Hokej v číslech: Preview sezony – HC Oceláři Třinec
Foto: Lukáš Filipec, hcocelari.cz
Díky našemu modelu Game Score vám přinášíme preview a sezonní predikce všech týmů pro sezonu Tipsport extraligy 2022/2023. V našich predikcích začínáme těmi nejhoršími a končíme nejlepšími týmy.
Od roku 2019 Oceláři vládnou extralize. Získali tři poslední možné tituly, a to poměrně přesvědčivými výkony. V posledním finále si Třinec poradil se Spartou 4:2 na zápasy, předtím ve čtvrtfinále a semifinále neztratil ani jeden zápas.
V základní části Třinec zaostal pouze za hradeckým Mountfieldem, a to o čtyři body: Oceláři získali 112 bodů. Navíc na třetí Spartu měli poměrně komfortní náskok hned 13 bodů.
Pod jejich úspěchy je podepsán velkým písmem trenér Václav Varaďa, který ovšem po posledním titulu Třinec opustil. Na jeho místo nastoupil Zdeněk Moták, asistuje mu Vladimír Országh. Tuto dvojice čeká náročná práce, před sebou mají úkol navázat právě na Varaďovu práci. Jak se jim to povede?
Predikce
Před startem loňské sezony byl Třinec jednoznačně největším favoritem na titul. To letos neplatí, náš model ho vidí jako třetí nejsilnější tým a v průměru mu předpovídá zisk 90 bodů. Třinec ale za druhým místem zaostává pouze o desetiny bodu.
Šance na další obhajobu mistrovského titulu má 18 %, stejně jako na startu minulé sezony. Šance na postupné kroky v play off jsou pak navíc v porovnání s posledním ročníkem o něco větší, což naznačuje, že špička extraligy je letos lehce odskočená od dalších týmů. Na postup mezi nejlepších osm má Třinec šance téměř 90 %, na semifinále pak lehce pod 60 %.
Se základní částí by si Oceláři měli, jako velice zkušený tým, poradit bez problému a vytvořit si co nejlepší pozici do play off. To by jim nemělo uniknout: šance, že by zůstali mimo 12 postupujících týmů, jsou pouze desetiny procenta. Mezi první čtyřkou se pak Oceláři umístí zhruba ze dvou třetin případů a šance na vítězství v základní části mají téměř 20 %. Vše naznačuje, že Třinec budeme hledat v tabulce opět velmi vysoko.
Sestava
Projektovaná hodnota všech hráčů je zobrazena za celou sezonu. V projekci celé sezony model pracuje s predikovaným počtem odehraných zápasů každého hráče. Model tedy počítá i s hráči, kteří nejsou v grafice zobrazeni.
Třinec má svém kádru bezesporu jednoho z nejlepších hráčů soutěže, dle našeho modelu pak vůbec toho nejlepšího. Martin Růžička patří k elitním hráčům extraligy již několik let. V minulé sezoně byl v hodnocení Game Score šestým nejlepším hráčem s hodnotou 4,1 výhry, ročník předtím byl v našem modelu tím nejlepším, když měl fantastickou sezonu s tempem sedmi výher! Pro příští ročník je pak s Peterem Muellerem jediným hráčem, který má projektovanou hodnotu vyšší než čtyři výhry, u Růžičky jde konkrétně o 4,5.
V minulé sezoně si Růžička připsal 48 bodů a patřil do nejlepší desítky kanadského bodování. Zároveň opět překonal i hranici 20 gólů. Při hře 5 na 5 ovšem nasbíral pouze 13 ze svých bodů, což ovšem není úplně jeho chyba. V přepočtu na čas Růžička bodoval na úrovni čtvrtého útoku, když si v průměru připsal 0,99 bodu. Měl především pouze 0,23 primární asistence, ale byli to hlavně jeho spoluhráči, kterým se nedařilo v zakončení, a stáli tak Růžičku několik bodů. Růžička totiž spoluhráčům v průměru připravoval šance na 0,77 očekávaného gólu za 60 minut, žádný hráč v extralize nebyl v tomto směru lepší.
Na ledě byl Růžička u šancí na 2,95 očekávaného gólu za 60 minut, které Třinec proměnil v 2,29 gólu za stejný čas. I přes slabší zakončení měl pozitivní vliv na obě statistiky, hodnota očekávaných gólů se zvyšovala při jeho pobytu o šest desetin, vstřelené góly pak o dvě desetiny. Poměr očekávaných gólů měl Růžička 62 %, což patřilo do nejlepší desítky v extralize, a gólový poměr 57 %.
V obraně patří mezi extraligovou špičku dle našeho modelu Milan Doudera. S projektovanou hodnotou 2,2 výhry se řadí do nejlepší pětky mezi obránci. Doudera navíc podává velice stabilní výkony, poslední dvě sezony odehrál v tempu 2,4 a 2,2 výhry.
Stabilní je i Douderův kvalitní vliv na hru Ocelářů, a to oběma směry. V minulé sezoně měl při hře 5 na 5 poměr očekávaných gólů 62 % a gólový poměr 59 %. Oba tyto poměry se navíc při jeho účasti zvyšovaly, konkrétně o pět a tři procenta. Dařilo se mu především limitovat šance soupeřů, které se snižovaly o tři desetiny očekávaného gólu za 60 minut.
Celkově si Doudera v minulé sezoně připsal 23 bodů a těžil hlavně z kvalitních přesilovek Třince. Při hře 5 na 5 pak měl devět ze svých bodů a v přepočtu na čas bodoval na rozmezí druhého a třetího obranného páru. Mezi beky se ovšem našlo pouze pár, kteří dokázali spoluhráčům rozdávat lepší přihrávky než Doudera. Ten vytvořil více než devět střeleckých příležitostí za 60 minut a vytvářel šance na téměř tři desetiny očekávaného gólu.
Obrana Třince ovšem nestojí pouze na Douderovi, ale pyšní se i dalšími zajímavými jmény. Martin Marinčin má za sebou první extraligovou sezonu, kterou odehrál s hodnotou jedné výhry. Při hře 5 na 5 bodoval na úrovni druhého páru, když si připsal 0,71 bodu a poměr očekávaných gólů měl velice solidních 57 %. Ve srovnání s očekáváním se Třinci ale při pobytu Marinčina na ledě nedařilo v zakončení a gólový poměr tak měl slovenský obránce 52 %. Tím samozřejmě utrpěl i jeho vliv, který měl lehce negativní v obou případech.
PREVIEW 2022/2023: HC Oceláři Třinec
Velký potenciál ukazuje poslední sezony Marián Adámek. Ten měl v hodnocení Game Score 1,2 a 1,4 výher, pro příští sezonu je jeho projekce rovna 1,2 výhrám. Při hře 5 na 5 je Adámek platný oběma směry, v minulém ročníku bodoval na úrovni prvního páru s 0,83 bodem za 60 minut. Směrem do defenzívy pak jeho celkový vliv patřil do nejlepší desítky mezi všemi hráči. Přispěly k tomu i výborné výkony brankářů za jeho zády, Adámek byl na ledě pouze u 1,33 inkasovaného gólu za 60 minut, šance soupeřů pak limitoval na 1,75 očekávaného gólu, kdy měl v obou případech ve srovnání se spoluhráči pozitivní vliv. A celkově měl poměr očekávaných gólů 58 % a gólový poměr 63 %.
Jakub Jeřábek se do české extraligy vrací po šesti letech, které strávil částečně v zámoří a poslední tři sezony pak v KHL. V loňské sezoně si ve Spartaku Moskva připsal sedm bodů ve 39 utkáních, předtím ale strávil dva roky v Podolsku, kde se mu dařilo lépe, když si připsal 18 a 26 bodů.
Z KHL se do extraligy přesunul také lotyšský obránce Karlis Čukste. Loňskou sezonu nicméně ještě dohrával, po konci v KHL, v dresu Pelicans Lahti ve finské nejvyšší soutěži. V té odehrál 15 zápasů a připsal si šest bodů, v dresu Rigy v KHL stihl loni Čukste 34 utkání, kde zapsal dvě asistence.
Kromě velice kvalitně složené obrany se navíc Třinec může spolehnout i na velmi nadstandardní dvojici brankářů. Ondřej Kacetl naskočil v minulé sezoně do 25 zápasů, ve kterých měl vůbec nejlepší úspěšnost zákroků v celé soutěži, konkrétně 93 %. Ve svých startech inkasoval o 12,2 gólu méně, než byla očekávání, a i přes menší minutáž byl v tomto směru druhým nejlepším brankářem. V porovnání s průměrem pak chytil o 12 gólů navíc. V přepočtu na 100 očekávaných gólů by byl Kacetl nejlepším brankářem, inkasoval by pouze 76 gólů.
Marek Mazanec dostal v základní části více prostoru, do branky se postavil ve 34 zápasech. V nich si připsal úspěšnost 91 % a v porovnání s očekáváním inkasoval o téměř pět gólů méně. Ve srovnání s průměrem pak Třinci chytil dva góly navíc. Celkově Mazanec společně s Kacetlem tvoří v modelu před startem sezony třetí nejlepší gólmanskou dvojici, trenéři Ocelářů se mohou spolehnout na oba své brankáře.
Sílu ale Třinec nemá samozřejmě pouze v defenzívě, soupeře dokáže trápit i směrem dopředu. Po Růžičkovi byl loni druhým nejproduktivnějším hráčem Ocelářů Andrej Nestrašil. Ten si připsal 35 bodů a celkově měl hodnocení 1,6 výhry. Při hře 5 na 5 bodoval na úrovni třetí formace s 1,22 bodu za 60 minut. Jeho vliv na hru byl ovšem negativní, bez něj na ledě se Třinci dařilo o něco lépe. A to především v ofenzívě, kde za účasti Nestrašila vstřelili Oceláři dva góly za hodinu hry, bez něj pak o dvě desetiny více. Tvorba šancí pak zůstávala víceméně totožná s Nestrašilem i bez něj. Nestrašil navíc přišel o dva stabilní spoluhráče, bratři Kovařčíkové se totiž rozhodli vyzkoušet zahraniční angažmá. Pro nadcházející sezonu mu tak trenéři musí najít nové kolegy do útočné formace.
Produktivním byl tradičně i Erik Hrňa. Ten pod Varaďou nedostával tolik času na ledě při hře 5 na 5, výraznou porci času ale odehrál v přesilových hrách. Přesto byl celkově až desátým nejvyužívanějším útočníkem Třince. I tak si ale Hrňa stihl připsat ve 30 zápasech hned 27 bodů, 15 z nich v přesilovkách, a v hodnocení Game Score měl tempo 3,8 výhry.
Při hře 5 na 5 pak Hrňa zaostal jen těsně za nejlepší desítkou, když sbíral 2,18 bodu, z toho 1,31 gólu, a byl čtvrtým nejlepším střelcem. Právě střelba je jeho největší předností. V průměru si Hrňa tvořil šance na 0,71 očekávaného gólu, a to z necelých 15 střeleckých pokusů. Navíc zhruba polovina jeho střel přišla z oblasti slotu, kdy byl lepší než 92 % útočníků. Hrňa pak zakončil sezonu s poměrem očekávaných gólů 64 % a gólovým poměrem dokonce 75 %. Je však nutno zmínit, že Hrňa neodehrál ani 300 minut a jeho výsledky z minulé sezony je tak potřeba brát s lehkou rezervou. Přesto je před startem sezony v našem modelu hodnocený jako druhý nejlepším útočník Ocelářů.
Do akce je připraven i kapitán Ocelářů Petr Vrána. Ten v minulé sezoně stihl v 52 zápasech nasbírat 26 bodů a patřil mezi pět nejproduktivnějších hráčů Třince. Při hře 5 na 5 bodoval Vrána na úrovni třetí formace a působil především jako distributor puku, zároveň výrazně pomáhal obráncům s rozehrávkou. Mezi útočníky patřil Vrána k vrchní čtvrtině v četnosti výstupů, zároveň velice často dokázal vyvážet puk pod kontrolou a nemusel se uchylovat k vyhození. I tím pomáhal k tomu, že s ním na ledě měl Třinec poměr očekávaných gólů 61 %, když měl Vrána pozitivní vliv především na ofenzívu Ocelářů. Gólový poměr měl ovšem 53 %, společně s Růžičkou se trápili v koncovce.
To je ostatně i případ Marka Daňa. Ten strávil s dvojicí Růžička-Vrána nejvíce času, když společně odehráli přes 300 minut, a byli tak nejstabilnějším útokem Ocelářů. Daňo si pak při hře 5 na 5 připsal 1,41 bodu za 60 minut, čímž se řadil na úroveň druhé formace. Zároveň vstřelil v průměru solidních 0,77 gólu a zařadil se jen těsně za úroveň prvního útoku. Střelecky patřil Daňo při hře 5 na 5 k nejnebezpečnějším útočníkům, z prostoru slotu střílel častěji než 96 % z nich, a celkově si tvořil lepší šance než 88 % útočníků.
Koncovka týmu ale při jeho účasti na ledě drhla, když měl Třinec šance na 2,7 očekávaného gólu, ty proměnil ale pouze v 1,92 vstřeleného gólu, a i přes poměr očekávaných gólů 62 % byl Daňo na ledě u 15 vstřelených i inkasovaných gólů.
Slušnou sezonu má za sebou slovenský mladík Miloš Roman, který by mohl dostat v týmu větší roli, poslední zápasy totiž odehrál v prvním útoku. V minulé sezoně Roman nasbíral 24 bodů ve 46 zápasech a v hodnocení Game Score měl 1,2 výhry. Solidní výkony předváděl především v defenzívě, kdy Třinec při hře 5 na 5 limitoval šance na soupeřů na 1,78 očekávaného gólu za 60 minut a stejný počet i inkasoval. Současně měl Roman poměr očekávaných gólů 55 % a gólový poměr 57 %, když ukázal i ofenzivní potenciál s 1,46 bodu za hodinu hry, což ho zařadilo na úroveň druhé formace. Vedle Růžičky může Roman v nadcházející sezoně směle atakovat hranici 30 bodů.
Zapomenout nesmíme ani na zkušeného slovenského centra Tomáše Marcinka. Ten byl s 27 body v minulé sezoně čtvrtým nejproduktivnějším hráčem týmu a hned 16 ze svých bodů zapsal v přesilové hře, kde je na brankovišti velice nepříjemným hráčem.
Současně Marcinko, kromě své skvělé práce v početních výhodách, patří i k nejlepším defenzivním útočníkům! V minulé sezoně měl pouze jeden hráč lepší defenzivní vliv než právě Marcinko. S ním na ledě měli soupeři šance pouze na 1,44 očekávaného gólu a jen tři útočníci byli u menšího počtu, z toho jeden je Marcinkův častý spoluhráč Erik Hrňa. Současně Oceláři inkasovali pouze 1,55 gólu. Především na očekávané góly soupeřů měl Marcinko skvělý vliv, když se za jeho přítomnosti snižovaly o téměř pět desetin. Slovenský univerzál je pro Třinec opravdu neocenitelným hráčem.
Útok navíc Třinec dokázal velice solidně doplnit. Libor Hudáček se do české extraligy vrací po dvouleté přestávce, kterou rozdělil mezi KHL a švýcarskou ligu. Hudáček se může ukázat jako skvělá posila, jeho minulé působení v Tipsport extralize jsme rozebrali během léta v samostatném článku.
Druhou posilou je pak Daniel Voženílek, který přichází z Českých Budějovic. Loňská základní část mu příliš nevyšla, když si připsal pouze 11 bodů v 51 zápasech, a to se projevilo i v hodnocení modelu. Na to dal ovšem zapomenout v play off, kde v osmi utkáních bodoval sedmkrát, z toho pětkrát slavil gól.
Voženílek i přes slabší sezonu směrem dopředu přinášel hodnotu v defenzívě a řadil se k velice nadprůměrným defenzivním útočníkům. S ním na ledě totiž klesaly šance soupeřů o pět desetin očekávaného gólu, v průměru byl Voženílek na ledě u 1,9 očekávaného gólu za 60 minut. Jeho vliv pak patřil do nejlepší desítky mezi útočníky. Zároveň Třinec může spoléhat na určité zlepšení jeho ofenzívy, kdy v ročníku 2020/2021 Voženílek naznačil svoje možné schopnosti. V 50 zápasech si připsal 23 bodů a v hodnocení Game Score měl téměř jednu výhru, k tomu opět dokázal přidat nadstandartní defenzívu.
Názor fanoušků
Zatímco model předpovídá průměrný bodový zisk u Třince 90 bodů, fanoušci Ocelářům věří o šest bodů více. Tím ho současně řadí na druhé místo, ale pouze těsně před tým na třetí příčce. Hned 40 % fanoušků pak věří, že Třinec překoná hranici 100 bodů, zároveň byl Třinec u fanoušků druhým nejčastějším vítězem základní části.
I přes odchod několika klíčových hráčů a trenéra Václava Varadi je reputace Třince vysoká. U Třince si navíc můžeme pomoci příkladem z NHL, ve které je vyhrát samozřejmě o něco těžší. Tampa Bay nám ale ukázala, že obhájce titulu není radno podceňovat. Proto Třinec, i když nejde do sezony jako ten největší favorit, není rozhodně dobré odepisovat, a je zkrátka nutné s ním velmi vážně počítat.
Share on Facebook
