhrané zápasy.

Užíval jste si dlouhé play off? Série na tři a finále dokonce na čtyři vítězné zápasy znamenají obrovskou porci zkušeností. Jak pro hráče, tak pro vás osobně.
Přesně tak, pro nás všechny je to obrovská porce zkušeností. Užíval jsem si to moc. Nejvíc jsem byl nervózní asi před Třincem, protože do série jsme šli s tím, že byť jsme proti němu v základní části a nadstavbě odehráli pět podle mě vyrovnaných utkání, tak jsme všech pět prohráli. Čtyřikrát to bylo o gól. Věděli jsme, že můžeme být vyrovnaným soupeřem nebo i hrát lépe, ale i to, že Třinec uměl zápasy o gól vyhrávat. Pomohly nám dvě venkovní výhry v prodloužení a pak jsme to dokončili doma. Jinak jsme si ale play off užívali, všichni jsme nasbírali spoustu zkušeností. A hrát finále je krásné.

Cítil jste z týmu před sezonou, že by mohl získat medaili? A třeba i tu nejcennější?
Cítil jsem, že to je tým, který může získat medaili. Nikdy nevíte jakou, pak už je to hrozně těžké. Tomu, že můžeme získat zlato, jsem opravdu začal věřit postupem play off, když jsem viděl, jak hrajeme a soupeře přehráváme. Už během letní přípravy se nám podařilo vytvořit dobrý tým, co se týče vztahů hráčů mezi sebou, a toho, že chtěli trénovat sami. My jsme nemuseli být ti otravní trenéři, kteří chtějí, aby hráči pořád jenom makali. Oni na sobě pracovali sami, sami chtěli a jenom jim stačilo „naservírovat“ ten dobrý trénink, který oni odmakají.

Tématem celé sezony byla dvojice Vít Macek – David Krčál. Na začátku bodová erupce, potom přišly juniorka, áčko i zranění a v play off zase další. Celkově ale šlo o dvojku, která když byla zdravá a spolu, tak vyčnívala, viďte?
Určitě. Na začátku sezony nás jednoznačně táhli a táhli i Tomáše Rolinka, který jim dělal centra. Když se ale oba buď po zranění, nebo po chvíli v juniorech vrátili, tak to nebylo úplně ono jako předtím. A to byl moment, kdy právě náš kapitán hokejově neskutečně vyrostl. Bylo tam období, kdy on táhl je dva. Ke konci nadstavby a v play off už nevyčníval ani jeden z těch tří, už byli všichni skvělí. Tím, jak byli dobří a doplňovali se, soupeře přehrávali a v zápasech nás táhli.

Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz

Možná že kdybyste na pomezí nadstavby a play off nepřišli na měsíc a půl o Davida Krčála, byli byste ve finále ještě silnější. Říkáte si to?
Ano, byl dlouho zraněný a do rozjetého play off naskočil velmi pozdě, až během semifinále. Dohnat tréninkový, ale hlavně zápasový výpadek, zvlášť takhle ke konci sezony, je strašně těžké, ale on se s tím popasoval výborně.

Hádám, že jste byl letos nejmladším hlavním trenérem v dorostenecké extralize. Jak si z tohoto pohledu úspěchu ceníte? A máte třeba k hráčům blíž díky menšímu věkovému rozdílu?
Úplně to necítím jako výhodu, ale rozhodně si nemyslím, že to je nevýhoda. K dorostu jsem přišel zhruba v polovině loňské sezony a myslím si, že jsem se na tu věkovou kategorii docela rychle adaptoval. Přístup a vztah k hráčům jsem měl asi trošku jiný, než mívali dřívější trenéři, kteří byli zkušení a starší, ale fungovalo nám to perfektně. Nenarazili jsme na žádný problém. Kluky jsem po posledním zápase pochválil za x věcí a pochválím je i teď, protože pracovali skvěle celou sezonu a chovali se dobře.

Pardubice letos budou jediným klubem v českých soutěžích se třemi medailemi, devátá třída vybojovala bronz. Tím pádem je i váš výhled do další sezony optimistický?
Určitě, myslím si, že i příští rok tady bude dobrý tým. Kluci, co přijdou, už mají zkušenosti s play off, což bude výhoda. Třeba kluci z letošního dorostu play off nikdy nehráli. Než jsme začali, ptal jsem se v kabině, a přihlásili se mi myslím dva hráči, kteří kdy nastoupili aspoň k jednomu zápasu play off. Jako úplně nezkušený tým z tohoto pohledu jsme došli opravdu daleko a zkušeností posbírali moc. Myslím si, že i příští rok bude dorost dobrý.

Vojtěch Faltys | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter