Dominik Groh vypráví o EBEL i spolupráci s mistrem světa Lassilou
Foto: Rosťa Pfeffer, hcorli.cz
Talentovaný brankář Dominik Groh zažívá svou první sezonu v mezinárodní EBEL. Loňská opora Moravských Budějovic měla před aktuálním soutěžním ročníkem hned několik nabídek, přičemž zvítězila ta znojemská.
Dominik Groh nyní vypráví o odlišnostech mezi EBEL a soutěžemi v Česku, popisuje svůj vztah s Teemu Lassilou a nechybí ani zmínka o vínu. Tedy o něčem, co je pro Znojmo opravdu typické.
Momentálně jste v tabulce EBEL na páté pozici, takže asi spokojenost, že? Jak byste z týmového pohledu zhodnotil dosavadní průběh sezony?
Začátek jsme měli poměrně pomalý a dlouho jsme se sehrávali, postupně se ale tvořil silný tým, který ukázal svoji velikou sílu.
Toto velmi dobré postavení držíte i navzdory rozsáhlé marodce, která vás momentálně trápí. Je hodně náročné hrát řadu zápasů za sebou na nekompletní čtyři formace?
Je to určitě velmi náročné a není příjemné vidět ten počet hráčů, kteří nemohou nastoupit. Většina se už ale postupně zotavuje a věřím, že brzy zase naskočí. V některých zápasech nás možná o to víc semklo, když jsme si uvědomili, že na tom nejsme nejlépe a o to víc jsme zabrali.
Takže vás to může s blížícím se play off o to víc sjednotit...
Určitě, zrovna o tom mluvím. Sáhli jsme si na to pomyslné dno a určitě o to větší síla v nás bude s navrátilci do sestavy, kteří přinesou další energii a elán!
Aktuálně máte dobrou formu- Už jste se na styl EBEL adaptoval?
Ano, řekl bych, že už v přípravě jsem se cítil dobře, a i když je EBEL hokej odlišný od českých soutěží, brankáři mají úkol pořád stejný a pro nás se nic nemění.
„V EBEL není tolik české "opatrnosti". Hraje se tu více do těla a tvoří se více přečíslení."
V čem je EBEL odlišná oproti například českým soutěžím? Je to opravdu hodně bruslařská soutěž, která není tolik svázána taktikou?
Odlišná je určitě v tom, že tu není tolik té české „opatrnosti“. A i díky tomu, že tu hraje spousta zámořských hráčů, se hraje více do těla a tvoří se mnoho přečíslení.
V lize se objevuje řada zámořských hokejistů, kteří jsou proslulí svým důrazem. Musel jste si v tomto ohledu na něco zvykat?
Musel a hodně. Zrovna při posledním zápase s Vídní jsem jel za rozhodčím po druhé třetině a říkám, že mě hráči neustále bruslí do brankoviště a rozhazují z postoje, ať hru přerušuje. Dostal jsem odpověď, že nic takového v EBEL nefunguje – a když padne gól, nebude uznaný. Hráčům je umožňována větší drzost.
„Při zápase s Vídní jsem jel za rozhodčím, řekl jsem mu, že mi hráči neustále bruslí do brankoviště, ať hru přerušuje. Řekl mi, že nic takového v EBEL nefunguje a když padne gól, tak nebude uznaný."
Zmiňujete zápas s Vídní. V něm jste i přes velkou marodku předvedli dobrý výkon. Nakonec jste však prohráli 1:2. Jak ho hodnotíte?
I když jsme prohráli a v důležité části sezony, kdy potřebujeme každý bod, věřím, že nám ten zápas moc pomohl dokázat si, na co máme. I v okleštěné sestavě. Byl to zatím nejlepší zápas, co jsme s Vídní sehráli. Vedení chtělo zápas přeložit, ale z EBEL nevyhověli, a ještě poslali šikovné rozhodčí, byla to tedy zkouška ohněm. Já si moc vážím šance, kterou jsem dostal, snažil jsem se tak jako ostatní odvést maximum. Po dlouhé výherní šňůře mi občas přijde, že si někdo myslí, jak to půjde samo, ale teď už všichni víme, že musíme zase táhnout za jeden provaz do jednoho a v dalším zápase už určitě budeme brát body. Je dobře, že trenéři do Vídně vzali i mladíky Martina Kosnara s Ondřejem Svobodou, každou další tvář jsme rádi viděli.
Znojmo považuje zápasy s Vídní za derby. Jaká je atmosféra při těchto utkáních? Je to mezi fanoušky hodně vyhecované?
Ano, je to derby a je dobře, že něco takového máme. Je to dobré pro hokej, pro diváky a hokejisti si to taky užívají. Celkově jsou atmosféry na zápasech se všemi týmy atraktivní. Lidi v Rakousku to baví včetně Fehérváru nebo Bolzana. Fanoušci Znojma jsou úžasní, na zápas vzdálený od Znojma okolo osmi hodin jich jezdí přes deset. Na posledním derby s Vídní bylo lidí snad přes 200 a to je cesta na dvě hodiny. Atmosféra v EBEL nemá chybu, stejně tak představování hráčů těsně před úvodním buly.
Foto: Petra Šnajderová
Co říkáte na výkony Kanaďana Lucianiho, který momentálně vévodí produktivitě celé EBEL?
Kanaďany sem kluby přivádí právě kvůli zvýšení produktivity, od toho je u nás Luc a já jsem rád i za něj, že svoje kvality potvrzuje a je klubu platným hráčem.
Vy máte ve svém kádru hned několik zámořských hokejistů. Myslíte, že by bez nich tato soutěž hrát nešla? Trenér Fryčer takového názoru je…
Soutěž už má nějakou tvář a je pravda, že pokud by z našeho týmu Kanaďané vypadli, asi by to mohla být nevýhoda.
„Pro mě je Miroslav Fryčer férový chlap, který vždy drží svá slova a mluví narovinu."
Jaký je vlastně Miroslav Fryčer trenér? Jsou hodně znát jeho bohaté zkušenosti nejen z NHL?
O panu Fryčerovi je známo určitě spoustu pozitiv – a ať už se bere jakýmkoliv směrem a má jakékoliv plány, pro mě to vždycky bude chlap, který drží svá slova a mluví na rovinu. K takovým lidem chovám veliký respekt a vážím si toho.
Gólmanskou dvojici tvoříte s Teemu Lassilou. To je mistr světa, chytal také KHL a další soutěže. Učíte se od něj hodně?
Lassi je skvělý člověk, kamarádský a pohodář. Jsem rád, že jsem v týmu s někým, kdo toho má tolik za sebou, a přesto je velice pokorný. Ovšem je o dost starší a naše styly jsou odlišné, na ledě už každý za sebe! Se zdokonalováním a udržováním naší formy pracuje trenér brankářů.
Gólman nicméně může vždy chytat jen jeden. Je proto mezi vámi i rivalita?
Když víme, kdo jde další zápas do brány, popřejeme si, před zápasem se navzájem podpoříme a mezi třetinami jeden druhého dostáváme komunikací do pohody. Každopádně to nemění nic na tom, že před každým zápasem chci slyšet moje jméno, jako jméno brankáře, který má nastoupit.
Jak jste vlastně snášel období na začátku sezony, kdy jste jako nováček musel dlouho sedět na lavičce a čekat na svoji šanci?
Nebylo to rozhodně nic lehkého, ukázat se v jednom z deseti zápasů. Prostě tam jdete a víte, že máte jednu šanci, která řekne, co s vámi bude další měsíc. Gólmani by na takové situace měli být zvyklí, já do týmu přišel jako brankář číslo dvě, ale po celou dobu sezony chci svými výkony ohromit.
„S Lassim se vzájemně podporujeme, Každopádně chci před každým zápasem slyšet moje jméno, jako jméno brankáře, který má nastoupit."
EBEL je také charakteristická svým dlouhým cestováním. Jak ho zvládáte?
Musím říct, že jsem si na to cestování rychle zvykl, jsem ještě dost mladý na to, aby mě bolel každý kloub, dám si sluchátka a poslouchám písničky, koukám na krásnou rakouskou přírodu, na film nebo prostě mám jen zavřené oči a počítám ovečky. Každý si cestu krátí jinak, ale nikdo z těch cest není rozlámaný, na pohled se to zdá daleko horší, realita je v rámci možností o hodně lepší.
Jste vysokým brankářem. Měříte 190 centimetrů. Z tohoto pohledu jsou to pro dnešní trendy ideální parametry. Využíváte svou výšku k chytání hodně?
Hráči jsou moc šikovní a musím pořád a pořád zdokonalovat postřeh, protože skulinku si vždy najdou, ale při dorážkách má dlouhé tělo výhodu, za to jsem vděčný. Každý brankář má styl podle toho, co si může dovolit se svým tělem a výškou.
„Od klubu jsme byli na začátku sezony pozvání do vinného sklípku na degustaci vína. To byl krásný zážitek."
Jak na vás vlastně působí Znojmo a okolí? Je to hodně historická oblast. Prošel jste si už všechny místní památky?
Prošel jsem si většinu a město je to nádherné, doporučil bych každému to tu navštívit a poznat místní lidi. Rodina sem přijela na silvestr a vinobraní, byli nadšení!
Kromě bohaté historie, jde také o kraj, který je proslulý svým vínem. Takže co vy a víno? Už jste zkoušel nějakou exkluzivní znojemskou či okolní odrůdu?
Co mě mile překvapilo, tak, že jsme byli jako tým s manželkami a přítelkyněmi pozváni od klubu na degustaci vína do sklípku na začátku sezony. To byl krásný zážitek. Něco jsem ochutnal, a i když jsem spíše na suchá vína, Pálava vyhrála.
Foto: Michal Křepela
Share on Facebook
