Kapitán mistrů Vrána: Titul je titul, ale každá cesta byla jiná
Petr Vrána
|
Foto: SPORT INVEST / AC Production
Třinečtí si připsali na své konto další historický počin a vyhráli počtvrté za sebou. Velkou měrou se na tom podílel Petr Vrána, který je podepsaný pod všemi čtyřmi úspěchy. Z toho třikrát v roli kapitána.
Není nikdo, kdo by neznal jeho příběh. Hokejista Petr Vrána, který měl za sebou finálová prokletí, ale i událost, která mu navždy změnila život. Nyní je ale znovu tam, kde má být. S Třincem má další úspěch a od nové sezony nastoupí znovu s kapitánským „C“.
Stal jste nejúspěšnějším kapitánem soutěže!
Děkuju, ale já to tak neberu. Je to součást skládačky. Starší kluci, kteří jsou tady, mají neskutečný charakter a odvedli výbornou práci. Mančaft se zase obměnil. Dokázali jsme do sebe vydrilovat to, co chceme. Je to další odměna.
Vedli jste se sami, nebo vám pomáhali i trenéři?
Bylo to hodně o spolupráci a komunikaci. Přišli jsme na to, že to, co hrajeme od začátku předkola, funguje. Včera jsme se k tomu vrátili, protože v Hradci Králové nám to nevyšlo. A můžeme to oslavit.
„Starší kluci, kteří jsou tady, mají neskutečný charakter."
Která série byla nejtěžší?
Všechny série od Litvínova po Hradec Králové byly náročné. Litvínov měl mladý mančaft, který byl hodně bruslivý. Myslím si, že bylo skvělé, když jsme dokázali všechny tři zápasy vyhrát. Sparta bylo opakování finále, Pardubice měly neskutečně nabitý mančaft. Káca nás neskutečně podržel a kluci odvedli skvělou práci. Samozřejmě nechci opomenout Hradec Králové, protože ve finále byl zaslouženě a nebylo to jednoduché.
Jaká byla tato sezona? Dlouho jste byl zraněný a pak jste se stal platným hráčem týmu.
Úplně bych neřekl, že platným. Přijal jsem jakoukoliv roli. Některé zápasy jsme hráli víc, jindy míň. Prošli jsme si nemocemi a různými věcmi. Kdyby to tak bylo pokaždé, že vynechám sezonu, potrénuju a nachystám se na play off, bylo by to skvělé. Jak říkám, kluci odvedli skvělou práci v průběhu celé sezony – a tohle je jejich odměna.
Je každý titul jiný, nebo stejný?
Titul je titul, ale každá cesta byla jiná. Každý titul má jiné vzpomínky. Cesta k tomu vede vždycky jinak. Je to poučení, vždycky se dá z toho něco vzít a zapamatovat.
„Přijal jsem jakoukoliv roli. Některé zápasy jsme hráli víc, jindy míň."
V roce 2011 se slavil pod Javorovým první titul. Teď se slaví čtvrtý v řadě...
Já jenom doufám, že mladší kluci, kteří tady byli, že pochopili, o čem to je. Jestli hráči jako Růža… K němu se ani nejde vyjádřit, v hokejové historii má teď velké místo. Vlado Dravecký, Tomáš Marcinko… Jednoduše, že mladší kluci pochopili, jaké to je a jak to předávat dál. Dokázat tohle v dnešní době je totiž neskutečné.
A vy? Předtím jste byl finálovým smolařem a teď máte čtyři tituly.
Jsem za to neskutečně vděčný a moc si toho vážím. Měl jsem hodně finálových utkání, která jsem prohrál. Mít možnost tituly sbírat, a znovu v Třinci, to je neskutečné.
Dá se říct, že jste to oslavil poprvé jako kapitán před plnou třineckou halou.
Předtím byl covid, pak jsme vyhráli na Spartě a taky jsme měli neskutečné zážitky. Jsem moc hrdý. Je pro mě velkou ctí vést tento tým. Jsem rád za céčko a za to, že jsme mohli zvednout pohár před domácími fanoušky.
Oceláři mají znovu pohár nad hlavou. Jak hodnotí finále hlavní aktéři série?
Jako kapitán jste zvednul pohár třikrát v řadě. Jaký to je pocit?
Historicky bylo na stejném místě asi víc lidí, ale jsem vděčný. Nic víc na to nemůžu říct.
Jaké budou oslavy?
Myslím si, že toho všichni mají plné zuby. (směje se) Ale budeme se snažit co nejvíc.
Share on Facebook
