Foto: Martin Voltr
1. listopadu 2022, 10:40
Martin VoltrS reprezentační sedmnáctkou zažil v Kanadě už trojici turnajů World Hockey Challenge, teď vyráží na čtvrtý. Trenér Václav Eismann by rád věřil, že se znovu bude vracet s medailí – jenže vzhledem ke změně formátu turnaje i dvěma citelným absencím v obraně čeká náš ročník 2006 hodně těžký úkol.
Česká reprezentace má za sebou dva dny tréninků v Říčanech, v úterý absolvuje přesun na samotný západ Kanady. Svou cestu turnajem World Hockey Challenge odstartuje v sobotu ve 3 hodiny českého času bitvou proti Spojeným státům.
Stejného soka vyzvali Češi i na úvod prestižního klání před třemi lety – a dostali pořádnou facku, prohráli 1:10. Přesto pak svěřenci Václava Eismanna vybojovali bronzové medaile.
Jaká panuje v týmu nálada, když víte, jak velká akce vás čeká?
Nejsem si jistý, že si hráči přesně uvědomují, co je čeká, protože to bude jejich první zkušenost s takhle prestižním turnajem. Já mám to štěstí, že si to uvědomuju, protože to pro mě bude čtvrtá challenge. Myslím, že v týmu je nálada plná očekávání. Opakovali jsme věci, které jsme dělali už před srpnovým odletem do Colorada, a snažili jsme se na ně navázat. Bohužel nám ale z důvodu zranění vypadli dva hráči.
Kteří?
Aleš Zielinski se bohužel zranil na Spartě, když hrál za juniorku Třince, a Tomáš Galvas si na tréninku poranil kotník. U něj jsme čekali, jak se zranění vyvine, ale bohužel to nešlo. Oba jsou pro nás beci, kteří v momentální hierarchii týmu patří do top čtyřky. Znamená to pro nás velké oslabení, ale situace je, jaká je, a bude na nás, abychom si s tím poradili.
Vy už tedy osobní zkušenost s turnajem máte. Jak se ji snažíte přenést na hráče a co jim nejvíc kladete na srdce, aby měli přechod do turnaje trochu hladší a tentokrát nezačali porážkou 1:10?
No, kdybychom začali porážkou 1:10 a pak to skončilo jako tenkrát, tak bychom byli spokojení (směje se). Ale ta zkušenost je bohužel nepřenosná, hráči to musí prožít. My se je na to snažíme připravit. Hlavně jsme si ale řekli, že vzhledem k formátu turnaje, který je letos díky výpadku Rusů jiný, odpadá ta adaptační fáze základní skupiny, kdy jsme měli možnost se celou dobu připravovat na čtvrtfinále. Prožít si neúspěch a poučit se z něj.
„Ročník 2006 má velice nadstandardní obránce, minimálně srovnatelné s obránci ročníku 2003.“
Když nebudete vítězit už ve skupině, o medaile si nezahrajete. Musíte tedy „zapnout“ dřív…
Je na nás, abychom hráče přesvědčili, že malé věci platné na úzkém ledě nakonec rozhodují. Ten způsob hry je prakticky získávání území, takovým ragbyovým způsobem. Na to musíme být připravení. Taky bude extrémně důležité, abychom hráče odbrzdili a dostali je z jejich komfortní zóny. Pak máme šanci být konkurenceschopní. Nechci vůbec predikovat, na co to bude stačit.
Může vám přece jenom pomoci, že už jste o prázdninách za mořem absolvovali jeden turnaj? Sice jste nehráli proti tak silným soupeřům, ani Američané zatím nebyli tak silní, ale hráči už si vyzkoušeli úzký led.
Já bych vůbec nepodceňoval ten tým Ameriky z léta, myslím, že tak pět šest hráčů z něj lze na turnaji očekávat i teď. Měli jsme tam většinu našeho současného týmu a to, že si hráči ověřili, co funguje, může být skvělým základem, nikoli jistotou.
Teď už máte o svých svěřencích celkem dost informací. Můžete tedy říct, jaký zhruba je český ročník 2006?
Myslím, že má velice nadstandardní obránce – v případě, že by byli všichni k dispozici, což teď bohužel nebudou. Do budoucna jsou tady ale obránci minimálně srovnatelní s obránci ročníku 2003, tam můžeme hledat paralelu. V útoku máme několik kreativních hráčů, ale když už jsem to porovnal s ročníkem 2003, tak bych řekl, že nám chybí taková typologie hráče, jako byl Martin Ryšavý – buldok v předbrankovém prostoru i při forčeku, dominantní, silný hráč v zakončení. Úplně tady nejsou kluci, kteří mají v návyku ten zabijácký instinkt. Věříme, že třeba i díky zápasům, které nás teď čekají, se do někoho ten instinkt propíše.
Máte v kádru hokejisty, kteří jsou povětšinou na hraně dorostu a juniorky. Když vám po dvou měsících přijedou na akci, poznáte na nich, kteří hrají v juniorské a kteří v dorostenecké extralize?
To je zajímavá otázka. Poznám, že Adam Jiříček má dominantní roli v juniorské extralize a roste. Pak jsou tady hráči, kteří v ní mají dílčí roli, a u nich je vždycky otázka, jak jim to prospívá. Spíš ne. Někteří po té krátké době nemají takovou jistotu na kotouči a klid v rozhodování, jako měli třeba v srpnu. To je zapříčiněné jejich rolemi, kdy třeba nejsou ukotvení v dorostu či juniorce. Ale týká se to i hráčů ze zahraničí, protože ne všichni zvládli tu adaptační fázi, kterou přestup ven do severských destinací potřebuje.
Foto: Martin Voltr
Kteří hráči by na turnaji měli platit za vaše tahouny?
Já věřím, že co se týče kreativity hry, budeme hodně spoléhat právě na Adama Jiříčka nebo Davida Svozila. V útoku máme očekávání, co předvede Adam Jecho, protože už má zkušenosti z kategorie U18. Věřím, že o ofenzivní produktivitu se postará víc hráčů, a současně očekáváme příspěvek do defenzivy od všech formací, protože bez toho nemůžeme být úspěšní.
Máte gólmany, kteří dokáží vychytat zápas? Nebudeme si nic nalhávat, to je na takové akci potřeba.
Vsadili jsme na gólmany, které vybral náš brankářský tým, Lukáš Mensator a Jirka Sklenář. Teď je to u nich specifické tím, že kvůli loňské sezoně, která byla-nebyla, se nestačili vyprofilovat tolik jako gólmani, kteří odjížděli na tuhle akci v minulosti. My ale věříme, že se trenéři rozhodli správně. A že tým pomůže brankářům a brankáři zase týmu, tak, jak by to mělo být.
„Matěj Kubiesa je přesně ten hráč, který do hry dává obrovský charakter. Věříme, že tým povede stejně dobře, jako to zvládl v Coloradu.“
Kapitánem týmu bude Matěj Kubiesa, stejně jako o prázdninách. Co můžete říct na jeho adresu?
Pokračuje v té roli, protože si myslím, že je to přesně ten hráč, který do hry dává obrovský charakter. A navíc dokáže dobře komunikovat směrem k týmu. Věříme, že tým povede stejně dobře, jako to zvládl v Coloradu.
Minule jsme zažili střídání kapitánů v polovině turnaje. Nemyslím to nijak špatně proti Stanislavu Svozilovi, ale věříte, že letos na podobnou situaci nedojde?
Situace v roce 2019 byla specifická v tom, že Svozka přišel do týmu bez předchozích kontaktů s hráči, protože hrál výš. My jsme to tenkrát udělali v zájmu týmu i v zájmu Standy Svozila. Jestli budeme mít letos takový pocit, že je to „teď a tady“ potřeba, tak to uděláme. Ale chceme věřit, že tým bude od začátku fungovat tak, abychom z něj dostali, co v něm aktuálně je, i za přispění našeho kapitána.
Foto: Martin Voltr
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
