Hráč měsíce Ticháček o snovém startu, repre i zájmu médií. Jak moc chybí Plekanec?
Jiří Ticháček
|
Foto: Roman Mareš, rytirikladno.cz
Druhé letošní hlasování o hráči měsíce ovládl dvacetiletý kladenský obránce Jiří Ticháček. Ten zažívá zatím průlomový ročník. Je nejproduktivnějším bekem soutěže, poprvé si zahrál v seniorské reprezentaci a roste každým zápasem. V živém vysílání na Instagramu odpovídal na dotazy fanoušků, hledal důvody své zatím životní formy a vrátil se i ke Karjala Cupu a konci kariéry Tomáše Plekance.
O OCENĚNÍ HRÁČE MĚSÍCE A DŮVODECH K JEHO ZÍSKÁNÍ. Ocenění od fanoušků je příjemné, to se neděje každý den. Byl jsem docela překvapený a byl jsem za to rád. A čím jsem si to vysloužil? Na ledě se cítím dobře. Zatím hraju asi nejlíp, co jsem kdy hrál. Víc si věřím s pukem a myslím, že jsem i rychlejší a obratnější. Taky si s pukem víc dovolím, dokážu ho lépe zavést. Nebojím se udělat kličku. Za ty tři roky v extralize jsem nabral spoustu zkušeností a už vím, jak se v některých situacích a chvílích chovat. Už se lépe dokážu na některé hráče dostat, vím, jak je bránit a jak jim sebrat puk. Celkově jsem zrychlil, zesílil a vím, co si můžu a nemůžu dovolit.
O POZICI NEJPRODUKTIVNĚJŠÍHO OBRÁNCE LIGY. Je to šílené, nic takového jsem si ani nepředstavoval. Neměl jsem do sezony ani nějaké osobní cíle, spíš jsem chtěl odčinit tu minulou, která se mi moc nepovedla. Chtěl jsem prostě hrát co nejlíp, jak to jde, a je super, že to zatím dopadlo takhle. Snad to vydrží, nekoukám moc dopředu a dlouhodobé cíle nemám. Prostě se snažím hrát každý zápas co nejlíp. Snažím se v tom hlavně pokračovat, a každý zápas potvrzovat dobré výkony i formu, kterou snad mám.
„Je to šílené, nic takového jsem si ani nepředstavoval. Neměl jsem do sezony ani nějaké osobní cíle, spíš jsem chtěl odčinit tu minulou, která se mi moc nepovedla."
O ZMĚNÁCH PŘED ZATÍM ŽIVOTNÍ SEZONOU. Přes léto jsem hodně trénoval, hodně jsem zapracoval na letní přípravě. V říjnu jsme taky měli dobrou sérii, kdy jsme hodně bodovali. Chodil jsem na přesilovky, které se nám dařily a pak se to všechno nabalovalo. Největším rozdílem je ale to, že jsem začal mnohem víc trénovat. Není to jen o letní přípravě, snažím se udržovat pořád i během sezOny, mám plán, který se snažím dodržovat. Občas je to těžké, ale je to součást naší práce.
O ZVÝŠENÉM MEDIÁLNÍM ZÁJMU. Bylo toho teď trošku víc, ale zatím je to v pohodě. Na jednu stranu je to příjemné, ale pro mě i nové. Starší hráči už asi víc vědí, jak to chodí, co v rozhovorech říkat. Nejhorší jsou otázky na to, co máme udělat, abychom začali vyhrávat, to se opakuje po každém zápase, který se nám nepovede. I když se v tom všem zatím úplně necítím, tak vím, že tyhle povinnosti k tomu patří. Byl jsem i v televizi na talk show a tam jsem byl hodně nervózní. Radši jsem se na to zatím ještě ani nepodíval, mám trochu strach, jak to celé vypadalo. Občas mi dokonce fanoušci i napíšou, je to docela příjemné číst pozitivní zprávy a vidět, že za námi stojí.
O KOMUNIKACI S OSTATNÍMI OBRÁNCI. Myslím, že s angličtinou jsem byl vždycky v pohodě, takže jazyková bariéra mezi mnou a kluky cizinci není. Navíc od nich občas pochytím i slova, která jsem třeba neznal, a učím se tím. Jsem dost otevřený, nechám si od nich poradit a jakoukoliv radu rád přijmu. Jsou starší, mají spoustu zkušeností a ví, jak to chodí. A ani to nemusí být od obránců, v týmu máme tolik zkušených hráčů, že si nechám poradit od kohokoliv.
O PROSLOVECH V ŠATNĚ. Občas se snažím v kabině víc mluvit, ale máme tam opravdové lídry, kteří to často řeknou za mě a líp. Často si něco myslím, ale oni to cítí úplně stejně a dokáží nám to lépe předat. Asi bych si teď už dovolil něco říct, kdyby to bylo ve prospěch týmu, ale většinou to není potřeba, protože už to řeknou ostatní zkušení kluci.
„Smoli je hodně slyšet, už když přijede na zimák, tak z dálky každý ví, že už tam je. Přinesl takovou uvolněnou atmosféru, srandičky. Jsme rádi, že ho tady máme."
O KONCI TOMÁŠE PLEKANCE. Věděli jsme, že je zraněný a že zranění je asi vážnější. Ale i tak to pro mě bylo překvapení, že skončil. Věděl jsem, že se to může stát, ale spíš jsem věřil, že se uzdraví. Trochu to možná naznačoval, možná jsem to nepochopil, ale já sám jsem se to dozvěděl až ze sociálních sítí. Zdraví je přednější a my respektujeme, jak se rozhodl. Hráč takové kvality samozřejmě chybí na ledě i mimo něj. Je to obrovská ztráta, takového hráče, který zvládá v týmu úplně všechno, nenajdete jen tak. Pro nás je to bez něj opravdu těžké.
O VOLBĚ NOVÉHO KAPITÁNA. Radka Smoleňáka zvolili starší hráči a trenéři během toho, když byl Pleky ještě zraněný. A když pak oznámil konec, Smolimu už to zůstalo. Já si myslím, že je to správná volba. Je hodně slyšet, už když přijede na zimák, tak z dálky každý ví, že už tam je. Podle mě je to super, přinesl takovou uvolněnou atmosféru, srandičky. Jsme rádi, že ho tady máme. S jeho povahou a jeho zkušenostmi vždycky ví, jak se má zachovat. Přesně ví, kdy být vážný a kdy si naopak udělat srandu. V tomhle je skvělý.
Jiří Ticháček | Foto: Nikola Křížová, hokejkv.cz
O MOMENTÁLNÍ ČERNÉ SÉRII KLADNA. Pár zápasů nám zbytečně uteklo, hned se mi vybaví utkání v Litvínově. Vedli jsme pět minut před koncem 4:2, měli jsme navíc období, kdy jsme byli v laufu. Místo toho jsme pak prohráli v prodloužení, nedotáhli jsme to. Pak taky hodně mrzí zápas s Plzní, který se rozhodl v náš neprospěch půl minuty před koncem. Tyhle body nám budou chybět a teď je musíme nahrabat někde jinde. Cítíme, že můžeme hrát s každým, jen nám utíkají konce zápasů. Dobře rozehrané zápasy prostě musíme dotáhnout za každou cenu. Kdyby se vzaly body, které jsme ztratili ve třetích třetinách, tak by tabulka vypadalo o dost jinak. Takových zkratů hlavně v záběru se musíme vyvarovat.
O SÍLE LETOŠNÍHO KÁDRU RYTÍŘŮ. Všichni máme před sebou cíl v podobě play off. Víme, že v týmu máme kvalitu a rozhodně hrajeme líp, než minulý rok. Dost hráčů tu zůstalo, byli jsme na sebe už zvyklí a doplnili nás jen opravdové posily. Před sezonou z týmu každý z nás měl dobrý pocit, teď to ještě musíme převést na led.
„Kladno je příjemné město a líbí se mi, jak to v klubu funguje a jaká tady panuje rodinná atmosféra. Opouštět klub by pro mě bylo dost těžké, kdyby to někdy nastalo."
O SVÉM PŘÍCHODU NA KLADNO A PŘÍPADNÉM ODCHODU. Měl jsem v Sokolově trenéra, který vyrůstal na Kladně a dal jim o mně vědět. Jeli se na mě podívat na turnaj, pak mě pozvali na Kladno na tréninky a mně se tu moc líbilo. Jsem tu už osmým rokem, někdy od osmé třídy, a už jsem si to na Kladně oblíbil. Je to příjemné město a líbí se mi, jak to v klubu funguje a jaká tady panuje rodinná atmosféra. Mám tu spoustu známých a kamarádů, kluci, se kterými jsem hrál v mládeži, bydlí pořád na Kladně. Navíc naše fanouškovská základna je opravdu kvalitní a lidi při nás drží i v těžkých časech. Mám ještě opci na další sezonu, opouštět klub by pro mě bylo dost těžké, kdyby to někdy nastalo.
O SENIORSKÉ REPREZENTACI. Bylo to úžasné, super zkušenost. Každý se snaží do nároďáku dostat, ale nějak jsem se na to nefixoval. To, co se stane, můžu ovlivnit jen svými výkony. V klubu mi pak řekli po jednom zápase, že se na mě jeli trenéři z reprezentace podívat. Dopředu jsem to nevěděl. Pak mi volal pan Židlický, že pojedu na sraz s nimi. Byl jsem nadšený, hned jsem to volal rodičům a všem blízkým. Samotný sraz jsem se snažil co nejvíc užít, dostal jsem nakonec i celé dva zápasy a byl jsem strašně šťastný, že se to povedlo. Kluci byli super, i když jsem je předtím neznal, snažili se mi pomoct. Když se vyhrává, nálada je vždycky ještě lepší. Myslím, že hra od nás byla dobrá a bavilo nás to.
Jiří Ticháček | Foto: Jan Beneš, Český hokej
Share on Facebook
