Hašek o filmu Děti Nagana, olympiádě i ruských sportovcích: Jsou reklamou na válku
Dominik Hašek
|
Foto: Jan Beneš
Ve filmu Děti Nagana hraje malou, přesto podstatnou roli. Bývalý gólman a zlatý olympionik Dominik Hašek je v letošním nejočekávanějším sportovním snímku velkým vzorem hlavního hrdiny. Sportovní novinku roku 2023 ještě neviděl, chystá se na premiéru 22. února, tedy na den přesně 25letého výročí od zisku olympijského zlata. Při příležitosti představení filmu na turnaj století zavzpomínal a vyjádřil se i k možné účasti ruských sportovců na světových akcích.
Ve filmu Děti Nagana jste si zahrál malou roli, ve které přestavujete sám sebe. Jak probíhalo natáčení?
Jsem patronem filmu, zúčastňoval jsem se nejednoho natáčecího dne. Moje maličká role má v díle pointu. Jsem vzorem hlavního hrdiny, takže má význam. Jen tak pro zajímavost: nejen že jsem v roli nalíčen jako v devadesátkách, ale i to auto je identické s tím, se kterým jsem tenkrát jezdil. To je taková třešnička na dortu.
Už jste dílo viděl?
Nagano jsem viděl z ledu. (úsměv) Film jsem ještě neviděl, a to z jediného důvodu. Vím, že bude dobrý a čekám na premiéru. A těším se na ni.
Děti Nagana už mají diváky. Jako první film v Lucerně viděli novináři
Zmínil jste, že jste patron filmu. Jak se spolupráce zrodila?
Nezapomenu, jak režisér Dan Pánek přišel do mé kanceláře a byl takový stydlivý. Představil mi scénář v kostce. Moc se mi líbila idea, že film není o nás hráčích. Nicméně my jsme inspirací pro děti, které se do akce pustí jako velcí hokejisté. Hrajeme v něm malou podružnou roli, ale je to o dětech, které mají sny, problémy a snaží se je překonat a dosáhnout toho, co chtějí. Proto jsem Danovi na nabídku kývnul.
Radil jste mladým hercům coby zkušený hokejista, co a jak mají dělat?
Ani ne. Děti měly svého specialistu, který se pohybuje v hokejovém prostředí a trénuje mládež. Spíš jsem sledoval a někdy něco přidal. Film je o hokeji, k tomu mám co říct, ale samozřejmě jsem to nechával na režisérovi. Sledoval jsem, jak je na děti hodný. Když něco zkazily, jelo se znova. Na ledě je to trochu jiné.
Připomnělo vám jejich zapálení do role hokejistů vaše dětská léta?
Jednoznačně. Když mi bylo deset, měl jsem své vzory, velké sportovce, které jsem obdivoval. To samé mají hrdinové v tomhle snímku. Jsme jejich vzory, hrdinové a snažíme se je inspirovat. Ony se nás snaží napodobovat na svém plácku. A mají své problémy ve škole a mezi kamarády, jako jsme měli my. To mám na filmu rád.
Letos už to bude 25 let od zisku zlata v Naganu. Jak na velké vítězství vzpomínáte?
Už je to minulost, je to za námi. Každý se vydal jiným směrem. Líbí se mi, že jsme pro národ něco udělali. Těší mě, že se dodnes zachovalo rčení: To je tvoje Nagano. Když se to řekne, znamená to, že člověk něco skvělého a výjimečného dokázal. Nemusí se ani jednat o sport. Rčení se říká i po 25 letech a pravděpodobně ještě dlouho bude.
„Líbí se mi, že jsme pro národ něco udělali. Těší mě, že se dodnes zachovalo rčení: To je tvoje Nagano."
Plánujete sraz s bývalými spoluhráči?
Ano, doneslo se ke mně, že bychom se měli setkat na začátku dubna. Doufám, že se nás sejde co nejvíc. Je to hezké se sejít, samozřejmě už má každý svou cestu. Byli jsme skvělá parta, které se podařilo vyhrát na olympiádě. Vzpomínky máme a vždy si budeme mít co říct.
Tenkrát jste zvítězili ve finále nad Rusy, kteří se nyní světových sportovních akcí nemůžou účastnit. Jaký k tomu zaujímáte postoj?
Ruští sportovci jsou bohužel reklamou na válku, která stojí spoustu lidských životů. V první řadě mi jde o lidské životy a bezpečnost naší země, našich spojenců. V tuhle chvíli jsou ruští sportovci využívaní ruskou propagandou. Rád bych jim pomohl, aby mohli soutěžit a vrátit se mezi nás, ale to pouze za předpokladu, že nebudou zmíněnou reklamou. Je to ale na delší povídání... Demokratické země a Mezinárodní olympijský výbor pro ně nic nedělají. Nemůžeme se na tuhle situaci jen koukat. Musíme jim poskytnout azyl a uprchlická víza, oni pak můžou díky tomu na olympiádě za uprchlický tým vystoupit, ne reprezentovat. Za současných podmínek to není možné.
Dominik Hašek | Foto: Jan Beneš
Share on Facebook
