Cože, faul? Místo toho gól... Marcinko: Hrabeme se z jámy. Kouč ocenil charakter
Tomáš Marcinko před brankou Litvínova
|
Foto: Vít Golda, hc-kometa.cz
Na trestné lavici nechápavě kroutil hlavou. Děláte si legraci? Tomáš Marcinko zkraje druhé třetiny při přesilovce pošťouchl před litvínovskou klecí obránce Denise Zemana, který se s bolestivou grimasou sesunul k ledu. Rozhodčí zkoumali inkriminovaný moment pro potenciálně vyšší trest, po zhlédnutí videa ale brněnského chasníka pustili na svobodu.
„Bylo to zvláštní, ale člověk nikdy neví. Tak na 90 % jsem věřil, že z toho nic nebude. Neměl jsem pocit, že by to bylo na vyloučení,“ vykládal slovenský silový útočník po zápase v útrobách Hlinkova stadionu.
„Nechci to moc komentovat, je to svědomí toho hráče, který tam byl. Je to hokej, kontaktní sport,“ pokrčil rameny Marcinko.
Za dalších 50 vteřin práskl do puku na levém kruhu a se zvednutýma rukama zůstal ležet na ledě. 1:1! Kometa kovbojku pod Krušnými horami i přes těžké chvíle přece jen zvrátila do pozitivního výsledku.
Po avizovaném (a odvolaném) trestu jste pak o to víc namotivovaný skočil na led, ne?
To jsem vždy. Ale samozřejmě vás to vyhecuje, co si budeme povídat… Dobré i zlé emoce do sportu patří, zvlášť do play off. My se musíme snažit každý den využívat ty správné a být nabuzení v každém střídání.
V čem jste dnes večer Litvínov předčili? Na druhou otočku vám stačilo jen 77 vteřin...
Po druhém domácím zápase jsme do toho šli s tím, že chceme uspět a získat bod. A hlavně odčinit výkon, který jsme předtím podali ve druhé třetině. Podívali jsme se na video a věděli jsme, na čem pracovat. Zlepšili jsme detaily, tlačili se do brány, v obraně tam byla obrovská bojovnost. Kopec zblokovaných střel, to k tomu patří. A Domino (Dominik Furch, pozn. red.) je v bráně vždy pevný jako skála. Až do konce jsme věřili.
„Nikdo nesložil zbraně, nikdo nešel na led se sklopenou hlavou.“
Když ale v čase 52:43 stadion podruhé rozjásal britský bombarďák Liam Kirk, tak to s vašimi plány vypadalo bídně...
Zdálo se to přesně jako zápas, který rozhodne jeden gól. Skoro to tak bylo, o to víc jsme za to rádi. Nikdo nesložil zbraně, nikdo nešel na led se sklopenou hlavou. Makali jsme až do konce a byli za to odměnění.
Co se po třetí inkasované brance dělo na střídačce? Bublaly emoce?
Emoce tam jsou nonstop, akorát se vždy snažíme mít ty správné. Ne vždy se nám to daří, to ke sportu patří, někdy člověk vybuchne. Na led si ale musíme přenést jen to dobré, i když vyhráváme nebo prohráváme, tak se povzbuzujeme. Dělali jsme to tak i dnes, přece jsme jeden tým. Zítra to musíme zopakovat.
Dá se říct, že jste utekli hrobníkovi z lopaty. Pustit soupeře do vedení 3:0 na zápasy, to už by bylo kritické...
Jednoznačně. Byli jsme jen pár minut od toho, aby ten stav byl hodně nepříjemný. Ani tak jsme se nepoddali a já věřím, že nás to naladí na zítřek. Čeká nás další boj.
I pro hlavu potřebná dávka sebevědomí, nemyslíte?
Jasná věc. V play off je úplně jedno, jakým způsobem vyhrajete. Nebyla to nejkrásnější výhra, ale přesně to potřebujeme – dodat si sebevědomí. Věřím, že tuhle mentální sílu ještě využijeme.
„V play off je úplně jedno, jakým způsobem vyhrajete.“
Litvínovský brankář Matej Tomek si při trefě Rhetta Hollanda vybral slabší okamžik. Pomůže na psychiku i tohle? První dvě utkání vás notně potrápil...
On je držel ve všech zápasech, je to kvalitní brankář. Měli jsme tam pár úniků, ale ne vždy jsme mu nadělali tolik práce, kolik bychom chtěli. Musíme na tom pracovat, tlačit se do toho. Viděli jsme to na tom vyrovnávacím gólu – kluci byli před bránou, cpali se tam a vyplatilo se. Hollyho gól byl samozřejmě šťastný, ale kdyby to nehodil na bránu, tak by to tam nespadlo. Jasně, když vstřelíte takový gól od modré, tak je to trochu zvláštní. Ale počítá se jako každý jiný.
Připravovali jste se speciálně na typicky úzké kluziště chemiků?
Když na takovém ledě netrénujete aspoň týden, tak se na to nepřipravíte. Měli jsme sice rozbruslení, ale jinak se s tím nic speciálního dělat nedá. Musíte si být vědomí toho, že všechno je rychlejší, hráči, odrazy… Z rohu k bráně to máte pár kroků a jste v šanci. Oni hráli u nás na širším ledě a využili toho, přestože si museli zvykat. Jsme profíci, na to se musíme zodpovědně nachystat.
„Z rohu k bráně to máte pár kroků a jste v šanci.“
Pociťoval jste, že se kabina za nepříznivého vývoje série semknula?
Nikdy jsem necítil, že bychom nebyli semknutí. Věděli jsme, že jsme si doma vykopali jámu, ze které se dnes pomalu chceme začít hrabat ven. Ještě se nám to nepodařilo, ale šplháme nahoru. Přetavili jsme to do prvního bodu.
Obrátit sérii z 0:2 po dvou domácích prohrách se ovšem povedlo jen jednou v historii...
Každý zápasy je těžký, o tom je play off. Potřebujeme zítra nastoupit minimálně stejně jako dnes a přenést si dál ty dobré věci. Hlavně pracovat na detailech, protože ty rozhodují – každý puk z naší třetiny ven, pak ho udržet u nich, střílet na bránu, tlačit se tam. V play off se prostě zápasy vyhrávají takhle.
Pohled brněnského trenéra Jaroslava Modrého
„Bylo to takové nahoru dolů. Hrajeme proti velice kvalitnímu soupeři, který to umí dopředu. Měli jsme nějaký plán, ale na začátku se necháme dvakrát vyloučit z přemíry snahy. Potom je těžké čelit jejich tlaku. Kluci se srovnali, hráli jsme dobrou partii. Sice jsme sedm minut před koncem dostali gól v oslabení, ale tým ukázal charakter a vůli. Jsem rád, že za to byli odměnění a získali první bod.“
Jaroslav Modrý | Foto: Vít Golda, hc-kometa.cz
Share on Facebook
