Kamil Piroš už myslí na zadní vrátka, v Mostě koupil hotel

Po porážkách s Ambri-Piottou a Rapperswilem nepanuje ve švýcarském Zugu žádná idylická nálada, čehož si je vědoma i česká posila týmu Kamil Piroš (na snímku). "Po dvou nezdarech se teď ještě zvýší tlak na nás hráče," řekl švýcarským novinářům v první rozhovoru po příchodu. Jemu osobně se však poměrně daří na ledě, když se dvěma body za dvě asistence vévodí klubové produktivitě, i mimo něj. Svého kroku rozhodně nelituje a švýcarským žurnalistům se svěřil, že si oproti předchozímu angažmá v ruském Nižněkamsku v mnoha ohledech polepšil.

Již z minulosti má s místem svého dnešního působení zkušenosti. "Zamiloval jsem si Zug a jeho okolí s jezerem během dvou letních návštěv s Litvínovem," připomněl tradiční přípravná měření sil evropských týmů pod názvem Kolin Cup.

Nové prostředí a klubové zvyklosti ostře kontrastují s tím, co zažil v Rusku. Dech mu vyrazilo i bydlení, které mu ve Steinhausenu nabídl a představil prezident klubu Engelbert Huber. "Měl jsem určitou představu, ale takový luxus jsem opravdu nečekal," přiznal místním médiím příjemný šok, jenž prožil.

Také se vstupem do kabiny neměl žádné problémy. "Spoluhráči mne přijali skvěle," pochvaloval si první setkání s novými spolubojovníky. "Když jsem do Zugu přišel, měl jsem pocit, jako bych tu strávil už roky," vyznal se Piroš.

V přípravě nejvíce nastupoval s dalšími zahraničními borci Rusem Olegem Petrovem a Kanaďanem Mikem Manelukem. "Ta spolupráce fungovala hned od začátku, skvěle jsme si porozuměli," těšila Piroše volba trenéra při skládání formací.

Jenže s příchodem mistrovských bojů nastaly změny. Petrov dostal k sobě jiné spoluhráče, a tak si Piroš musel zvykat na souhru s jinými hokejisty. Po úvodním duelu ztratil i Maneluka, který se zranil. "Jsou tu vynikající hráči a já jsem rád, že jsem dostal možnost tu hrát," nebere nové složení svého útoku nijak tragicky.

Střední útočník se šikovnýma rukama a zkušenostmi z NHL raději hru tvoří než zakončuje, což dokazují i jeho dvě asistence z úvodních kol švýcarské ligy. "Raději přihraji ještě lépe postavenému spoluhráči, než abych střílel sám," potvrzuje Piroš. Novinářům však pověděl, že se bude snažit polepšit. "Budu se více nutit do zakončení," slíbil.

V Zugu si dobře pamatují i působení Ivana Hlinky, na nějž se také stočila řeč. "Trénoval mne v reprezentaci," vzpomínal Piroš na roky v juniorském národním týmu. Se slavným litvínovským rodákem jej pojilo i další pouto. "Celých pět let před svou smrtí mi dělal agenta," přiblížil další roky v Hlinkově společnosti s tím, že ještě dva dny před tragickou nehodou se spolu bavili.

Švýcarská média si nemohla nevšimnout, kolik skvělých hokejistů vyrostlo v líhni talentů litvínovského Chemopetrolu. "V klubu pracují lidé, kteří mají nos na talentované hráče," odpověděl Piroš na otázku, v čem tkví tajemství úspěchu.

Až jednou Piroš skončí s hokejem, má o své budoucnosti jasno. Bude z něj hotelový manažer, neboť v rodném Mostě koupil malý hotel. "V současné době se o něj starají moji rodiče, protože já jsem už třetí rok v zahraničí," ukončil povídání Piroš.

Share on Twitter

• Zahraničí