Momentka z utkání šestnáctky se Švédskem | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Tvrdý direkt. Jiným způsobem nelze nazvat poslední turnaj sezony pro českou reprezentaci do 16 let, která ve Švédsku vybouchla jak proti Finům, tak na závěr proti domácím. Od nich inkasovala dokonce osm gólů.
„Pokud v první třetině inkasujeme pět gólů z šesti střel, což nemůžeme, tak zápas vypadá přesně tak, jak vypadá. Bylo tam hodně individuálních chyb a ty góly jsme obdrželi strašně jednoduše. Přijde zápas blbec, kdy to tam napadá a hráč s tím nedokáže nic udělat, ale pokud se to opakuje, tak to úplně o náhodě není. Je potřeba se nad tím hodně zamyslet,“ kroutí hlavou trenér Marek Melenovský.
Ano, jestliže úvodní duel s Finy rozhodlo pět branek „až“ ve druhé části, tak tentokrát bylo hotovo už po dvaceti minutách. Jakub Kubina před pauzou střídal s hrozivou úspěšností 20 procent, i Tadeáš Schejbal ve zbytku utkání inkasoval čtyřikrát. V gólmanech ale problém vůbec nebyl.
„Přijde zápas blbec, kdy to tam napadá a hráč s tím nedokáže nic udělat, ale pokud se to opakuje, tak to úplně o náhodě není. Je potřeba se nad tím hodně zamyslet.“
„Rozhodlo to, že Švédi byli schopní dát góly. Je to chyba jenom nás hráčů, že jsme na sebe nedokázali vzít zodpovědnost a dát důležitý gól. Za stavu 6:0 by to možná stejně nic neřešilo, ale když to bylo 2:0 nebo 3:0, věřili jsme, že to můžeme zvládnout,“ hodnotí útočník Jonáš Vaníček. „Nějaké šance jsme měli, ale prostě nejsme schopní dát gól a bez gólu se proti Švédům a Finům vyhrát nedá.“
Určitá snaha se národnímu týmu upřít nedala, ale je fakt, že po první třetině už se zápasem stejně mohl jen těžko něco udělat. „Řekli jsme si, že to půjdeme ještě zkusit. Pořád zbývalo čtyřicet minut a bylo reálné korigovat výsledek. Bohužel se ale nestalo,“ říká Melenovský.
Čeští mladíci zakončili duel na sedmnácti střelách a s tím by se jim těžko vítězilo, i kdyby neschytali tak velký ranec. „Zápas mi přišel podobný tomu s Finskem. Nebyli jsme schopní s nimi držet tempo, byli jsme pomalejší. Pokud jde o útok, myslím, že bychom si každý měli sáhnout do svědomí. Všichni víme, že to jsme schopní zakončit líp, přesněji. Švédové byli nekompromisní, my jsme si s tím pořád hráli,“ hlásí Vaníček sympaticky bez výmluv.
Jestliže sobotní výhra 4:2 nad Slovenskem naznačovala, že se Češi na turnaji postupně zlepšují, neděle ukázala, že to byl jen přelud. Úspěch v derby dalece zastínily dva zbylé výsledky. Na body do tabulky se až tak moc nehraje, třetí místo o ničem nesvědčí, ale skóre 0:14 proti dvěma konkurentům, s nimiž se čeští hokejisté chtějí na evropské scéně v první řadě měřit, je až strašidelné.
„Kvalita na tomhle turnaji prostě nebyla. Můžeme spekulovat, čím to bylo, to je ale spíš hledání výmluv.“
„Radost z toho nemáme, ale i takové výsledky jsou v tomhle mladém věku dobré. Hráči se z nich musí ponaučit, určitě je nehodit jen tak za hlavu. Musí o tom přemýšlet a každý z nich by si měl uvědomit, co pro výsledek udělal a jak se na zápas připravoval. Pokud jsou zápasy takhle rychle rozhodnuté, tak individuální připravenost každého hráče tam prostě nebyla,“ pokračuje v upřímném resumé hlavní trenér.
Jasně, šestnáctce na posledním turnaji sezony chyběli někteří z nejlepších ročníkových hráčů. Do posledního utkání navíc nemohl naskočit zraněný Petr Hörnig, jehož v útoku zastoupil obránce Lukáš Hájek. To ale není úplně směrodatné.
„Kvalita na tomhle turnaji prostě nebyla. Můžeme spekulovat, čím to bylo. Může to být ovlivněné koncem sezony, menší koncentrovaností hráčů. Měli jsme tady devět finalistů Extraligy dorostu, tak jestli byli unavení, nebo nebyli,“ připomíná Melenovský tah, za který si možná ještě vyslechne určitou kritiku. „To je ale spíš hledání výmluv. Realita byla taková, jaká byla, a nelze než to přijmout.“
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Mezi zmiňované finalisty patřil i Jonáš Vaníček. „Jasně, byli jsme všichni unavení, ale to byli po dvou zápasech i Švédi. Na únavu to nemůžeme svádět,“ reaguje.
Nezbývá než věřit, že poslední turnaj o českém ročníku 2009 tak moc nevypovídá. V předešlém průběhu sezony si vedl o poznání lépe. „Kromě tohohle turnaje si myslím, že jsme odehráli dobrou sezonu a měli hodně povedených výsledků. Je opravdu škoda, že tyhle dva zápasy na to dávají kaňku,“ říká Marek Melenovský.
„Celý rok byl super, myslím, že jsme udělali dobré výsledky, akorát na tomhle turnaji jsme prostě neodevzdali, co jsme měli. Ve Švýcarsku si dovolím říct, že jsme byli i lepší než Fini, a teďka nás úplně přejeli. Musíme se do příští sezony zlepšit a budeme doufat, že jim to vrátíme,“ dodává s nadějí v hlase Vaníček.
ŠVÉDSKO – ČESKO 8:0 (5:0, 1:0, 2:0)
Branky a nahrávky: 4. Nyström (Sundström, Lindberg Steén), 8. Nord (Prahl, Bjurman), 10. Sundström (Nyström, Johnsson), 17. Nyström (Wieden, Sundström), 19. Zetterstedt (Karlsson, Stenlund), 27. Wahlén (Sundström, Lindberg Steén), 52. Karlsson (Nord, Nygren), 52. Sundström (Wahlén, Bjurman).
Rozhodčí: Palmqvist – Gunnarson, Elmgren.
Vyloučení: 1:2.
Využití: 1:0.
Střely na branku: 23:17 (6:6, 10:7, 7:4).
Diváci: 350.
Nejlepší hráči: Milan Sundström – Dario Alessandro Blengino.
Švédsko: Salén Forsberg – Bjurman, Johnsson, Lindberg Steén, Persson, Storck, Eriksson, Stenlund – Nyström, Sundström, Wahlén – Lidmo, Zetterstedt, Prahl – Nord, Nygren, Karlsson – Nilsson, Nordén, Sundberg – Wieden. Trenér: Ekman.
Česko: Kubina (17. Schejbal) – Gombár, Andrle, Michálek, Filip, Novák, Tureček – Hájek, Vaníček, Kyncl – Mareš, Blengino, Stejskal – Helis, Šejc, Polášek – Mikš, Vaňha, Kučera. Trenér: Melenovský.
Slovensko – Finsko 1:8 (0:2, 1:3, 0:3)
Tým | Z | V | VP | PP | P | Skóre | Body | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Finsko | 3 | 3 | 0 | 0 | 0 | 18:1 | 9 |
2. | Švédsko | 3 | 2 | 0 | 0 | 1 | 13:7 | 6 |
3. | Česko | 3 | 1 | 0 | 0 | 2 | 4:16 | 3 |
4. | Slovensko | 3 | 0 | 0 | 0 | 3 | 6:17 | 0 |
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz