Do Chomutova jsem přišel, abych ho vrátil tam, kam patří, říká Vavřena
Benjamin Vavřena
|
Foto: Kateřina Kundertová, piratichomutov.cz
Juniorce Chomutova se tuto sezonu moc nedaří, poslední tři utkání ale vyhrála. Právě tyto zápasy odchytal Benjamin Vavřena, jenž se na pozici jedničky vrátil po měsíci a půl, který strávil na lavičce. Mladý brankář se v obsáhlém rozhovoru rozpovídal o přestupu ze Slavie, svém aktuálním postavení v týmu a formě Pirátů.
Benjamine, na kontě máte tři výhry v řadě. Myslíte, že konečně přišel obrat k lepšímu?
Je to super. Jsem moc rád za to, že se nám teď na tripu dařilo. Musíme pokračovat dál, abychom se dostali v tabulce nahoru a abychom to vytáhli na ten kýžený postup.
Jak vnímáte svojí hru a postavení v tabulce?
Ze začátku to byl velký šok, protože jsme čekali, že budeme hrát nahoře. V týmu se udělalo několik změn u hráčů a vyměnilo se i trenérské vedení. My jsme si s týmem sedli a řekli jsme si, že takto hrát nemůžeme. Zlomový pátek, kdy jsme otočili zápas v Havlíčkově Brodě, kde to po první třetině vypadalo šíleně, nás nakopl a věřím, že to teď bude lepší a že budeme všichni pracovat pro to, abychom postoupili.
Do zápasu s Havlíčkovým Brodem jste jako jednička nastoupil po měsíci a půl. Jak těžké to pro vás bylo?
Bylo to hodně těžké, protože si myslím, že jsem odchytal dobré zápasy. Hodněkrát jsme vyhráli i díky mému výkonu. Z vedení ale přišlo, že chtějí zkusit klučinu z dorostu. Pak naskočil i David Štěrba, což je ročník 2006. Chytal velice dobře, ale pořád jsme nevyhrávali. Bylo mi líto, že jsem nemohl pomoci. Hned jak jsem naskočil, tak jsem věděl, že musím předvést takový výkon, abychom začali vyhrávat. Myslím, že týmu dalo impuls to, že jsem byl v bráně a že jsme to mohli spolu otočit.
„Zlomový pátek nás nakopl a věřím, že to teď bude lepší a že budeme všichni pracovat pro to, abychom postoupili.“
Po první třetině jste prohrávali 0:4. Neproběhla debata o střídání brankářů?
Já jsem si o přestávce říkal, jestli mě tam trenér nechá. Bylo to těžké a vůbec bych se nedivil, kdyby mě pan trenér vystřídal. V kabině ale nic neproběhlo. Trenér mi věřil a chtěl, abych pokračoval. Pak jsme se nastartovali a když jsme snížili na 2:4, tak jsem věděl, že to můžeme zvládnout.
Soupeř měl hodně přesilových her. Pomohlo vám to paradoxně dostat se do tempa?
Jojo, určitě. Bylo super, že jsme to ubránili. Těch vyloučených jsme ale měli příliš a je to jedna z věcí, na kterých musíme zapracovat. I když jsme hráli oslabení dobře, tak přesto padly v Havlíčkově Brodě hloupé góly třeba o brusli, a to je škoda. Musíme se těchto situací vyvarovat, abychom podobné góly nedostávali.
Nakonec jste to divoké utkání zvládli. To vás asi nabudilo více, než kdyby to bylo hladké vítězství.
Myslím si že určitě, protože jsme předtím měli tři domácí prohry a už bylo načase s tím něco udělat. Právě to, že jsme dokázali otočit z 0:4 s prvním týmem tabulky na jeho ledě, kde předtím ještě nikdo nevyhrál, ukázalo, jak silný charakter má náš tým. Když se semkneme, tak můžeme hodně dokázat.
Pamatujete, že byste někdy vyhrál zápas se sedmi obdrženými brankami?
Matně si na něco vzpomínám. Asi na Hvězdě někdy v žákovských kategoriích při nějaké takové přestřelce. (směje se) Po zápase jsem ale s výkonem spokojený nebyl. Byl jsem rád za tým, že jsme vyhráli za tři body, ale se svým výkonem ne. V sobotu jsem si to musel vyhodnotit a vrátit se zpět do tréninku.
V neděli jste pak hráli v Havířově, kde jste vyhráli 5:1. Jak jste ten zápas ze svého pohledu viděl?
Myslím si, že to byl z naší strany velmi dobrý zápas. Cesta sice byla dlouhá, vyjížděli jsme v 5:30 ráno, ale v Havířově jsme se pak byli ještě projít. Také byla dobře nastavená atmosféra v kabině, že jsme si nemysleli, že to půjde samo. Do zápasu jsme vlétli parádně, Havířov se k ničemu nedostal a když jo, tak to byla moje práce, abych podržel tým. I když měli přesilovku, tak jsme oslabení zvládli výborně. Chleba se lámal za stavu 1:0, kdy jeli trestné střílení. To jsem chytil, pak jsme dali druhý gól a od té doby to už bylo o něco lehčí. Ve třetí třetině jsme ale trochu povolili, oni na nás nastoupili a obdržel jsem jednu branku. Škoda, že to nebyla nula, ale to už je jen detail.
„Právě to, že jsme dokázali otočit z 0:4 s prvním týmem tabulky na jeho ledě, kde předtím ještě nikdo nevyhrál, ukázalo, jak silný charakter má náš tým. Když se semkneme, tak můžeme hodně dokázat.“
Právě na ten jeden gól jsem se chtěl zeptat. Žádný z brankářů v Chomutově tuto sezonu zatím neudržel čisté konto. Mrzela vás obdržená branka o to víc, že jste to mohl konečně prolomit?
Samozřejmě mě to trochu mrzelo, na druhou stranu jsem si ale říkal, že toho nemůžu chtít moc. Možná je to dobře a stále musím být v hlavě nastavený tak, že musím pořád makat, aby ta nula jednou přišla.
Zmiňoval jste trestné střílení. Co soupeř zkoušel a jak jste zareagoval?
Myslím si, že to byl dobrý nájezd. Byla to taková rychlá klička a střela, já si ale na nájezdy věřím už odmala. Z mé strany to bylo o tom udržet bruslení se soupeřovým hráčem. Střelu na vyrážečku jsem si už pohlídal.
Rozhodčí rozdal celkem 20 dvouminutových trestů. Byl zápas vyhrocený, nebo se spíš jednalo jen o chyby hráčů a jejich nedůslednost?
Vůbec bych neřekl, že to bylo vyhrocené. My několik posledních zápasů děláme fauly z nedisciplinovanosti, kdy se třeba i hádáme s rozhodčím nebo špatně střídáme. Jsou to zbytečné chyby, které nás mohou zbytečně připravit o skóre. Naštěstí jsme to v Havířově zvládli ubránit, ale tyto situace si do dalších zápasů nemůžeme dovolit.
Benjamin Vavřena | Foto: Kateřina Kundertová, piratichomutov.cz
Celou cestu jste si protáhli ještě do zápasu s Porubou. Kde jste přespávali?
V hotelu Sareza přímo na porubském zimáku. Bylo super, že jsme si mohli odpočinout a už od sedmi hodin večer jsme mohli regenerovat a připravit se na zápas, který jsme hráli už v jedenáct dopoledne.
Na takovýchto tripech se nejvíce upevňuje parta, jak si to užili?
Užili jsme si to hodně. Důležitá byla výhra v Havířově, kde jsme navázali na tu přestřelku v Havlíčkově Brodě. Hodně nám pomohlo, že jsme udělali tři body. Kdybychom proti AZetu prohráli a byli pod tlakem, že musíme bodovat proti Porubě, tak by to nebylo moc příjemné. Takhle to ale bylo super.
„Do Chomutova jsem přišel s tím, že chci postoupit a že tomu dám všechno. Chápal jsem to, bylo na čase, aby dostal příležitost někdo jiný, když jsem nějaký ten zápas nepodržel.“
Zápas s Porubou dospěl do nájezdů, ve kterých jste ze šesti pokusů soupeře vychytal všechny. Trénujete je hodně?
Jezdíme je na tréninku docela často, většinou někdy ke konci. Teď jsme je tedy moc nejezdili, protože jsme nehráli moc dobře. Vždy jsem si na ně věřil, ani při tréninku z nich moc gólů nedostávám. Když zápas došel do nájezdů, tak jsem si říkal, že to je moje, že nedostanu gól a vyhrajeme. Bylo to ale trochu delší, než jsem čekal, protože jsem myslel, že my alespoň dva nájezdy proměníme.
Vy jste na měsíc a půl vypadl z pozice jedničky. Jak jste to snášel?
Bylo to pro mě hodně těžké. Do Chomutova jsem přišel s tím, že chci postoupit a že tomu dám všechno. Chápal jsem to, bylo na čase, aby dostal příležitost někdo jiný, když jsem nějaký ten zápas nepodržel. Spíš jsem byl naštvaný sám na sebe, že to nebyly výkony, které bych tu měl podávat, abych se mohl potenciálně dostat někam dál. Věděl jsem, že až zase příležitost přijde, tak že musím být ready. Nejvíce mi vadilo, že když tým prohrával, tak jsem mu nemohl pomoci. Snažil jsem se co nejlépe připravit na to, až mi dá trenér šanci.
Benjamin Vavřena | Foto: Kateřina Kundertová, piratichomutov.cz
Cítíte, že je vaše pozice v bráně jistější?
Myslím si, že ano. Samozřejmě záleží na tom, jak budeme hrát, já se ale budu stoprocentně soustředit na svůj výkon, abych co nejvíce pomohl týmu a ať můžeme vyhrát zápasy třeba i 1:0.
V předsezonním rozhovoru říkal pan trenér Koláček, že situace v brankovišti není rozhodnutá. Počítal jste i s tím, že by vaše vytížení mohlo být menší?
Vypadalo to, že trenéři nejsou rozhodnutí a podle prvních zápasů uvidí, kdo vlastně bude chytat. Já jsem dostal příležitost hned na začátku, kdy jsme porazili Třemošnou a Slavii a ukázal jsem, proč tam jsem. Pak mi to trochu nevyšlo a chytat jsem přestal. Teď už jsem ale zase v tom a věřím, že nám svítá na krásné časy výsledkově a i tabulkově.
Mužstvo převzal trenér Daniel Lehnert. Jak vnímáte tuto změnu?
Pan trenér Lehnert je skvělý trenér, mám ho moc rád. Má přesně ten stejný přístup k hokeji, jako mám já. Na tréninku z nás chce vymačkat úplně všechno, za což jsem rád a ukazuje to, kam až se můžeme dostat. Jsem spokojený nejen s trenérem, ale i s celkovou situací v Chomutově a jsem tam velmi rád.
„Potřeboval jsem se někam posunout. Právě mamka je z Litvínova a taťka je z Ústí nad Labem, takže to tak bylo ve vzduchu. Věděl jsem, že Chomutov má krásné zázemí.“
Vy jste z Prahy, jak jste se dostal do Chomutova?
Předtím jsem chytal ve Slavii, kam jsem přestoupil před třemi lety z Hvězdy. Odchytal jsem tam dorost a první rok juniorky, kdy jsem ale nedostal tolik prostoru, kolik bych chtěl a kolik jsem měl slíbeno. Od poloviny sezony jsem věděl, že tam pokračovat nechci, protože mi to nedávalo to, co jsem chtěl. Potřeboval jsem se někam posunout. Právě mamka je z Litvínova a taťka je z Ústí nad Labem, takže to tak bylo ve vzduchu. Věděl jsem, že Chomutov má krásné zázemí. Můj agent tam zavolal a domluvili jsme se, že tam přijdu ke konci letní přípravy na led, a od té doby jsem tam. Do Chomutova jsem přišel, abych ho vrátil tam, kam patří.
Jsou pro vás zápasy proti Slavii speciální?
Jsou pro mě trochu speciálnější. Cítím velký tlak, když hraju proti svým bývalým spoluhráčům. V letní přípravě jsem je porazil poprvé, na začátku sezony podruhé, u nich jsme sice prohráli, ale pořád nad nimi 2:1 vedu. (směje se)
Právě prohra se Slavií vás na čas vyhnala z brány. Nezazlíval jste to bývalým spoluhráčům?
Trochu jsem si říkal, že je mi to líto, že to vyšlo zrovna na Slavii. (směje se) Samozřejmě jsem to ale chápal, takový je prostě sport. Nepředvedl jsem takový výkon, jaký se ode mě očekával, a byl jsem rád, že dostal příležitost i někdo jiný.
Benjamin Vavřena | Foto: Kateřina Kundertová, piratichomutov.cz
Share on Facebook
