Juniorku bychom si neměli pomlouvat, tvrdí Augusta po stříbru pod Alpami
Foto: Martin Voltr
Bitvy kompletních sestav na juniorských šampionátech jsou jen jednou částí práce trenérů reprezentační dvacítky. Tou mnohem méně viditelnou, ale mnohem delší a náročnější, jsou přípravné akce. Patrik Augusta nyní začal budovat tým pro příští mistrovství a hráči bez větších mezinárodních zkušeností se mu předvedli v dobrém světle.
Dvacítka si z turnaje pěti zemí ve švýcarském Klotenu dovezla sympatické druhé místo, když skončila jen o bod za domácí reprezentací a o triumf hrála až do nájezdové koncovky poslední bitvy. Ani z jednoho utkání nevyšla naprázdno.
Vyšlápla si na Švédy, kteří už dostávají mnohem víc prostoru ve své seniorské soutěži. Zaslouženě (ale nízko) zdolala Němce. V nájezdech vyhrála dramatický zápas se Švýcary. A proti Finům ukázala velký charakter, když odrazila převahu, dotáhla dvoubrankovou ztrátu a získala aspoň bod.
„Turnaj mě potěšil jak výsledkově, tak i tím, jak k němu hráči přistoupili. Bylo velice pozitivní, jaké mužstvo vytvořili, jak pracovali a reagovali na naše podněty. První místo jsme prakticky prohráli jedním gólem v nájezdech,“ hodnotí trenér Patrik Augusta.
Vyjmenovali bychom spoustu akcí, kdy se ukázalo, že hráči z juniorské extraligy na mezinárodní úrovni viditelně zaostávají. Teď na ni ale měli. Díky čemu?
Tým byl sice mezinárodně nezkušený, ale podobně na tom byly i ostatní. Za mě to byla konfrontace juniorských soutěží: české, švédské, finské, švýcarské a německé. My jsme vybrali některé hráče, které jsme znali, a zbytek nám doporučili trenéři juniorek. Vybrali správně, z mého pohledu hlavně po charakterové stránce. Hráči se i přes některé chyby dokázali semknout jako tým, který byl živý a pracovitý. A další pro mě hrozně pozitivní věc byla, že jsme vyhrávali třetí třetiny. Za to jde zase kredit trenérům do klubů.
Výjimka mezi třetími třetinami přišla jen na úvod se Švýcarskem, kdy jste ztratili dvoubrankové vedení. Viděl jste jako hlavní důvod dlouhé pětiminutové oslabení po faulu Radima Handla?
Souhlasím. Těch pět minut bylo dlouhých, ale na druhou stranu, přestože jsme dostali dva góly, tak se nám jeden v oslabení podařilo dát, což bylo asi klíčové. Jinak si myslím, že jsme v utkání byli o kousek lepší a pak se to k nám přiklonilo v závěru. Dvakrát jsme prohrávali, ale mužstvo se nevzdalo a vrátilo se do remízového stavu, což je další pozitivum.
„Hráči se i přes některé chyby dokázali semknout jako tým, který byl živý a pracovitý. A další pro mě hrozně pozitivní věc byla, že jsme vyhrávali třetí třetiny.“
Švýcaři pak turnaj vyhráli, což je mezi elitními evropskými zeměmi dost neobvyklý obrázek.
Měli velice dobré mužstvo. Nevím, jestli měli před turnajem nějaké delší soustředění, ale byli po taktické stránce velice srovnaní. Před domácím publikem navíc v každém zápase bojovali. My jsme s nimi hráli ten první a to si myslím, že jsme se ještě během turnaje postupně zlepšovali, i tak jsme ale nějakou kvalitu ukázali. Švýcaři jí ale ukázali ještě víc.
Potom jste jednoznačně přehráli Němce, ale vyhráli jste jen 3:1. Měli jste problém čistě v koncovce?
Nevím, poměr střel vypadal jednoznačně, ale z mého pohledu jsme si zase tolik brankových příležitostí nevypracovali. Nevím, jestli to ovlivnil brzký start utkání po večerním těžším zápase. Nakonec z toho byla výhra, i když vydřená. Na papíře vypadala jednoduše, v reálu nebyla.
A jaké byly zápasy proti Švédům a Finům? Čtyři body jsou pro vás solidní vysvědčení, hlavně na Švédy poslední dobou docela umíte.
Když hrajeme se Švýcarskem nebo Německem, my musíme být ti, kteří tvoří a jsou víc na kotouči. Tady je to trošičku jiné. Odehráli jsme velice dobrá utkání, za mě díky nasazení a obětavosti hráčů. Když se budeme bavit o výši dovedností, tak soupeři jsou v ní malinko výš, ale hrálo se na hřišti rozměrů NHL a to nám trošku pomohlo v defenzivě. Měli jsme velice dobrou produktivitu první lajny, ke které se přidala ještě druhá pětka a slušné výkony brankářů. To byla rozhodující kritéria úspěšných výsledků.
„Měli jsme velice dobrou produktivitu první lajny, ke které se přidala ještě druhá pětka a slušné výkony brankářů. To byla rozhodující kritéria úspěšných výsledků.“
Ano, první útočná trojice vyčnívala. Matěj Maštalířský s Miroslavem Holinkou a Jaromírem Pérezem nasbírali dohromady devatenáct bodů. Co jste na ně říkal?
Byli dominantní. V každém zápase dokázali diktovat hru a vytvořit si šance. Je vidět, že zaprvé už s námi byli a zadruhé už nakoukli i do dospělého hokeje. Líbilo se mi, jak si to vzali na svoje ramena a dokázali mužstvo táhnout.
Může být turnaj povzbuzením pro méně zkušené hráče, že mistrovství světa je v jejich silách? Ačkoli se poslední dobou před každým šampionátem bavíme o tom, jak hrají prim mladíci ze zámoří.
Jednoznačně. Hnedka na začátku jsem hráčům říkal, že tohle je první akce, kdy začínáme vybírat hráče pro mistrovství světa. Nikdo nemá dopředu nic daného, ať už hraje v Česku, ve Švýcarsku, nebo v zámoří. My si musíme vybírat správné hráče nejenom po stránce hokejové, ale i charakterové, kteří nám budou zapadat do týmového konceptu. Každý z nich má šanci, záleží na jejich přístupu v zápasech, trénincích i mimo led. Je jenom na nich, jak se nám předvedou a co ukážou. Z tohoto pohledu pro mě tato akce dopadla velice pozitivně.
„Teď jsme se vrátili z turnaje, kde proběhla jednoznačná konfrontace juniorského hokeje v Česku, Švédsku, Finsku, Švýcarsku a Německu, a myslím si, že jsme v ní dopadli velice dobře. Proto bychom si naši soutěž neměli pomlouvat.“
Tušíte, do jaké míry obměníte sestavu na další přípravný turnaj v dubnu?
Myslím si, že bude o hodně jiná. Rozhodl jsem se, že nebudu povolávat hráče, kteří budou v té době hrát play off. Budeme čekat do posledního okamžiku podle toho, jak budou týmy postupovat a končit. Znovu budu chtít hodně pomoci od trenérů juniorek, aby mi doporučovali hráče, ale taky stadiony sám objedu. Těším se na juniorské play off, které vždycky přináší nejlepší hokej z celé sezony. Jak jsou hráči různě rozlítaní a rozpůjčovaní, tak se vrátí do svých mužstev. Budu se dívat a vybírat si je, ale taky věřím, že na turnaj na Slovensku dostaneme i hráče, kteří vypadnou z kanadské juniorky. Znova by se ale mělo všechno točit kolem ročníku 2005.
A když se na play off tolik těšíte: Teď už za sebou máme většinu sezony, tak jaký dojem ve vás nechává úroveň juniorské extraligy?
Já si myslím, že není potřeba si ji pomlouvat tak, jak si ji pomlouváme. Na druhou stranu to není na to, abychom se plácali po ramenou. Je potřeba odvést spoustu práce. Nechci se vyloženě bavit o tom, jestli jsou někde hráči šikovnější, nebo ne. Teď jsme se ale vrátili z turnaje, kde proběhla jednoznačná konfrontace juniorského hokeje v Česku, Švédsku, Finsku, Švýcarsku a Německu, a myslím si, že jsme v ní dopadli velice dobře. Proto bychom si naši soutěž neměli pomlouvat.
Share on Facebook
