Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
24. ledna 2022, 12:05
Kateřina KundertováZ finále mládežnického mistrovství České republiky krajů odešli smutnější hoši z Liberce a prohru těžko nesl brankář Štěpán Bogač. Ten byl vyhlášen nejlepším hráčem týmu, ale po bezchybné základní skupině ztracenou bitvu o prvenství oplakal.
Co ve vás převládá za emoce?
Smutek, protože náš tým hrál neskutečně dobře. Pár blbých gólů, které jsem mohl chytit, nás od toho oddálily a nemohli jsme to dotáhnout do vítězného konce. Bohužel. Tímto se klukům omlouvám a je mi to strašně líto.
brankář, 16 let
Opravdu jste je mohl chytit? Byly to pokusy, které i škrtaly tyčku.
První a druhý jsem měl určitě chytit, i když Adam Benák je skvělý hráč. Bohužel to tenhle rok nevyšlo, snad se spoluhráči zamakáme a můžeme pak vyhrát třeba jako Tygři.
Nezaspali jste celkově trochu začátek finále?
Věděli jsme, jaký je Plzeňský kraj soupeř. Nemyslím, že šlo o tým, spíš já jsem střely podcenil. Sice to kluci neměli, protože ten kluk je rychlý a šikovný, ale byla to bohužel moje chyba. Nemůžu si dovolit dostávat góly mezi nohy.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Byl tenhle zápas hodně velkou školou?
Určitě byl, protože to bylo moje první finále v životě a bylo to těžké. Děkuju všem, že jsem se sem dostal a mohl jsem si zahrát za Liberecký kraj.
Jste pochopitelně smutný, ale je to pořád druhé místo…
Jo, asi to za chvilku přejde, ale teď vím, že jsme mohli vyhrát. Měli jsme na to. Teď mě mrzí, že jsme prohráli.
„Při zápase se snažím neukazovat emoce, snažím se být spíš uzavřený a ukazovat týmu, že jsem srovnaný. Bohužel to ve finále nevyšlo, protože šlo o hodně.“
V zápase jste se dostali na kontakt, ale srovnat už se vám i přes povedené akce nepovedlo. Co chybělo?
Chyběl jeden až dva góly, abychom soupeře rozhodili a mohli jsme ještě vést. Bohužel se to nestalo a prohráli jsme. Někdy ta smůla ke sportu patří. Soupeřův gólman chytal opravdu výborně a zachránil je tím. Myslím, že jsme celý turnaj hráli skvěle, kluci tam měli pár skvělých individuálních akcí. Děkuju, že jsem s nimi mohl hrát a mohl jsem jim krýt záda.
Působíte hodně pokorně. Jak byste sám sebe charakterizoval?
Myslím, že jsem týmový. Občas si děláme legraci, ale jinak se snažím soustředit na svůj výkon. Až po zápase, kdy všechno skončí, pak může přijít nějaké odlehčení. Při zápase se snažím neukazovat emoce, snažím se být spíš uzavřený a ukazovat týmu, že jsem srovnaný. Bohužel to ve finále nevyšlo, protože šlo o hodně.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Ve finále ale přišla vaše první a jediná porážka, základní skupinou jste prošli bez ztráty jediného bodu. Jaká byla?
Když jsme přijeli jako Tygři, nikdy jsem si nemyslel, že bychom tady mohli udělat to, co jsme udělali. Kluci hráli neskutečný hokej a já jsem se snažil jenom plnit svoji práci – zavřít branku. To se mi někdy povedlo. Kluci se na turnaj opravdu super připravili a trenéři nás na turnaj taky skvěle připravili.
Své kvality jste určitě potvrdil, byl jste vyhlášený nejlepším hráčem týmu. Jak moc je to pro vás cenné?
Určitě jsem za to neskutečně rád a vystavím si to doma jako první kousek na poličku. Je to super ocenění, kterého si moc cením, ale myslím, že by si ho zasloužili i ostatní hráči v týmu.
„Když jsme přijeli jako Tygři, nikdy jsem si nemyslel, že bychom tady mohli udělat to, co jsme udělali.“
Jak jste si užil turnaj, a vlastně i finále, z toho pohledu, že to byla vaše první větší akce?
Poprvé jsem se bál, protože jsem na takovém turnaji nikdy nebyl. A bál jsem se toho, že to pokazíme a nebudeme mít úplně šanci. Postupem času jsme se spoluhráči dostávali sebevědomí, dupali jsme a dostali se až do finále, které se nám nepodařilo.
Kdy to podle vás přebolí a uvědomíte si, že jste skončili na skvělém druhém místě?
Asi v autobuse s týmem, tam to snad přejde. Prvních pár minut to bude ještě bolet, ale za chvilku to určitě přejde. Uděláme si nějakou legraci a dojedeme v klidu domů.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
