Deset let bez absence? Kus života, říká Lev po překonání rekordu a zisku poháru
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Hradec Králové si naprosto dominantním vítězstvím proti Litvínovu dvě kola před koncem základní části zajistil vítězství v dlouhodobé soutěži. Získal tak první velkou trofej ve své historii. Vysokou měrou k tomuto úspěchu přispěl i Jakub Lev, který znovu v této sezoně nevynechal jediný zápas. Bylo to jeho 594. utkání v řadě, čímž překonal extraligový rekord Petra Lešky.
Jakube, po zápase to vypadalo, že už jste si stihli užít takovou malou oslavu přímo na ledě.
Je to fantastické. Vždycky, když člověk něco vyhraje, tak to jsou skutečné emoce, žádné hrané. Je to odměna za naši celoroční práci. Jsem moc hrdý na celý tým, neměli jsme žádnou krizi. Doufejme, že se dobře připravíme a budeme pokračovat dál.
Prezidentský pohár, není to mnohem víc, než se od vás před sezonou čekalo?
Nechci říct, že jsme byli ve stínu, ale před sezonou se mluvilo o jiných týmech. Ale když se tým sešel a dalo se to na papír, viděli jsme, jak silnou máme obranu. Věřili jsme, že budou dobře chytat gólmani a taky máme čtyři vyrovnané útoky. Nemyslím si, že některý tým má tak vyrovnané čtyři lajny jako my. Někdo má možná větší hvězdy, ale sešlo se to dobře. V přípravě jsme hráli dobře, věřili jsme a po krůčkách jsme k tomu došli. Jsme rádi, že se nám to povedlo, i když jsme byli snad 30 kol na druhém místě.
Je vítěz základní části tím, kterého chce každý v play off porazit?
Když jsme to v minulosti s týmem nevyhráli, tak jsem na to vyloženě nekoukal. V play off už koukáte jen na to, že chcete vyhrávat. A je úplně jedno, jestli tým proti vám skončil čtvrtý nebo první.
Mountfield poprvé v historii převzal Pohár prezidenta
Má podle vás Mountfield tým, který může uspět i v play off, které je podstatně jinou soutěží než základní část?
Určitě. Myslím, že máme takový tým, který umí i přitvrdit a že se umíme soupeři dostat pod kůži.
Dominantním výkonem proti Litvínovu jste museli před blížícím se play off soupeřům doslova nahnat strach.
Pomohly nám ty dva góly, potom jsme hráli zodpovědně. Bylo vidět, že jsme si hlídali výsledek a nechtěli jsme Litvínov pouštět do šancí. Měli tam snad jen jednu šťastnou tyčku, jinak nic moc. Když zapneme a hrajeme, co máme, tak je v týmu obrovská síla.
Je výhoda, že budete po konci základní části stát a čekat na soupeře z předkola?
Záleží, jestli tým z předkola zvládne sérii na tři zápasy nebo na pět. Když je to na čtyři, pět zápasů, tak se únava sčítá a není tam moc času na odpočinek. Ještě nám teď říkali, že se termíny upravily a hraje se o den nebo dva dřív. Pro ten tým z předkola to pak bude nevýhoda. My dobře potrénujeme a můžu všem slíbit, že my nic nepodceníme.
K zisku poháru jste navíc překonal rekord Petra Lešky v počtu po sobě jdoucích odehraných zápasů bez vynechání. Slušné načasování.
Je to taková symbolika. Deset let, to je hezké číslo, taky hezká sezona. Všechno se to pěkně sešlo, být někde dole, tak to asi není takové. Ohromně moc si toho vážím.
Železný muž Jakub Lev. Odehrál 594 zápasů v řadě
Co cítíte, když se za těmi deseti lety ohlédnete?
Je to kus života. Něco jsem během toho prožil, párkrát se stěhoval, poznal spoustu nových lidí. Série pořád pokračovala a doufám, že bude pokračovat dál. Poslední dny byly docela náročné, pořád mě kluci otravovali, že k tomu tématu chtějí něco dopředu natáčet. A ráno na rozbruslení mě ještě trefil Jérémie Blain golfákem do stehna. On mi to nepřál, asi mu volal Petr Leška, aby mě vyřadil (smích).
Dával jste si během této sezony nebo v posledních týdnech větší pozor, aby se něco nestalo?
Posledních pár dní jsem se víc hlídal, ani jsem nechtěl chodit moc mezi lidi. Covid tady pořád je, takže jsem nechtěl nic riskovat.
„Posledních pár dní jsem se víc hlídal, ani jsem nechtěl chodit moc mezi lidi. Covid tady pořád je, takže jsem nechtěl nic riskovat.“
Byl nějaký zdravotní problém, nějaký moment, kdy bylo opravdu ve hře, že byste nenastoupil?
Ve Vítkovicích jsem měl zlomeninu čelisti a taky roztržené ucho. To bylo na 40 stehů a ještě k tomu otřes mozku. Ale sešlo se to vždy v takové části sezóny nebo před sezonou, že jsem se stihl dát do kupy.
A co nějaká nemoc?
Nějaká střevní chřipka nebo viróza tam byly, ale nikdy to nebylo tak, že bych třeba zvracel nebo fakt musel zápas vynechat. Ale párkrát to na hraně bylo.
Série začala v roce 2012, kdy Česká republika získala poslední medaili na MS. Bylo by hezké to zopakovat, ne?
To jo, ale je to taky rok, kdy jsme s Plzní vyhráli titul. To by mohla být další symbolika. Nechci nic přivolávat a zakřiknout, ale doufám v to.
Sestřih utkání
Share on Facebook
