Kometě jsem hrozně vděčný, vzkazuje Brabenec. Kemp s dvacítkou si užívá
Foto: Martin Voltr
Pět hráčů ročníku 2003 má česká dvacítka k dispozici na kempu ve Vyškově. Mezi nimi i útočníka Jakuba Brabence, který hraje extraligu doma v Brně. Tak trochu neplánovaně.
Proč neplánovaně? Brabence letos draftoval Charlottetown, v létě podepsal smlouvu a společně s Matoušem Menšíkem měl odejít do QMJHL. Jenže Kanada do země ani jednoho z nich nepustila, stejně jako další Čechy.
„Měli jsme letět 10. srpna, ale jejich vláda řekla, že nás tam nepustí. Tak jsme pořád čekali, jestli se to povolí, nebo co a jak bude. Nakonec to nedopadlo. Začali jsme řešit, že potřebuju hrát, jelikož mám rok před draftem,“ líčí Brabenec.
Na rozdíl od některých vrstevníků nenaskočil ani do juniorské soutěže. Spása ale přišla s restartem extraligy na začátku listopadu. „Že jsem zůstal v Kometě a hraju extraligu, je asi nejlepší řešení, co mohlo nastat. Jsem za to hrozně vděčný!“ ujišťuje. „Nemůžu si na nic stěžovat.“
V listopadu stihl odehrát deset zápasů s průměrným ice timem přes devět minut. Zpočátku měl ale prostor větší. „Já jsem předtím hrál jenom jeden přípravný zápas, takže jsem se do toho dostával,“ ví, že o moc víc čekat nemohl.
Foto: Ivo Dostál, hc-kometa.cz
„A že jsem měl v posledních zápasech míň minut? Myslím, že tam byla trošku i únava. Hrálo se skoro obden...“ říká Brabenec k nabitému kalendáři. „Ještě pořád se do toho dostávám. Už se ale cítím mnohem líp, než jsem se cítil na začátku. Teď je pro mě jedině dobře, že můžu být na kempu s dvacítkou a pořádně trénovat. Aspoň naberu fyzičku,“ pokračuje.
„Popravdě jsem to vůbec nečekal.“
Zatímco jeho čtyři vrstevníci už u týmu nějakou chvíli strávili, Jakub Brabenec je ve Vyškově úplným nováčkem. Stejnou roli si ale vyzkoušel už v minulé sezoně, kdy zamířil na turnaj do Berlína s reprezentací do 19 let. Tehdy byl o dva roky mladší než celý zbytek sestavy!
Šlo ale přece jen o zápasy s přípravným charakterem. Teď je ve hře mistrovství světa...
„Popravdě jsem to vůbec nečekal. Užívám si to, je pro mě super zkušenost trénovat s takovými kluky. Ať už byli draftovaní, nebo ne, tak všichni hrajou prakticky už na nejvyšší úrovni. Snažím se dělat všechno pro to, abych se na mistrovství třeba podíval,“ slibuje.
Modelové zápasy? Jsou na krev, ale žádné zákeřnosti, hodnotí Novák
V kabině se zabydlel dobře. „Kluci jsou hrozně super, jsme super parta,“ hlásí. Nejvíc ze současných spoluhráčů prý v poslední době sledoval Jana Myšáka. „Celkově se ale dívám na všechny. Snažím se koukat, co oproti mě dělají, a napodobovat to,“ líčí Brabenec.
Třeba ve středečním modelovém utkání hrál ve formaci s dalším „košíkářem“ Martinem Ryšavým a vstřelil i jednu branku. To jsou chvíle, kdy musí respekt vůči zkušenějším parťákům odhodit. „Musíme do toho dát emoce, že jo. Přece jenom tady bojujeme o místo do Edmontonu. Všichni se o to rvou,“ ujišťuje druhý nejmladší hráč sestavy.
„Musíme do toho dát emoce, že jo.“
Teď už jenom doufat, že do konce soustředění nepotká Čechy žádná nepříjemnost. Švédové by mohli vyprávět, jejich situace je pro všechny soupeře tak trochu varovným prstem.
„Četli jsme to s klukama a bavili se o tom. Může se stát všechno. My ale všichni doufáme, že nás to tady nepotká a všechno bude v pohodě. Snad budeme všichni zdraví,“ doufá Brabenec.
Trochu komfortu teď v klidu obětuje, roušky už jsou samozřejmostí. „Máme je skoro všude, i v šatně a tak. Skoro je nesundáváme, takže jsme na ně už zvyklí,“ uzavírá.
Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
