Foto: Jan Beneš, Český hokej
6. listopadu 2021, 12:38
Martin VoltrSouhrnné skóre 4:19 jasně vypovídá o tom, že hokejisté české sedmnáctky zaostali za ruskými protivníky o parník. Po dvou debaklech ale tím spíš mrzí třetí zápas, kdy domácí mladíci nevyužili spoustu přesilovek a zlepšený výkon jim nebyl nic platný.
0:6, 3:9, 1:4. Nejen z pohledu skóre bylo třetí utkání ze strany českých hokejistů viditelně nejpovedenější.
„Bylo vidět, že jsme zase udělali nějaký progres. Škoda, že branky, jako se nám povedlo dát ve čtvrtek, se nám tentokrát nepovedly. Mrzí mě, že jsme nevyužili přesilovky, měli jsme jich dost. Dostali jsme šanci zlomit zápas na naši stranu, ale nepovedlo se. I tak pro nás bylo důležité vidět posun v určitých věcech. Celkový dojem probudil i diváky a nebylo to tak špatné,“ shrnuje asistent trenéra František Ptáček.
Foto: Jan Beneš, Český hokej
Češi už nepouštěli Rusy k takovým manévrům jako předtím. Ano, museli se opřít o výkon brankáře Adama Dybala, ale tak už to proti extratřídě chodí. „Každý hráč skoro celou dobu plnil to, co má, a když jeden ví, co udělá druhý, od toho se to odvíjí. Hráči do toho dali týmovost, která na tak velice silně individualistické týmy platí, a dodržovali pravidla, která fungovala,“ kvituje Ptáček.
Solidní výkon v defenzivě mohli Češi doplnit na druhé straně hřiště v prostřední třetině za stavu 0:1. Rusové se v jednom kuse střídali na trestné lavici, obrat nabízeli jako na zlatém podnose.
„Hráči do toho dali týmovost, která na tak velice silně individualistické týmy platí, a dodržovali pravidla, která fungovala.“
Výsledek? Bohužel velká nula. Jako by se hráčům najednou rozklepala kolena, když hráli proti třem a museli něco sami vymyslet.
„Vytvořili jsme si málo čistých střeleckých šancí. Vždycky tam něco překáželo, byť se na těch dovednostech pracuje. To je změna úhlu střely a další věci. Ale chybělo mi tam, aby někdo vytvořil pro spoluhráče takovou loženou šanci,“ přemítá asistent. Dvojnásobné výhody Češi na kempu ani neměli čas trénovat.
Zápas tak rozhodl finiš druhé třetiny, kdy sborná odskočila na 0:3 a bylo hotovo. „Před naší brankou jsme měli obrovský nedůraz. Tam se láme chleba. Tam se nekoukám doleva doprava a jak se říká, vezmu toho hráče na vidle a musím ho zahodit,“ štve Ptáčka.
Trojzápas v Turnově a Vrchlabí ukázal, že Rusové jsou zkrátka někde úplně jinde. Jejich síla se dá částečně eliminovat, ale na víc teď čeští hokejisté ročníku 2005 – bez několika opor, které by jejich projev hlavně v útočné fázi zlepšily – bohužel nemají.
„O Rusech vždycky platilo: Velcí, rychlí, silní, šikovní. A nevím, co jsem ještě vynechal,“ usmívá se extraligová legenda. „To platí pořád.“
„Byť to skóre vypadá šíleně, nálada se od prvního dne malinko zlepšovala.“
Byla to až bolestivý náraz do reality.
„Obrovská škola. Kluci zjistili, že na téhle úrovni se nedá hrát jinak než opravdu nadoraz, na hranici možností. Byť to skóre vypadá šíleně, nálada se od prvního dne malinko zlepšovala, protože za krátkou dobu dokázali kluci na určitých věcech zapracovat,“ hledá František Ptáček pozitiva.
Snad se to potvrdí příští týden, kdy Češi na turnaji ve Finsku vyzvou další tři silné soupeře. „Sestava se trochu obmění. Doufám, že z kluků, kteří už ochutnali nějakou mezinárodní akci a teď pojedou znovu, se nám povede poskládat konkurenceschopný tým,“ uzavírá asistent Rostislava Vlacha.
Foto: Jan Beneš, Český hokej
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
