„Letec“ Kolář o cestování za CHL: 12 hodin do Petrohradu dalo zabrat víc
Jan Kolář (uprostřed)
|
Foto: Twitter HC Dynamo Pardubice
(BELFAST, od našeho zpravodaje) S trochou nadsázky by Jan Kolář klidně mohl hrát za Flyers. Šestatřicetiletý obránce za svou bohatou kariéru strávil v letadle tolik času jako nikdo jiný z pardubické kabiny – ať už v KHL, nebo během reprezentačních akcí. Teď prožívá dobře známé cestování za hokejem znovu, jeho Dynamo pravidelně lítá za Ligou mistrů.
Do Belfastu dokonce Pardubičtí nabídli místa v letadle i partnerům a fanouškům. Do Severního Irska jich vyrazila zhruba stovka. „Můžeme prohodit nějaký vtípek, ve více lidech je větší zábava,“ těší Jana Koláře.
Zkušený bek má na cestách s Dynamem podobný servis, na jaký byl zvyklý v zahraničí. Tým Václava Varadi vyráží na utkání CHL z pardubického letiště, které klubu poskytlo výhodné podmínky.
Do švédské Skelleftey tak letěl jen 2,5 hodiny, do Ženevy hodinu a dvacet minut. Do Belfastu s fanoušky nyní tři hodiny.
„Takové akce se v KHL nepořádaly, létalo se třeba na desetidenní tripy, to by pro fanoušky bylo složité i drahé. Během play off s námi ale jednou letěli,“ vzpomíná Kolář na působení v Doněcku, Vladivostoku a Chabarovsku.
„Jedeme tam určitě vyhrát, abychom měli co nejlepší postavení v tabulce. Do každého zápasu jdeme s tím, že chceme bodovat, nekoukáme na soupeře."
„Dostal jsem se teď do kontaktu s pár sponzory i fanoušky, kteří se na mě usmívali. Je to příjemné, my cítíme podporu a oni jsou nám zase blíž. Klubu to určitě prospěje,“ váží si netradiční příležitosti.
Dynamo už sice má historicky první klubovou účast v play off Ligy mistrů jistou, do Belfastu ale navzdory omlazené sestavě nejede na výlet.
„Jedeme tam určitě vyhrát, abychom měli co nejlepší postavení v tabulce. Do každého zápasu jdeme s tím, že chceme bodovat, nekoukáme na soupeře. Samozřejmě se zaměřujeme na jeho slabiny i přednosti, abychom podali co nejlepší výkon. Jenom moc neřešíme, kdo by na nás v play off mohl vyjít,“ říká zkušený obránce.
Doma zůstali Will, David Musil, Čerešňák, Hyka, Sedlák i Radil. Na půdě Spojeného království naopak bezpečně přistáli hokejisté prvoligového béčka Tomáš Kaut, Vomáčka, Pavlata, Herčík, Chabada, Zeman i Bučko.
A přestože má letadlo větší uhlíkovou stopu, sportovce zas tolik neovlivní. „Tím, že to je jen na jeden zápas, na dva dny, tak to žádná velká zátěž není. Když to přirovnám k výjezdu do Třince nebo Karlových Varů, kam se jede 4 hodiny a drncá to, tak letadlo je podstatně kratší a pohodlnější. Naopak máme radost, že je cesta netradiční a můžeme si zahrát proti zahraničnímu soupeři,“ popisuje Kolář.
„Když to přirovnám k výjezdu do Třince nebo Karlových Varů, kam se jede 4 hodiny a drncá to, tak letadlo je podstatně kratší a pohodlnější."
Se známou partou aspoň může trávit více času pohromadě.
„Sportovní týmy spolu většinou tráví jen dopolední tréninky a zápasy. Když se pak někam vyjede a máme spolu trávit večery a večeře, tým se víc pozná a hráči spolu navážou hlubší kontakt,“ vyzdvihuje kouzlo výjezdu.
Dynamo navíc i na většinu extraligových zápasů vyjíždí o den dřív, stejné pravidlo nastavil s klubem Václav Varaďa i pro CHL. Jedinou výjimkou byl venkovní duel se švýcarským mistrem.
Která varianta sedí nejstaršímu borcovi týmu? „Je mi to jedno. V Ženevě se hrálo až v 19:45, měli jsme před zápasem spoustu času. Let byl krátký, žádný problém,“ říká Kolář navzdory rozbitému autobusu, který před týdnem zdržel příjezd pardubických hokejistů na zimní stadion až o hodinu.
„Dneska letíme o den dřív, takže máme spoustu času na odpočinek i přípravu,“ těší Koláře. Z Belfastu se ovšem vrátí ve čtvrtek 3:30 ráno a v pátek hned hraje proti Třinci.
„Ve čtvrtek máme volno a čas na regeneraci je dostatečný. Většina kluků po zápase nemůže spát, takže jestli usnou v jednu hodinu ráno, nebo ve tři, to už není takový rozdíl. Můžeme to dospat přes den.“
Jediná NHL je tak v cestovním servisu pro hráče asi nedostižným nadstandardem, co se letadla týče. Sám Kolář prý po cestě sleduje seriály nebo různé dokumenty.
Na Ukrajinu sice odešel hrát KHL asi rok a čtvrt po letecké tragédii Jaroslavle (2011), ani tam se ale létat nebál. „Párkrát jsme letěli i linkou, protože to do Moskvy bylo rychlejší. Jinak se na kratší vzdálenosti létalo soukromými lety, všechny stroje byly v dobrém stavu.“
„Do Petrohradu jsme museli tankovat, s mezipřistáním to trvalo klidně 12 hodin. To už je pak znát."
Náročnost cestování tam ovšem byla na úplně jiné úrovni. „Do Petrohradu jsme museli tankovat, s mezipřistáním to trvalo klidně 12 hodin. To už je pak znát. Nemůžeš se z toho vzpamatovávat týden, když hraješ čtyřikrát týdně…“ směje se bývalý reprezentant.
„Je důležité si to dobře nastavit, být důsledný, dodržovat spánkový režim a regeneraci. Pak se to dá zvládat.“
Share on Facebook
